My language adventure

I would like to contribute this piece to the Polyglot Project.

Primary school
I experienced my first failure when I was in my second class and I should have decided if I wanted to go to the language school or not. I did not know, but my parents wanted me to study there. There was something like an interview and each pupil should have said what he or she knew in any foreign languages. I don’t remember so much from the interview, but I do remember that I failed and that certainly influenced my life. Before that, I used to go to the class with a lot of friends and with my cousin; however they were successful in the interview so they went to study to the language school from a new school year. I have been told by my family members
many times that my cousin studied at language school and I studied only in normal school - I was an average pupil. He was better than me in everything, not only with school. I was always the worse one. My parents wanted me to have good results at school, so I really tried hard but it was difficult for me. I was always different from other pupils who seemed to enjoy their lives doing what they wanted much more than I did. In my 4th class, I had to pick a language which I wanted to study. I picked German, or maybe my parents did, but never mind. So I was studying German in my primary school from my 4th year there up to 9th year, so it was for 6 years. When I look back to evaluate my German knowledge in final year at primary school, it was not too bad. I was quite confident, because I had been studying hard. Unfortunately, I had too many teachers in such a short time – maybe four teachers for the six years, which was not so good, because we always started over again because each new teacher was not sure what we knew.


High School
After my primary school I wanted to study Management in machining industry in high school. I studied two languages there, German and English. German was my first foreign language and I used to have it three times a week. English was was only once a week (one lesson took 45 minutes). Fortunately, for both langauges we had the same teachers for the whole time, so there was not any problem with starting again and again as before. I started learning English there, and it was my first experience
with that language. As a total beginner who did not know anything about English, we were issued a book printed at Cambridge University that was completely in English. It was quite a difficult subject, but for me no subject had ever been difficult enough that I would have given it up without trying my best. I mean, a lot of students did not make any affort while learning subjects in primary school and high school. Some of them were satisfied with their grades, even though they had bad grades (maybe their parents did not care so much). So that's why even languages were not such
difficult subjects for me—I worked so hard on them. In the beginning of the final year, I had to decide what subjects I wanted to do for my final exam at high school. I could have picked a language or maths. A lot of students picked a language – either German or English. For me, I picked maths. I really enjoyed maths at high school. To me it was playing with numbers and variables--it was a subject that I enjoyed most of all. I decided to go to a technical university and to have fun with the similar subjects based on that.
So that's why I focused on maths even more in my final year and I even picked maths as my final exam, and from that point on I did not care about languages at all, because learning languages was not really enjoyable for me. Why not? I was used to memorizing vocabulary for tests and preparing for conversations for a specific topic, but I must say that I did not listen to anything at home, I did not speak German with anyone, anywhere —it was only used in at high school. So, let's calculate: 5 minutes per each lesson, 3 lessons a week, four weeks a month, 10 months a year, for four
years – so the result is 2400 minutes, which is 40 hours. Forty hours speaking for four years with my Czech speaking schoolmates did make me fluent at all. How could it? When I randomly heard native German speakers on radio and television, I did not understand them. And that was after 6 years of studying at my primary school and 4 years at my high school! So after 10 years of studying German “properly,“ according to SCHOOL METHODS, I had made very little progress fro such a hardworking student. Thinking about it now, it's obvious that I did not really care about my results in German at the time.


University
Studying at university was quite difficult. All of a sudden, I lived alone, in a
different city, without my parents,and I had to look after myself. It was an interesting experience. There were some problems because of my attitude towards to my studies. But in two years, I realised what I wanted. I really wanted to get a master‘s degree, so I overcame my distaste for studying and focused on it properly. So I started studying as much as I used to at primary school and high school. I did not care about how difficult the exams were, or what everyone said about each exam. I started studying hard, and even though I did not enjoy it at all, I saw my future, and I saw myself with a good job because of having earned a good degree. I hate
failure, and when I did not pass an exam, I always became depressed. Getting my master’s degree was very stressful for me. In the university, I had to have one language, so I picked German, because It was most familiar to me—more so than English, of which I had really only a basic knowledge. I studied German for 1 year at the university, I passed my exam with the best result I could have gotten and that was the last time I was took any interest in it, because although I did well I still was not able really understand anything or to express myself properly. My good results were meaningless.
I was more and more interested in English. I mean, when I wanted to find something…anything about mechanical engineering, I had to find an English article. Everything was in English. Next thing was that I always watched American television series and I really wanted to watch them in English and to understand them. Some of my friends were able to speak either German or English (or at least to understand) and I was always amazed that somebody could have been fluent in a different language. In my third year at university, I started thinking about my future. I knew that I would have to know a foreign language in order to get a good job, but I did not speak any other languages at that time. I was not interested in German-- I was into English, so I found native-speaking private English tutors.
It was really difficult to understand them and after spending many hours with the tutors, I improved only a little bit . I did not know what I had been doing incorrectly,or how I should have learnt a language. Nobody had taught me that before. I was always used to memorising grammar rules and vocabulary, which has not helped me at all. But I did not give up and went on paying teachers, because I still had a hope. I must say that I am very very strong-minded person and for me it was a
personal failure that I did not know any other language by the age of 26, and it was then that I decided to go to do a Ph. D. I knew that if you do a Ph. D you can go abroad and study there. It was a really great opportunity for me. I thought that it was my last chance to become fluent in English, and I really did not know what else to do.
I could have gone abroad in my second year in my Ph. D ., so during the first year I chose an English program at my university in order to prepare myself for my second year in England. In the courses there were professors, docents and Ph. D. students from my faculty. The courses were divided according to levels and I was placed in the pre-intermediate level. I did not really enjoy the classes. I was stressed because I did not want to appear stupid in front of all clever people there. The methods were
based on working with textbooks—the same principle as always before. At the end of the year, I did not pass the final test. If you pass the test, your English level is considered pre-intermediate and you can go on to the next level – the intermediate level. Since I did not pass the test, I was still considered an elementary student. Since most of the other people in the course passed the test, needless to say it was not good for my selfconfidence. Thinking about it, the language courses were not so good for me, because at primary school and high school, I only wanted to pass tests in order to continue advancing to the next level, but because of my test results (and
the added stress of wanting to get into a good university) and my mediocre grades, I was now really stressed and did not enjoy it at all.


England
As I described before, I finished my language course with an elementary level and with that level I arrived in England in September 2009. It was very difficult for me, because I did not understand most of what I heard and I had difficulty expressing myself in most situations, even easy ones. After a month of living in England, I improved my English only a little bit through speaking with people. At that time, I realised what it was that I wanted and that I would do my best in order to do it. I realised shortly after arriving in England that my goal had always been learning languages, especially English, and in acheiving that goal I had always been a failure.
Usually, when I had wanted to achieve a goal, I generally accomplished it. So why was I not able to master English? I started to research articles in English on the Internet. I have read many articles about people around the world who struggle with learning languages just myself . I found a method called the “Effortless English”
system which is based on deep listening. The founder of the method is American and I could understand him very clearly even with my low level of English. I became motivated. I bought his courses – the original “Effortless English” system and “Real English,” and I listened to the recordings all the time, as he recommended--10 to 15 hours a day! My listening comprehension began getting better and better. I understood natives more and more and I got better at expressing myself. It was amazing. I kept
going on listening to those courses over and over again. One of the recordings was about a guy who can speak 11 languages who has his own system for learning languages--the “LingQ” system. I looked for the web page on the internet and registered there. This system was something completely new for me. I must mention that I have come across many language systems on the internet and that I haven’t found one which comes close to being this good. At lingQ, I could do everything :
• I can pick a lesson which I want to listen to or read,
• I can have a conversation with a tutor I pick (American, British or
Canadian),
• I can submit my writing for correction.

After a month of using the LingQ system I realised that a lot of things I had previously been taught about learning foreign languages was not at all suited to my style of learning. I have found, for example, that:
a. I must learn languages independently, otherwise my mind tends to
wander; and
b. I can't be driven by anyone, and I can't work on a lesson which I don’t like. I must always pick something that I enjoy.
At LingQ I could do that. I started reading and listening to podcasts about learning methods and about different approaches. I read a book, “The Linguist - A Personal Guide to Language Learning” written by the founder of the LingQ system, Steve Kaufmann. I did not think about learning for its own sake; I read and I really enjoyed it. It was interesting to read a language learning adventure by someone who was so successful at it in his own life. I have improved a lot by both reading and listening to that book.
I must mention that I had never liked reading--maybe because of school. I have read a lot of uninteresting books at school in order to pass my exams, and as a consequence I did not like reading. I always became tired after reading a couple of pages, or even paragraphs. At lingQ, there is a unique system which is very useful. I was always afraid of reading texts and books in English because there were so many words that I did not know. By using LingQ, in a few months I was able to read advanced articles , and now I can read almost everything in English. It is really an amazing and very powerful tool. I have become addicted to this system!
I have heard many times that language learning is about community, so I started reading forums at LingQ in order to get to know what was new and what type of members were on LingQ. I was amazed at finding out about people there who can speak many languages and who learn more than one language at once. The articles on forums are so interesting and have helped me a lot as I embarked on my own program of learning languages. I wanted to participate in these forums more and more when I realised the
power of LingQ's language community. This has also helped me a lot to improve my English, since I really wanted to understand what people were talking about there. Personally, I think that it is beneficial when learning languages to participate in forums and read articles in and about your target language.
I was so influenced by members of LingQ that I started brushing up my German, which was not good at all when I took it up again. I had forgotten almost everything I had previously learned, but now, armed with LingQ, I know that I can master German. I don’t care about making an effort in order to do it. I have always made an effort anyway so it is nothing new for me. But now, with the right method, the method that works for me, I know I can learn as many languages as I want.
I did not mention my previous experience with Spanish. It happened a long time ago during my childhood, but it's a really nice story. I wanted to learn Spanish because of a singer/actress from Uruguay. I learnt her songs and sang them out loud. I was in love with her. I studied Spanish for three months back then but I remember it even more than German- which I later studied for 11 years! A few weeks ago I listened to her songs again and I still really like them. I wanted to understand them properly, so I found the texts of her songs on the Internet, put them into LingQ and started learning it by using the unique lingQ method for linking each word. Then I picked a couple of Spanish lessons at LingQ , and it was not too bad. I was still able to understand a lot even though I learnt Spanish for only 3 months 15 years ago! I now
have another goal of mastering Spanish. I have really a strong passion for
it.
I have even tried to learn a bit Polish, since it is quite similar to Czech. I have read a couple of articles written by a Polish member and I understood them . It would not take a long time to learn it. Maybe when it will be added in LingQ in the future, I will learn it properly since I have now become a big language lover.



Conclusion:

Why was I not successful in learning languages before?
I did not really enjoy the process of learning before. I always had just a short-term goal (usually an exam)– so even though I made an effort in order to reach those goals, it was not enough to master the language. It was only just enough to fulfil the requirements in order to graduate. When I found how enjoyable the learning process itself could become, that's when I started to see the best results. I wanted to get to know people from all over the whole world and learn about different cultures. I finally learned to love the language learning process. I did not complain anymore about how difficult the language was or how it was different from my native
language.
-> I did not enjoy learning languages at all.
When you don’t enjoy doing something, you do it only when you have to (especially in my case). In the past I learnt languages for tests and so on, and I spent a minimum amount of time studying languages at home, as I always felt that there were better things to do. What little time I spent with leaning languages was occupied with memorising words taken from boring textbooks which held little interest for me.
-> I used to use methods which were not effective for me and texts which were not interesting for me.
As I mentioned before, when you don’t enjoy doing something, you do it only when you have to and you do only what is necessary. I did not listen to the languages which I was studying at all. I did not have any podcasts like I do nowadays. I did not even know how powerful a tool they can be. I bought a couple of CD’s which were together with textbooks, but they were really boring.
-> I did not listen to languages which I learnt.
I was thinking about the difficulty of the languages I studied, and not how much fun learning them could be. I had this attitude for many years.
-> I had a bad attitude and a different belief than I do at the moment.
Everything I have experienced so far with learning languages has been very interesting, and I am glad that I finally found my own way to learn languages. There is not one universal method to learning languages. Everyone must find their own way. I have met people who know many languages and who actually like learning grammar rules (why not…as long as it works for them!). But everyone can benefit from being an independent learner. An independent learner learning grammar rules is certainly much
more successful than that learner would be just memorizing grammar rules
at school.

RULES FOR SUCCESSFUL LEARNING:
• If you want to be a successful learner, be an independent learner
• As they say, “Practice makes perfect.” Without practice, you won't be
successful in learning languages.
• Listening is the key; you should listen to your target language as
much as possible .
• In order to increase your vocabulary, you must read. Reading is so
powerful.
• When you feel confident in listening and you know a lot of words, you
should speak as much as possible.
• You should enjoy learning your target language; if you don't enjoy it it
won't stick.

If you are successful in one language, you will want to learn more
languages ;)

Jazykové zkoušky z angličtiny a jak být na ně připraven, část 3

Takže bych to v této závěrečné části vše shrnul. Samotná příprava na jazykové zkoušky by, podle mě, měla být jen pro dopilování angličtiny, aby člověk nědělal chyby a také pro některé nepříliš sebevědomé jedince pro dodání sebevědomí. Když totiž člověk přibližně ví, co ve zkoušce přibližně je, nestresuje se už tolik. Já osobně beru takovej certifikát z angličtiny jako třešničku na dortu. Do této doby jsem vůbec nad tím vůbec nepřemýšlel udělat si nějakej certifikát, ale teď, když moje angličtina je na celkem dobré úrovni, tak si říkám, proč ne - proč si takový certifikát neudělat. Respektive, já bych se chtěl v budoucnu i zabývat jazykama - jako předkladatel a tlumočník či mít práci, kde bych komunikoval se zahraničníma klientama. Každopádně chci v budoucí profesi používat jazyky a k tomu je i takový certifikát zapotřebí. Doufám,že tento článek bude někomu užitečný.

Jazykové zkoušky z angličtiny a jak být na ně připraven, část 2

Naopak, když člověk touží po nějaké zkoušce, tak teprve pak se může starat o to, aby jeho angličtina byla perfektní a začít studovat jazyk "do detajlů", ale až teprve až tehdy, až je na to připraven.
Já osobně jsem se rozhodl udělat Cambridgskou zkoušku z angličtiny pro Advanced English - CAE, což je druhá nejlepší zkouška ze všech - nebo-li C2. Možná, že za pár měsíců změním názor a půjdu do té nejtěžší zkoušky, ale kdoví, nechci nic uspěchávat a zatím mám nastaven tento cíl.
Jsem už ve fázi, kdy jsem připraven na to "připravovat se na takovou zkoušku", neboť moje úroveň angličtiny je docela dobrá.
Je dobré si koupit knihy, a to přímo přípravné knihy na takové zkoušky přímo z Cambridge. Po internetu je celá řada takových knížek a jsou k dostání například na stránkách amazone.co.uk, kde jsem si je koupil. Jsou tam přímo testy, které už například byly v předešlých letech na zkouškách, takže člověk vidí jak to přibližně probíhá.
Jen bych chtěl podotknout, že kupování či připravování se z těchto knížek na zkoušky není nutné, člověk může dál pokračovat čtením a posloucháním toho, co ho baví, ale tady jde o takovou psychickou připravenost. člověk se cítí líp, když ví jak přibližně ta zkouška probíhá, co tam tak přibližně je a co přesně bude muset dělat. Když si takové knížky nepořídi, tak se člověk může akorát stresovat tím a tkahle se tomu dá tomuhle lehce předejít.
Člověk by měl počítat s tím, že tam na takových zkouškách to bude třeba trochu jiné než kdy si četl články doma a že tam bude plno takových těch slovíček, která nejsou v běžných komunikacích či článcích běžně používaná, což je další důvod pořídit si nějakou takovou knihu a zkusit si přečíst články v nich a zjistit jestli na to jednoduše člověk má.
Jsou i knihy jako "běžné chyby při testu", ovšem samozřejmě v angličtině, kde se člověk může podívat jaké gramatické chyby se při testu dělají.
Co se týče doporučení gramatické knížky, já bych dopoučil "Grammar in Use", kde je vše vysvětleno tak, že to člověk pochopí a jelikož je člověk na dobré úrovni, rozumí všemu, co je v té knížce napsané.
V každé takové zkoušce se nevyhnete psaní, poslechům, čtení a mluvení. Co se týč poslechů a čtení ,o tom jsem se už zmiňoval. Co se týče psaní, člověk by měl trénovat tuto dovednost taktéž - čas od času - a měl by si nechal dát opravit text "od rodilého mluvčího". Rodilý mluvčí opraví text jak by se měl říci přirozeně a špatné fráze nahradí těmi správnými. Pak by měl daný opravený text projít a zamyslet se nad tím. TOho je například možné v LingQ systému, kde si člověk může dát nechat opravit text a dostane opravený text i s komentářem.
Co se týče mluvení, teď už by měl být člověk ve fázi, kdy mu mluvení v angličtině nedělá problémy a je schopen vyjádřít téměř cokoli v běžné konverzaci. Konverzace na jazykových zkouškách nebývají náročné. Když si koupíte knihu, jak jsem již dříve popisoval, jsou tam i témata, která bývají u těch zkoušek, ale o těcho člověk už v této fázi stejně umí tak nějak v pohodě s rodilými komunikovat. Tady jde jen spíš o to vypilovat v této fázi gramatiku, která může být klíčovou při hodnocení. Napříkald na LingQ systému jsou konverzace s rodilými mluvčími, kde po konci konverzaci člověk dostane report s tím, co řekl špatně a jak by to měl správně říct. To si pak člověk vezme a zamyslí se nad tím. Postupně se zlepšuje a zlepšuje, a to nenásilně, protože není opravován při samotné konverzaci. Při samotné konverzaci jednoduše člověk komunikuje o tom, o čem chce.
Tímto způsobem člověk dosáhne člověk perfektní angličtiny a né za tak dlouhou dobu - jako mučením se od začátku gramatiky.

Jazykové zkoušky z angličtiny a jak být na ně připraven, část 1

V dnešním článku bych rád něco pověděl o jazykových zkouškách, co si o ních myslím, kdy na ně může být člověk připraven a jak se na ně připravit. Nebudu tu však popisovat konkrétní knihy nebo postup co přesně studovat, o tom to není.
Člověk by měl především začít studovat jazyk z nějakého rozumného důvodu, mělo by ho to bavit, měl by být motivován, pak jde učení jazyka téměř samo...respektive né bez vynaložení úsíli, ale samo ve smyslu, že se nenamáhá s memorizováním nějakých gramatických pouček a prostě si ten jazyk užívá. Vybere si materiály, které chce číst a poslouchat a s těmi tak pracuje - roste mu nejenom porozumění z poslechu, ale i ze čtení a zvyšuje se mu slovní zásoba. Důležitá je efektivita. Pamatujte, že vše je jen ve vašich rukou. Když se budete věnovat jazyku sami doma a bude vás to bavit a nebudete to brát jako učení samotné, dosáhnete pokroku již v krátké době.
Když člověk dosáhne nějaké úrovně, že zná pár základních frází, může zkusit komunikovat s lidmi z celého světa. Lidi se většinou vymlouvaj, že nemůžou procvičovat jejich cílový jazyk...to je blbost. V dnešní době má téměř každý internet a s pomocí internetu může procvičovat plno jazyků - od angličtiny, němčiny, špěnělštiny až po asijské jazyky jako je japonština, mandarinština či vietnamština, prostě internet = svět možností.
Postupně čtením a posloucháním materiálů co ho baví a zároveň reálné komunikace (ať už psaním či přes mikrofon) se člověk zlepšuje a zlepšuje. Člověka to baví a touží sám po zlepšení se. Někteří nad tím moc nepřemýšlejí nad zlepšením se samotným, jiní jsou naopak hnáni svými cíli a vyhledávají si stále těžší články toho, co je zajímá. Po internetu je i celá řada audio knížek, které jsou jen v audio verzi bez textu. Když je člověk pokročilý a věří si, může přejít na to, aníž by si zároveň četl text. Člověk se může dívat i na seriály a filmy.
Takže podle mě, když je člověk spokojen se svou úrovní angličtiny natolik, že:
- umí komunikovat v angličtině - a to i s rodilými mluvčími - jak Britama, tak Američanama,
- rozumí seriálům, filmům, různým interview, audio knížkám apod.,
- má dobré porozumění i při čtení,
tak teprve pak je člověk připraven na další krok, a to směrem ke získání nějaké jazykové zkoušky.
Připravovat se na jazykovou zkoušku před tímto vším je jako stavět barák od střechy. Když člověk nerozumí angličtině, neumí skoro vůbec komunikovat, tak je to násilné učit se mechanicky přes gramatiku na zkoušky.
Naopak, když se nejdřív učí v pohodě a relaxuje při tom, angličtina se mu pomalu nahrává do hlavy, a pak je připraven na ten další krok.
Chtěl bych podotknout, že v této fázi člověk může dělat chyby, proč ne? Člověk, co nechce dělat jazykovou zkoušku, nepotřebuje být perfekcionista, nepotřebuje mluvit a psát dle gramatických knih. I rodilí mluvčí dělají chyby - a to pořád. Znám hodně málo Čechů, co mluví gramaticky spisovně, někteří neumějí ani pořádně psát a dělají gramatické chyby pořád, no a tak je to se všema lidma na světě.

Drž se těch, co jsou opravdu úspěšní v tom, co děláš...

V tomto článku bych chtěl něco povědět o tom, jak jsem se sám stal členem komunity LingQ systému a jak mě začali jazyky vlastně bavit.
Já sám jsem si vzal příklad z polyglotů a lingvistů - lidí, co jsou do jazyků zažraní, co jazyky milujou a co umí mluvit několika jazyky. Beru si příklad z lidí jako je Steve Kaufmann, který umí mluvit doopravdy plynule 12ti jazyky a sleduju i videa a čtu si články i dalších polyglotů, jako je Benny Lewis, Moses McCormik, profesor Alexander Arguelles. Všichni mají jedno společné, téměř všichni z nich znají přes 10 jazyků. Jak je to možné? Jsou snad géniové? Oni o sobě tvrdí, že ne, že docílení toho je zcela prosté a jednoduché, avšak lidi neví jak se správně učit a doprovázejí "staré" neefektivní způsoby učení - školní metody.
To, že se učitele naučí jeden jazyk, na tom nic není - to člověk nemůže brát, že tito lidé jsou úspěšní v učení jazyků a že ví jak na to. To z nich nedělá odborníky.
Taky bych mohl o zcela jednoduchých věcech jako jsou např. "zbytková napětí" mluvít tak, že by mi těžko bylo rozumět, používal bych pojmy, které používají mechanici a fyzici. Přesně tak je to i s těma učitelema - používají "lingvistické" pojmy (stejně jako mechanici a fyzici používají technické pojmy) pro něco, co je zcela jednoduché a co jde vysvětlit úplně jednoduše. Těmito pojmy je člověk akorát zmaten a vezme mu to do učení jazyka chuť a zájem, přestane ho to bavit, což je to nejhorší co se může stát - protože bez toho to člověk může rovnou zabalit.
Pro mě jsou úspěšní lidé co něčeho dosáhli - co umí mluvit mnoha jazyky. Sleduju videa mnoha polyglotů a všichni mají jedno společné - všichni nebyli úspěšní v klasickém vzdělávacím systému - všichni si mysleli, že na jazyky nemají hlavu. Když však opustili tyto metody a našli si svojí cestu učení se jazyků, šlo jim to najednou.
Člověk má vesměs tři možnosti:
1) doprovázet klasické školní metody
2) vydat se na svou vlastní objevitelskou cestu - tím myslím, vyzkoušet řadu metod a způsobů a zjistit co mu vyhovuje nejvíc při učení se jazyků
3) vzít si příklad ze článků a videí těchto "úspěšných lidí" a dát na jejich rady a zkusit jejich postupy, což jednoduše ulehčí tu objevitelskou cestu, kterou by museli sami podniknout.

Přeji hodně štěstí!

Bez angličtiny bych byl o pár tisíc chudší - Koupě nového laptopu

Asi už půl roku mám rozbitej chladič na procesoru u mého laptopu. Chtěl jsem ho nechat dát opravit, ale bylo mi řečeno, že chladiče na tento typ nejsou k dostání. Zkoušel jsem ho hledat i na internetu, že bych si ho objednal online, ale bezvýsledně.
ROzhodl jsem se tedy koupit nový laptop. Jelikož jsem němel dostatek peněz, hledal jsem mezi renovovanými laptopy, které jsou v pořádku, ale byly už předtím použity. Narazil jsem na jednu firmu tady v Anglii a vše se zdálo v pořádku - jak doba záruky, tak parametry laptopy, tak i cena. Objednal jsem si ho tedy.
Nejdřív mi přišel email, že platbu nelze provézt, protože mám bankovní účet v české bance. Za pár dní však byly peníze z účtu strhnuty. Psal jsem tam a nevěděl o co jde, říkal, že to není možné, aby měli peníze, když mám zámořskou banku. Volal jsem tedy do mé banky v České Republice a ředitel té pobočky mi sám řekl, že peníze převádí teprve poté až si firma vyžádá ty peníze, avšak v té firmě mi tvrdili, že ty peníze nejdou ani vyžádat. No, zdálo se mi to hodně divný. Napsal jsem jim zpátky do firmy a řekl jsem jim přesně to, co mi řekl ředitel té banky. Dále jsem jim poslal obrázek mé obrazovky, který jsem uložil, kde bylo jasně vidět, že jsem platil dané peníze na jejich účet. Napsal jsem jim, že to můžu klidně řešit i přes policii. Odpověděli mi v zápětí, že peníze za laptop jim došly a že mi je pošlou zpět. Dodali však, že mi je pošlou až tak za 14 dní. Moc jsem tomu už nevěřil, že své peníze uvidím. Pro jistotu jsem jim psal každý den, abych je otravoval a aby byli nakonec i rádi, že se mě zbavili. Po těch 14 dnech mi však naštěstí peníze přišli zpět na můj účet a já si oddychl.
Tak, to je můj příběh, na kterém jsem chtěl ukázat, že jsem docela využil mé angličtiny a že bez ní bych se neobešel. Kdybych se bál použít angličtinu, jako řada lidí, tak bych nezavolal do té firmy a tím pádem bych přišel o peníze. Ono totiž objednat cokoli přes internet zvládne každý, ale když má pak něco někde domlouvat, vyřizovat, tak to už je horší.
Jsem rád i za tuto zkušenost, díky které jsem mohl napsat i tento článek pro studenty češtiny :-)

Odpověd na dotaz ohledně toho jak jsem se naučil časy v AJ

V dnešním článku bych rád odpověděl na dotaz, který jsem dostal. Jeden uživatel LingQu z České Republiky se mě zeptal jak dlouho mi trvalo než jsem začal automaticky vnímat časy v angličtině . Jestli jsem měl na to nějakou metodu nebo jestli to bylo přes srozumitelný input.
Když jsem přijel do Anglie téměř před rokem, měl jsem problém, že jsem vyloženě přemýšlel nad vším, co chci říct. Můj mozek vše automaticky analyzoval přes gramatická pravidla. Bál jsem se mluvit, protože jsem věděl, že za prvé neznám moc slovíček a za druhé jsem věděl, že se mi plete gramatika - že tam je plno věcí z gramatiky, které si ani nepamatuju. Učil jsem se různé druhy gramatických pouček, u kterých je stejně spousta vyjímek. Nikdy jsem si to však nezapamatoval. Samozřejmě, že něco mi v hlavě zůstalo i z té gramatiky, a proto jsem taky přemýšlel nad tím zda to je dobře a jestli to tedy přesně říkám dle gramatických pravidel, nechtěl jsem se prostě ztrapnit.
Koupil jsem si tu v Anglii řadu knížek pro školy, kde bylo to samé, na co jsem byl zvyklý - byly to klasické textové učebnice s různými gramatickými poučkami. Po nějakém týdnu jsem prostě resignoval a začal jsem hledal jiné řešení, což už jsem popisoval v několika článcích. Začal jsem poslouchat srozumitelnou angličtinu. Důležité je poslouchat často a já se snažil, co mohl. Poslouchal jsem třeba i 10 hodin denně - a to samou nahrávku.
Měl jsem tady však i osobního učitele, Brita, kterého jsem se ptal na všechno, co jsem chtěl vědět. Nepracovali jsme s žádnými učebnicemi. Jelikož měl plno zkušeností a dokázal vše vysvětlit takovým způsobem, že to nebylo jako nudné poučky a neoháněl se takovými nesmyslnými výrazy jako ve škole, tak jsem vždy od něj pohopil vše dobře.
Kdybych měl s ním jen hodiny, nestačilo by to, pač člověk něco slyší či vidí jednou či dvakrát či třikrát, tak to zapomene. Díky, že jsem poslouchal jednu nahrávku klidně i 20x či 50x ze začátku, tak jsem si v té nahrávce začal všímat všeho - nejprve jsem se snažil pochytit všechny slova, pak jsem si všímal výslovnosti, pak jsem si všímal samotného kontextu - o čem to je a nakonec, když jsem všechno tohle zvádal a věděl o čem to je, tak jsem si všímal "detajlů", mezi které patří i gramatické poučky. Jelikož jsem věděl o čem je text a v hlavě se mi to pomalu začalo spojovat, přemýšlel jsem "při samotném poslouchání" o časovém průběhu - jak ty události jdou za sebou a můj mozek začal sám analyzovat časy. A jak jsem říkal, když jsem si nebyl v něčem jistý, zeptal jsem se toho učitele a ten mi vše "přirozeně" vysvětlil, a pak jsem ten samej text poslouchal dál, dokud jsem ho 100% neovládl.
Jinak, jak dlouho trval proces naučení se používání časů? Pár měsíců to trvalo. Po pravdě, mluvím anglicky každej den už téměř rok a některé časy jsem nepoužil vůbec.
Je prostě dobré se učit časy z kontextu než z nějakých pouček. Když máš třeba nějakej příběh, uděláš si obrázek v hlavě a mozek ti to začne sám analyzovat. Klidně si můžeš nakreslit i časovou osu na papír a zamysli se nad tím, když s tím máš problémy. Ostatně, každý člověk je individuální a každému vyhovuje studovat jinak, já osobně nemám rád gramatická pravidla.
Víš co, hlavně to neber jako proces učení. Když to člověk bere jako typ zábavy, tak to jde člověku hned líp. Ono si můžeš vzpomenout na školu. Že člověk se na škole či univerzitě učil spoustu věcí, které pak stejně zapomněl. Jeden z důvodů proč zapomněl bylo i že se člověk učil věci, o které neměl zájem, které ho nebavily.

Mission completed

Škoda, že jsem ještě nevěděl co a jak, když jsem psal ten můj článek do Polyglot projektu, pač bych tam mohl napsal, že moje mise v Anglii je completed :-) Respektive, že jsem sem jel z jednoho prostého důvodu - naučit se tu jazyk, což se mi splnilo, jelikož jsem se ze začátečnické úrovně dostal na hodně dobrou úroveň v angličtině. Včera mi řekl můj školitel, že je spokojen a dal mi i certifikát, což je něco jako potvrzení, že jsem tu byl. Kdyby mi to potvrzení nedal, musel bych vrátit zpátky všechny peníze. I když bych ty peníze musel vracet, vlastně bych vyhrál, protože jsem si tu splnil svojí "životní misi" - naučil jsem se tu jazyk...dokázal jsem dosáhnout toho, co mě trápilo roky a nebyl jsem toho schopen...takže i když bych musel vracet všechny peníze, tak bych vyhrál. Díky však tomu, že jsem dostal toto potvrzení, tak nemusím vracet peníze, čímž mohu říct, že jsem vyhrál na plné čáře. Mohu tedy s klidným svědomím říct, že do této doby jsem vždy dosáhl všeho, za čím jsem si kdy šel.

Konverzace na LingQu

V dnešním článku se zaměřím na konverzace, které jsou nabízeny na LingQu.
Konverzace na LingQu se mi rozhodně líbí. Předtím než jsem našel LingQ jsem vyzkoušel řadu jiných systémů a žádný neměl takové možnosti jako LingQ. Jedna z těchto možností jsou právě tyto konverzace.
Člověk si může vybrat buď konverzaci jeden na jednoho, kde je jen s lektorem nebo si může vybrat skupinovou konverzaci, kde můžou být další studenti, avšak maximálně 4 studenti v jedné konverzaci, ale záleží to na tom, kolik se jich přihlásí, takže počet lidí může být od jednoho po čtyři lidi ve skupinové konverzaci. Doba trvání skupinové konverzace pak záleží na tom, kolik lidí se zúčastní danné konverzace - je-li tam jeden člověk, je minimální doba konverzace 15 minut, při dvou lidech 30 minut, při třech lidech 45 minut a při čtyřech lidech 60 minut. Minimální doba konverzace jeden na jednoho je stanovena na 15 minut. Cena za jakoukoli konverzaci, ať už jeden na jednoho nebo skupinovou, je 5 dolarů včetně danně.

Tak, nyní jsem pověděl všeobecně o konverzacích, které je možno na LingQu mít, nyní bych něco pověděl o tom proč jsou konverzace na LingQu dobré. Když má člověk konverzaci jeden na jednoho, může se bavit vesměs o čemkoli, připravit si i svoje téma a o tom se bavit nebo čistě jen čeká na co se ho tutor zeptá, to už je na každém. Každopádně tyto konverzace jeden na jednoho jsou nestresující a dobré pro lidi, které se necítí na to komunikovat před více lidmi. Naopak, konverzace skupinové probíhají většinou tak, že jsou moderované lektorem, který se ptá na otázky každého ze studentů, take člověk si může poslechnout jiné názory a slyší akcenty jiných studentů. V některých případech však lektora moc slyšet není, spíše studenty. PO konverzacích člověk dostane doporučení na co by se měl zaměřit, co řekl špatně a jaká je například přirozenější fráze, což si myslím, že je dost dobrá věc. Vesměs, tohle vede k vylepšení dovedností. Když dostaneme zpětný feedback a zaměříme se na chyby, které jsme dělali a pracujeme na tom, takže tohle je jedinečný.

Když v něčem chceš uspět, musí tě to bavit

Při čtení jednoho textu mě napadla jedna věc, nad kterou jsem se zamyslel a o kterou bych se chtěl podělit.
Na střední škole jsem byl docela dobrej v matematice. Byl to můj nejoblíbenější předmět, bavil mě ze všech předmětů nejvíc. Dokonce jsem jako jeden z mála maturoval z matematiky, ostatní si vybrali raději jazyk.
Když jsem studoval na univerzitě, už jsem tak dobrý nebyl. Říkal jsem si, sakra to je ale skok, to je o hodně těžší než na střední, na to nemám. Nechápal jsem "proč" se nějaké dvojné, trojné integrály, apod. vůbec dělají. Jaký je jejich smysl? Hodiny byly plné teorie a nesmyslných definic, vět a důkazů proč to tak je. Avšak samotné důkazy byly většinou definovány dalšími vzorci. Zkoušky jsem udělal v pohodě, jelikož jsem se připravil na typové příklady, ostatně jako většina studentů.
Když jsem byl na doktorském studiu, měl jsem čirou náhodou doučovat vysokoškolskou matematiku třídu holek z ekonomky. Mělo tam být 40 holek a já sám jakožto jejich učitel. WOW, to byla ale výzva. Vzal jsem si příklady a jel jsem. Hle, najednou jsem začal chápat proč se ty jednotlivé operace dělají, k čemu to vůbec je, že se to nedělá jen tak "pro srandu králíků"! Matematika mě začala zase bavit. Šel jsem na to doučování a odpřednášel si tam asi 9 hodin za ten den. Byl to pro mě docela úspěch a dodalo mi to hodně sebevědomí v ten den.
OVšem, poté jsem matematiku potřeboval už jen na doktorské zkoušce, kterou jsem udělal "výborně". Bylo to však trochu z jiného soudku, než nějaké integrování, derivování, matice apod., bylo to z inženýrské statistiky, což se taky hodí.
Poté jsem se však o to přestal zajímat. Věděl jsem, že bych chtěl jít do praxe a že se s tímhle stejně na 90% nepotkám, tak můj zájem klesl.
Když jsem kdysi, asi před 14 lety studoval španělštinu, studoval jsem jí se stejným nadšením jako matematiku na střední a díky tomu si španělštinu trochu pamatuju i do teď, ačkoli jsem se na ní celých 14 let nedíval. Klasické hodiny ve škole mi však vzali takové to nadšení do studia jazyků. Bylo to stejné jako na vejšce při studiu teorie v matematice. Tady bylo taky plno jakési teorie - a sice, gramatické poučky, kterými byly hlavy studentů doslova "přeplněny". I když, plno studentů na to i kašlali než aby se tím zabývali. A pak jen slyšíte ze strany učitelů "máte se učit" a podobný "kecičky". Já se nedivím, že na to lidi kašlou, když je to tak příšerně únavný a otravný.
Když jsem objevil jak se učit jazyky svým vlastním způsobem, našel jsem ono "nadšení" - ono "nanícení", které mi chybělo. Je to jako s tou matematikou na vejšce.
Jaký je však rozdíl mezi tou matematikou na vejšce a jazyky? Inu, vysokoškolskou matematiku v životě potřebovat nebudu, a tak jsem se přestal o to hodně rychle zajímat. Jazyky však v životě potřebovat budu, proto si nemyslím, že by mě tohlo "zanícení" do jazyků přešlo. Naopak, roste ze dne na den.
Ještě před několika měsíci bych byl spokojen s dobrým levelem v angličtině, dnes už ne. Dnes chci být polyglot, člověk, co umí mluvit hodně jazyky. Proto jsem začal s němčinou a dokonce i se španělštinou a mám na seznamu řadu dalších jazyků - jako japonštinu, ruštinu, italštinu, francoužštinu. Nyní, jen díky "entuziasmu", zvládnu to, co jiní ne.........Do konce roku 2011 bych chtěl mluvit plynule anglicky (co už umím i teď), německy (na čemž pracuju), španělsky, a pak být schopen si číst texty v nějakém z jazyků, který si ještě musím vybrat :-).
A TAK TO JE ÚPLNĚ SE VŠÍM...Vůbec to není to vůbec o "jakési" chytrosti.......jak někteří tvrdí - ty umíš anglicky a německy, ty jsi bůh. To je jakýsi "mýt", že lidi si myslí, že se nenarodili s darem pro učení se jazyků. Srandovní je, že to většinou říkají lidi, co umí "mluvit". Když člověk není postiženej a umí mluvit a přemýšlet v jeho vlastním jazyce, může se naučit jakýkoliv jazyk na světě, potřebuje jen najít ten "entuziazmus"!

Jen do ciziny, aby se člověk naučil jazyk, nestačí...

Někteří lidé, co neuspěli v klasickém vzdělávácím systému a jsou stálí začátečníci, věří mýtu, že stačí jet do ciziny, aby se ten jazyk naučili. Pak přijedou po nějaké době domů - například po půl roce a jsou zklamáni tím, že se skoro nic nenaučili, a když pochytili pár frází, zanedlouho těchto pár frází stejně zapomenou. Tohle jsem slyšel od jistých známých, co v cizině byli a četl o tom i spoustu článků na internetu. Lidi, co pak neuspěli ani v tomhle, tak to jednoduše pak vzdají a řeknou si sami sobě "na to nemám" - "nejsem na jazyky nadaný".
O Anglii je známo, že je to multikulturní stát, je tu celá řada národností, přistěhovalců, lidí co jsem jdou třeba jen na rok či dva vydělat si peníze. V Anglii je docela dost Poláků žíjících tam po několik let, přesto jsou schopni říci jen pár základních frází. Podobný příklad jsem četl o jistých městech v Kanadě, kde se mluví jak francouzsky, tak anglicky. Tito lidé mají možnost po celý život slyšet dva jazyky. Proč ale většina z nich mluví jen svým mateřským jazykem?
Odpověď je zcela jednoduchá. Je to o přístupu. Například ti zmiňovaní Poláci se v Anglii shlukují ve skupinkách, takže mluví polsky skoro pořád. Když si najdou práci, většina z nich si najde práci v supermarketu nebo na stavbě - cokoli, kde stejně použijí jen pár frází. Oni o to nemají osobní zájem se naučit angličtinu, asi si říkaji proč bych se to měl učit. To samé je i s lidmi ve městech, kde se mluví dvěma jazyky - jako je to známé o Kanadě.
Co se týče lidí, co si myslí, že stačí přijet do ciziny, aby se naučili jazyk, odpověděl bych asi takto. Většina z nich nevynaloží dost úsilí a myslí si "asi", že stačí jen, aby přijeli do ciziny, a že automaticky budou mluvit perfektně po určitém čase. Ano, budou, když ale vynaloží nějaké úsilí. Lidi většinou dostatečně neprocvičují angličtinu. Přeci znáte tu hlášku, že procvičování dělá mistra (jako v angličtině: practise makes perfect). Když nebudete dostatečně mluvit, nemůžete se naučit pořádně vyjadřovat v tom jazyce. Když nebudete dostatečně poslouchat materiály v angličtině, nemůžete pořádně rozumět.
Jistě, plno lidí rozumí angličtině, avšak nejsou schopni mluvit. Tady jde o aktivní a pasivní slovní zásobu. Když budu dělat pasivní aktivity, jako jsou poslechy, budu dobrý v této dovednosti. Když budu dělat aktivní aktivity, jako je mluvení, tak budu dobrý v této dovednosti. Jinak to nejde.
Ovšem zde je problém s tím, že často do ciziny vyjedou za tímto účelem lidé, kteří jsou v angličtině slabí a mají s tím potíže. Tito lidé se však bojí mluvit - bojí se chyb, bojí se i toho, že jim nebude rozumět - kvůli jejich výslovnosti. Takoví lidé, pokud nepřekonají svůj strach, svoje obavy, se NIKDY nenaučí mluvit anglicky.
Zde bych uvedl názorný příklad na posilování, jelikož jsem se tomu věnoval docela dost. Vyjet do ciziny a nevynaložit úsilí a jen čekat, je stejné jako jít do posilovny, sednout si tam mezi kulturisty a koukat se na ně jak cvičí. Pro svaly je to k ničemu, stejně jako pro jazyk, když přijedete do ciziny a jaksi "čekáte" až to do hlavy naskáče samo bez vynaložení dostatečného úsilí.
Dodal bych ještě jednu věc. Když jsem přijel do Anglie a byl tu přes měsíc, pokrok nebyl žádný. Když jsem se po měsíci do toho pustil sám, byly výsledky vidět už po měsíci. Díky tomu, že jsem viděl výsledky, stal jsem se více a více a více motivovanější, až to nakonec vyvrcholilo v to, že jsem doslova závislák na učení se jazyků a chci se učit více jazyků. Nemluvím perfektně, bez chyb, ale mluvím přirozeně a ve stejném tempu jak v češtině a jak rodilí mluvčí v Anglii, nepřemýšlím nad tím, co chci říct, nic si nepřekládám. To by však nebylo možné bez mého osobního přístupu a bez vynaložení velkého úsilí. Jinak bych určitě skončil jako většina lidí a po příjezdu domu z Anglie bych jednoduše "učení se jazyků" vzdal...

Doučování angličtiny (English tutoring)

V tomto úvodu bych vás chtěl seznámit s touto sérií emailů, kterou jsem nazval „Doučování angličtiny“. V první řadě si myslím, že psaní takovchto sérií emailů je celkem účinné a zábavné. Texty jsou většinou o každodenním životě, o problémech, radosti, štěstí, stejně jako starosti a neúspěchu nebo jen nějakých nápadů. Ať už tak, či onak, jde o každodenní jazyk, který bych normálně použil i v mluvené češtině. Texty nejsou nikterak dlouhé, takže člověk nepracuje s překladem tak dlouho.
Nyní bych přistoupil už k této sérii, kterou jsem nazval „Doučování angličtiny“. Co mě k tomu inspirovalo? Když jsem přijel do Anglie, vyvěsil jsem na nástěnce ve škole inzerát, že hledám někoho na doučování angličtiny. Asi po týdnu či dvou se mi ozval Harry, že mě bude doučovat. Harry mě učil angličtinu asi tak 8 měsíců a já si ho nemůžu vynachválit. Nebyly to v žádném případě nějaké nudné hodiny – neprobírali jsme žádnou gramatiku, nepracovali jsme ani s žádnými textovými učebnicemi. Naše hodiny probíhaly tak, že já byl ten, kdo vždy připravil nějaké otázky, téma k diskuzi a prostě vše – vše jsem řídil já, né on. On mi vše dokázal vysvětlit tak nejpřirozeněji jak jen mohl. Neoháněl se žádnými gramatickými termíny jako typičtí učitelé, ač vlastně i mohl – má TEFL certifikát a plno zkušeností jako učitel, takže ty termíny, které se používají ve školách a mezi učiteli samotnými mohl klidně používat. Harry však ví, že by to bylo zbytečné – sám totiž umí mluvit 5 jazyky, takže má zkušenosti nejenom jako učitel, ale i jako student. Díky tomuto typu „doučování“ jsem pochopil hodně gramatických věcí přirozenou cestou. Snažil jsem se proto napsat jakousi sérií emailů se vzpomínkou na Harryho, který mi ukázal, že nemůžeme strkat všechny učitele do jednoho pytle, že někteří svou práci dělají fakt dobře.

Sérié emailů pro podporu výuky češtiny

Koukám, že zítra by tomu byl týden, co jsem nenapsal žádný článek na svůj blog. To ale neznamená, že nepracuju na češtině. Začal jsem vytvářel série nebo chcete-li seriály emailů.
Myslím si, že psaní takovchto sérií emailů je celkem účinné a zábavné. Texty jsou většinou o každodenním životě, o problémech, radosti, štěstí, stejně jako starosti a neúspěchu nebo jen nějakých nápadů. Ať už tak, či onak, jde o každodenní jazyk, který bych normálně použil i v mluvené češtině. Texty nejsou nikterak dlouhé, takže člověk nepracuje s překladem tak dlouho a to samé platí i poslouchání - nemusí poslouchat nějaké dlouhé nahrávky - kord když jeho čeština ještě není moc dobrá. Naopak, když chce poslouchat dlouhé nahrávky, pustí si jednoduše celou sérií emailů za sebou a je to. Jednotlivé díly na sebe totiž navazujou.
Budu však psát nejenom neformální emaily, ale i formální - např. při hledání práce apod.

Všechno je o přístupu, motivaci a správných metodách...

Nejprve začnu o tom, jak jsem kdysi chodíval do posilovny. Byl jsem tenkrát v Praze na vysoké škole a začal jsem tam chodit do posilovny už jenom kvůli tomu, abych neseděl jen pořád na pokoji (což není zrovna moc dobrá motivace). Ze začátku jsem tam chodil s kámošem, ten to však po pár trénincích vzdal, a tak jsem tam chodil sám. Moc se mi nechtělo chodit tam sám, ale koupil jsem si pernamentku a bylo škoda jí nevyužít. Nejprve jsem cvičil jen tak. Bylo tam dost vypracovaných kulturistů - prostě jako z filmů. Já samozřejmě cvičil špatně, nevěděl jsem jak pořádně cvičit, ale nevěděl jsem o tom, že vlastně špatně cvičím, jinak bych cvičil jinak.Oni mi však pokaždé poradili - protože se prý na to nemohli dívat jak cvičím...že to je o ničem to moje cvičení, že akorát ztrácím čas. Radili mi i s jídelníčkem, protože to je samozřejmě i o tom. Jak mi takhle nějaký ten čas radili, začal jsem se zlepšovat víc a víc, začal jsem to hodně cejtit na sobě...moje svaly rostly. Začalo mě to strašně moc bavit a chodil jsem do posilovny každý den. Asi za 6 - 7 měsíců jsem přibral 14 kilogramů, a to jsem nebyl tlustý, ale fakt vypracovaný - měl jsem velká ramena, vypracovaný záda a hodně slušný bicáky a tricáky. Podařilo se mi za pouhých 7 měsíců to, co jiní dělají roky, protože:
- jsem cvičil správně,
- dodržoval jídelníček - což akumuluje nárůst svalů a dodání energie (kombinace proteinů a sacharidů s omezeným množstvím tuků),
- cvičil jsem hodně pravidelně - takže tam byla velká efektivita,
- dělal jsem to s ohromným nadšením, byl jsem cvičeními doslova posedlej.

Proč jsem uváděl tento příběh? Inu, to samé je s učením jazyků. Učil jsem se roky němčinu a angličtinu a bez výsledků. Když jsem si pak četl články jistých lidí - polyglotů a lingvistů (lidi, co dokázali hodně - stejně jako jsou kulturisti v kulturistice) a začal jsem se učit "správnými" způsoby , tak jsem byl za těch 7 měsíců (stejně jako když jsem tenkrát posiloval) schopen rozumět rodilým mluvčím a umět se vyjádřit. Jak jsem viděl už po krátké době, že se strašně moc zlepšuju, jako nikdy předtím, byl jsem motivovaný víc a víc, začalo mě to víc bavit a zlepšoval jsem se nehorázně moc. Je to téměř totožný příběh s tím posilováním, že?


Proč bych toho nikdy nedosáhl klasickými školními metodami?
- nemůžu být motivovaný už jen z důvodu, že jsem ve škole doslova řízen - učitel vždy vybere: co mám dělat - co budu číst, co poslouchat a dokonce i v jakém množství; v učebnicích bývají jak přímo konkrétní články, tak i slovíčka, která se mám učit...proč? budu je potřebovat? nejsou zbytečná? jak je použiju v praxi?

- není tam žádná efektivita, nějaké lekce ve škole můžou být maximálně 3 krát týdně, a to ještě přeháním, (kecičky typu - máte dělat doma na úkolech...hm, to můžu...ale proč dělat na něčem, co je tak nudné...proč nedělat to,co mě baví...v tom případě můžu pak dělat doma pořád a nepotřebuju žádné takové jazykové "NANIC" kurzy)

- ve třídě je obvykle hodně žáků, a tak to musí být vedeno obecně...když je někdo o kousek pozadu, jeho problém (a když ne, tak ostatní musejí čekat, až to učitel tomu dotyčnému vysvětlí)...když je někdo naopak o kousek napřed, tak se nudí.


Učení se jakékoliv nové "dovednosti" je právě o tom, co jsem popsal. Nikdy nebudete úspěšní bez těchto výše popsaných "drobností" :). Mám teď novou víru - mám víru v to, že dokážu cokoli.
Nejsem teď vůbec vypracovaný, ale kdybych chtěl, je to otázka pár měsíců dostat se do formy. JE TO O TOM CHTÍÍÍÍT a udělat pro to MAXIMUM. Pamatujte, že nic není zadarmo a že vše vyžaduje dřinu a pot na čele - jak to, mít svaly a být fakt vypracovaný, tak umět jazyky. Jistě, vše je i otázka času...ale, člověk si čas vždy najde, KDYŽ CHCE...

LingQ 101, Steve's Introduction to LingQ

Vítejte na LingQ systému,
možná si myslíte, že učení jazyků zahrnuje: studování gramatických pravidel; souhrných tabulek se tvary skloňováných slov; seznamů slovíček a poté dělání různých cvičení a testů, abyste se tím ujistili, že jste vše dělali správně - že jste se správně učili a postupovali tak, jak jste měli. A můžete si také myslet, že když tato cvičení a testy uděláte správně, že pak budete plynně mluvit v tom jazyce. Můžete si rovněž myslet, že když tyto testy neuděláte, tak že se budete učit do té doby dokud neuspějete. Můžete si dokonce myslet, že stačí, když se budete dívat na obrázky na vašem počítači a hádat význam slov, s použitím Rosetta Stone, abyste uměli plynně mluvit v tomjazyce, co se učíte.
Můžete si to všechno myslet, ale budete daleko od pravdy.
Učení se jazyků je jako, když se procházíte v mlze. Mlha bude postupně řídnout jak v ní nějakou dobu půjdete, ale stejně nebudete mít žádnou kontrolu kdy a kde ta mlha zřídne. Opravdu nemůžete kontrolovat co se budete učit a co zapomenete. Prostě pořád jdete a posloucháte a čtete a mluvíte a děláte chyby a úplně zapomenete jak jdete a užívate si. Většina lidí, co se učili na středních školách francoužštinu či španělštinu a dokonce i úspěšně napsali testy, nemůžou mluvit těmito jazyky. Lidé, co jsou úspěšní při učení se jazyků, nepoužívají software jako je například Rosseta Stone. Potřebujete věnovat tomu jazyku, který se učíte, nějaký ten čas a dělat věci, co jsou jednoduché a zábavnné.
Tady na LingQ systému byste měli začít tím, že si vyberete z naší LingQ knihovny materiály zajímavé pro vás, které pak můžete číst a poslouchat. Nebuďte netrpělivý. Nebuďte naštvaní, pokud zapomenete nějaká slovíčka či fráze nebo pokud nemůžete něco správně vyslovovit či něčemu rozumět. Nikdo neočekává, že budete dělat všechny tyto věci hned správně. Učíte se přeci ten jazyk. Potřebujete si jen na něj zvyknout. Nejprve musíte hodně poslouchat a naučit se spoustu slovíček. Do této doby si však nedělejte žádné starosti s tím, jak mluvíte.
Klíčem je poslouchání. Poslouchejte všude kam jdete - díky vašemu MP3 přehrávači či iPodu. Nahrajte si nějaké materiály v jazyce, co se učíte, na nějaké z uvedených zařízení (MP3 přehrávač, iPod) a vezměte si je sebou kamkoli jdete a poslouchejte je stále. Postupně pro vás ten jazyk nebude tak cizí a vy mu budete rozumět více a více - pak už nemusíte poslouchat tak často jednu a tu samou nahrávku. Je to jen na vás, abyste se rozhodli co chcete dělat. Jen se ujistěte, že věnujete tomu jazyku nějaký ten čas a že se zaměříte především na poslouchání.
Všechny nahrávky v naší velké LingQ knihovně jsou včetně textu. Nejprve si přečtěte na skle vašeho monitoru text, co si vyberete. Poté vyhledejte slovíčka, která neznáte a uložte si je do osobní databáze. To samé dělejte i s frázemi. Říkáme tomu tady tzv. (tak zvané) "LingQování" nebo-li vytváření LingQů. Zvykněte si na časté "LingQování" slovíček a frází. LingQujte odlišné formy toho samého slova (I „have“, he „has“ – 2 LingQy). LingQujte slovíčka, která si myslíte, že znáte, ale nejste si příliš jistí. LingQujte fráze, které chcete používat. LingQování je klíčem ke zvýšení vaší slovní zásoby. S LingQováním je trochu více práce, ale brzy si na to zvyknete. Uvidíte, že to zefektivní i samotné poslouchání.
Když vytváříte LingQy, vytváříte zároveň i "flash cards" (což je někdy používané i v češtině, je to označení pro kartičky, na kterých jsou napsaná slovíčka), které budou pravidelně odesílány na váš email. Když jste s opakováním vašich nových slovíček pozadu, nedělejte si žádné starosti. Když budete studovat efektivně, tak byste si stejně měli ukládat ukládat hodně LingQů a není možné si je stejně všechny zopakovat – či projít, chcete-li. Stejně se s těmi slovíčky či frázemi znovu a znovu setkáte při vašem dalším poslouchání a čtení. Tato vámi již známá slovíčka, tzv. „old friends“, najdete v nových textech žlutě zvýrazněná. Budete překvapeni jak rychle se bude zvyšovat vaše slovní zásoba - tak rychle, že si to člověk ani neuvědomuje.
Na LingQ systému můžete být dokonce i lektor ve svém vlastním jazye – a to pro konverzace a opravování textů – a můžete rovněž přispět nějakými vašemi nahrávkami do LingQ knihovny. Budete si za to vydělávat nějaké body (něco jak LingQ peníze = POINTS), a ty pak můžete používat pro placení vlastních konverzací či nechat si opravit nějaký text v jazyce, který se učíte.
Jen se musíte rozhodnout tak, že vše, co budete dělat, si budete užívat a všechno ostatní pak přijde úplně samo.

Podnikni svou vlastní výpravu a najdi se…

Steve mě inspiroval jednou básní od francouzského básníka "Joachim du Bellay":

Šťastný je ten kdo podnikl skvělou cestu,
stejně jako kdysi Odyseus,
nebo ten, kdo získal zlaté rouno,
a poté se vrátil zpět domů, vzdělanější a pln zkušeností,
aby strávil zbytek jeho života mezi jeho rodinou.


Tak nějak se cítim v této době já. Jak jsem již říkal několikrát mým rodičům nebo kamarádům - rok v Anglii byl nejlepší, co mě kdy potkalo. Našel jsem se tu. Když jsem získal titul inženýra, nevěděl jsem přesně co bude dál. Moje budoucnost byla mlhavá. Jelikož se nějakou dobu zabývám programováním, chtěl jsem se zabývat v budoucnu buď tím nebo mým oborem, který jsem vystudoval - tedy strojním inženýrstvím. Ale jak jsem psal - bylo to mlhavé. Strojní inženýrství mě moc nenaplňuje. Jak říkají Angličani - "it is not my cup of tea".
Myslím ale, že jsem už našel to, čím se chci zabývat - chci se věnovat jazykům, chci si najít práci, kde bych mohl uplatnit angličtinu či němčinu (i když v ní zatím tak dobrý nejsem). Chci dělat v životě něco, co by mě naplňovalo. Něco, u čeho bych se nestresoval a nebál se probudit do nového dne s obavami, že něco zkazím. Něco, co je vskutku zábavné.
To "něco" jsem našel díky mé výpravě do Anglie. Nenaučil jsem se tu jen jazyk - angličtinu, ale získal jsem řadu jiných znalostí díky tomu, že si denně povídám anglicky s lidma z celého světa o všech možných věcech - od kulturu, náboženství, politiku, ekologii, ekonomiku, až po inženýrství.
Výše uvedená báseň se mi proto líbí - díky mé cestě (výpravě) se vrátím (za dva měsíce) domů pln zkušeností a vzdělanější, abych strávil zbytek svého života se svou rodinou.
Proč si tedy nenajít (či nepodniknout) svou vlastní (objevitelskou) cestu?

Dosáhl jsem magického čísla 150!

Ano, právě včera jsem dosáhl magického čísla 150! Do této doby jsem nahrál 150 českých podcastů skládající se z různých textů - z překladů Stevovo Kaufmannovo knížky "The Linguist", dále pak recence filmů, moje vlastní básničky, překlady lekcí na Lingq systému, mého blogu, atd.
Tyto materiály jsou určené pro lidi, co se chtějí učit češtinu. Prošel jsem stránky na internetu a není tam moc těch tzv. podcastů - tedy textů společně s MP3kami pro češtinu. Doufám, že díky tomu pomůžu plno lidem v jejich cíli - naučit se češtinu.
Až se pak přidá čeština na Lingq, tak budu moci dělat tutora a opravovat texty. Díky tomu si vytvořím plno přátel a kontaktů po celém světě a budu s nimi komunikovat někdy anglicky, někdy česky - neboť je to o vzájemné pomoci - "já tobě, ty mně".

19.7.2010 - 9 měsíců, co se "vlastně" učím angličtinu

Je 20. července 2010 a včera tomu bylo přesně 9 měsíců, kdy jsem začal s novým přístupem studia jazyků. Ano, vím to úplně přesně, zapsal jsem si to datum do diáře, bylo tomu totiž 19.října 2009. Je tomu vlastně 9 měsíců, co se učím angličtnu "efektivně". Jak jsem popisoval v některém z mých předchozích článků, moje úvoveň byla předtím "začátečník".
Přijel jsem do Anglie 15.září a byl tu přes měsíc a stále jsem nebyl schopen moc rozuměl a moc se domluvit. Koupil jsem si nějaké učebnice, ale to mě nebavilo. Začal jsem chodit i do jazykového kurzu, ale to mi nic nedávalo. Hledal jsem tedy JINÉ metody jak se učit jazyky. Nebudu tu popisovat mojí dlouhou cestu "objevů" a plnou zážitků a poznání plno lidí po celém světě, což obohatilo i mé znalosti, a to nejen jazykové, ale i ohledně kultury a celkově. Protože při mluvení s lidma se snažíte povídat o všem možném - a to už jenom kvůli procvičování jazyku.
Musím říci, že po těchto 9 měsících velmi velmi intenzivního zaměření se na angličtinu, jsem schopen mnohému - číst si knížky, psát články o různých tématech, rozumět běžným tématům a bavit se o nich.
To by však nebylo možné bez:
- mého přístupu - bez mého postoje k učení jazyků,
- intenzivního učení,
- procvičování každé z těchto výše uvedených dovedností (psaní, čtení, poslechy, komunikování),
- přístupu na internet,
- mého MP3 přehrávače, který využívám minimálně 10 hodin denně k poslechům angličtiny po tuto dobu 9ti měsíců.
Chtěl jsem angličtinu ovládnout a pracoval jsem tvrdě, velmi tvrdě, ale od doby, co jsem poznal LingQ systém, tak jsem doslova závislý na učení se jazyků. Fakt hustýýý.

Představení LINGQu, systému pro učení jazyků

Dvoujazyčné texty či knihy

Pokud nejste schopni číst si knížky v cizím jazyce, můžete si koupit dvoujazyčné knihy. U nás jsou k dostání v knihkupectvích, avšak výběr těchto speciálních knížek není zrovna moc velký. Člověk si tedy nemůže zrovna moc vybírat, což je celkem škoda.
Jak můžou tyto knihy pomoci? Když si čtete cizojazyčnou knihu a nerozumíte hodně slovíčkům, musíte je vyhledávat ve slovníku, ale to člověka za chvíli omrzí. U těchto dvoujazyčných knížek máte vždy na jedné straně text v jazyce který se učíte - tedy například v angličtině a na druhé straně je váš rodilý jazyk, tedy ve vašem případě čeština.
Člověk může ke čtení těchto knížek přistupovat dvěma způsoby, záleží na vašem levelu. Když si nejste moc jistí a nejste tak moc dobří, přečtěte si to nejdřív v češtině, abyste věděli o čem to je, a pak teprve si to přečtěte v angličtině. Když je člověk pokročilejší, může zkusit číst rovnou tu anglickou část textu a teprve v případě, kdy narazí na větu, která mu nebude dávat smysl, nebude vědět o co jde, tak teprve pak se podívat do té české části. Ale je to samozřejmě na každém z vás.
Výhoda je, když se učíte nějaký další cizí jazyk. Uvedu příklad. Začal jsem si "oprašovat" němčinu. Jelikož jsem schopen si anglické texty číst, tak jsem si objednal "anglicko-německé" knihy, kde jsou různé příběhy. Je to docela supr, člověk si může číst oba cizí jazyky najednou a hledat i souvislosti mezi těmi jazyky. Tyto dvoujazyčné knihy si můžete objednat například na amazon.co.uk. Můžete je tam najít pod "Parallel Text Series" nebo pod "Dual-Language Books".

The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 50. Jak se učit jazyk. Čtení

Říká se, že někteří se lépe učí lépe vizuálně, tedy pomocí zraku, a že někteří lidé se učí lépe sluchem. Všichni studenti však můžou mít prospěch z obou (s využitím obou) - jak zraku, tak sluchu. Čtení ve velké míře je nezbytné pro dosažení plynulosti v novém jazyce. Pokud chcete hodně číst, musí vás samozřejmě to čtení bavit, musí být zábavné. Aby bylo pro vás čtení zábavné, měli byste si najít ke čtení takové materiály, které jsou zajímavé pro vás.
Na našich webových stránkách najdete velké množství různých zajímavých materiálů pro čtení. Tyto materiály se skládají z našich vlastních, dále jsou tam celé řady různých článků, audio knih a dalších materiálů, které jsou k dispozici prostřednictvím internetu a jsou díky našim jedinečným funkcím přístupné všem.
Nejprve si potřebujete nějaký text přečíst, abyste vůbec rozuměli, až ho pak začnete poslouchat, a také abyste posílili vaše učení.
Jak se postupně budete zlepšovat, budete si chtít číst v tom novém jazyce, abyste si rozšířili slovní zásobu a abyste se dozvěděli například něco o kultuře nebo o dalších zajímavých tématech. Vytvořte si ze čtení jakýsi zvyk a čtěte textové materiály v elektonické podobě přímo na vašich počítačích.
Můžete si do vašich počítačů nainstalovat různé slovníky a vytvořit si databázi slov a frází. To vše ulehčí čtení a porozumění neznámých materiálů a zaručí, že právě čtení se budete podílet na rozšířování vaší slovní zásoby.
Člověk by měl postupně číst více a více. Zatímco se Vaše slovní zásoba a sebevědomí bude zvyšovat, začne Vás čtení tištěných knih a časopisů či magazínů v novém jazyce doopravdy bavit.
Při čtení mimo dosah vašeho počítače byste měli ignorovat těch pár slov, které nevíte a prostě si to čtení užívat. Někdy mi docela dělalo problémy číst si nějaký text v cizím jazyce, když tam bylo plno slovíček, kterým jsem nerozuměl. Když pro mě byl obsah toho textu dostatečně zajímavý, četl jsem však i dál. Postupně se mi schopnost čtení v mnoha jazycích zlepšovala. Nyní si čtu tyto jazyky jen tak informačně a pro potěšení než kvůli učení se samotnému. Pokud jste či nejste rodilý mluvčí, čtení výrazněě rozšíří vaší dovednost vyjádřit se jasně a plyně.

_________________________________________________________________

Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033209/reader/


Tento text si můžete poslouchnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=511

The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 49. Jak se učit jazyk. Poslouchání

Další kapitola ze Stevovo Kaufmannovo knihy "The Linguist". Tato kapitola je moje oblíbená, je totiž o poslouchání a jeho důležitosti. Čtěte proto prosím pozorně.

_________________________________________________________________


Nejprve bychom se měli zaměřit na poslouchání různých nahrávek v jazyce, který se učíme. Moje zkušenosti s učením se čínštiny, japonštiny a dalších jazyků mi potvrdily fakt, že nejlepší způsob, jak zlepšit schopnost plynně hovořit a schopnost porozumění je podle všeho pasivní aktivita - opakované poslouchání "srozumitelných" materiálů v jazyce, který se učíme. Tato aktivita rozvíjí vaše jazykové dovednosti zcela nestresující cestou. Poslouchání není jen pro začátečníky. Já poslouchám stále mé oblíbené magnetofonové kazety v jazycích, kterými už umím mluvit plyně. Poslouchám například v mém autě, při chůzi, když někam jdu nebo během běhání, či během domácích prací v domě (mytí nádobí, apod.) . Můžete si vždy vylepšit svoji výslovnost, rytmus, slovní zásobu a plynulost.
Začněte tím, že si vyberete dle vaší jazykové úrovně to, co chcete poslouchat. Jestliže jste začátečníci, můžete si vybrat krátké nahrávky. Později budete schopní zvládnout nahrávky dlouhé 2 až 5 minut. Jak se budete postupně zlepšovat, budete chtít poslouchat stále delší nahrávky, například 20ti minutové nebo i delší. Poslouchejte tu samou nahrávku znovu a znovu. Obsah této nahrávky by Vás měl zaujmout, hlas by měl být příjemný na poslouchání a nemělo by to pro vás být moc těžké. Čím více se vám danná nahrávka líbí a zajímá vás, tím dříve budete této nahrávce rozumět. Vytvořte si z poslouchání jakýsi zvyk (či návyk) – věnujte se poslouchání pravidelně - a to: ráno, během dne a večer. Ujistěte se, že máte opravdu nějaký dobrý a kvalitní přenosný audio přehrávač, jako například minidisk přehrávač, MP3 přehrávač nebo CD přehrávač. Dejte si tu námahu s tím, že se naučíte jak si stáhnout nahrávky a jak si je nahrát na vaše přenosné zařízení. Tímto způsobem si nemusíte kupovat v obchodě žádné CDčka či kazety, ale můžete si velmi rychle stáhnout to, co chcete. Nepotřebujete sedět v pokoji vedle kazeťáku jako jsem seděl kdysi jál, když jsem se v 60.letech 19. století učil jazyky. Neměli byste ani sedět jen u počítače a poslouchat materiály z "The Linguist". Dělejte to, jako já, když jsem se učil kantonštinu v době, kdy mi bylo 55.let. Vezměte si své lekce sebou, když například nakupujete, řídíte, cvičíte, myjete nádobí nebo uklízíte garáž. To je způsob jakým nashromáždit čas nezbytný pro studium nějakého jazyka.
Když posloucháte poprvé nějakou nahrávku, potřebujete si jen zvyknout na na ty zvuky tak, aby jste dostali cit pro rytmus. Nedělejte si starosti s tím, že nerozumíte všemu. Poslouchejte ten text několikrát, aníž byste ho četli. Potom si ten text pozorně přečtěte, vyhledejte nová slovíčka v nějakém online slovníku a uložte si nová slovíčka a fráze pro pozdější zopakování.
Dokonce i když v podstatě rozumíte textu, který jste již párkrát poslouchali, potřebujete ho poslouchat znovu a znovu dokola, aby se stal částí vašeho podvědomí. Možná si budete muset tento text znovu přečíst a určitě si budete muset několikrát zopakovat ta nová slovíčka a fráze, které jste si předtím do systému uložili. Ale především byste se měli zaměřit na poslouchání.
Především, když s nějakým jazykem začínáte, měli byste se soustředit pouze na menší množství nahrávek a poslouchate je do té doby, než si na ně nezvyknete - a nikoli poslouchat stále nové a nové nahrávky. Opakované osloucháním jedné a té samé nahrávky zlepší vaše porozumění tím, že pak dokážete v pohodě rozeznat, kde jedno slovo či fráze končí a další začíná. Když budete poslouchat novou nahrávku, uvidíte, že začnete poznávat tato známá slovíčka z předchozích nahrávek. Když přestanete poslouchat, nechte ty fráze znít ve vaší mysli tím, že si je budete opakovat nahlas. Zkuste imitovat správnou jejich výslovnost.
Opakované poslouchání je jako fyzický trénink. Trénujete svojí mysl, aby zpracovala ten nový jazyk. Velmi časté poslouchání krátkých lekcí je totiž mnohem lepší a účinější než poslouchání delších lekcí méně často. Zkuste poslouchat alespoň jednu hodinu denně, rozdělenou do krátkých segmentů - dlouhých 10 až 30 minut.
Nikdy jsem nebyl příznivcem moderních audiovizuálních mateiálů, takových jako jsou různé interaktivní počítačové hry nebo jako jsou testy či kvízy, které vytváří jakési uměle vytvořené prostředí pro učení se jazyků. Nelíbilo se mi ani, když jsem byl testován z porozumění toho co jsem předtím poslouchal. Odmítal jsem otázky, které mě nutily pamatovat si, co jsem slyšel. Dal jsem raději přednost opakovanému poslouchání nebo poslouchání nového materiálu nebo jsem se zapojil do běžných konverzací o něčem, co bylo předmětem mého poslechu. Vždy jsem si myslel, že přirozená komunikace je mnohem lepší způsob učení se. Poslouchání je reálná komunikace. Když posloucháte, přijímáte pravé jazykové prostředí. Člověk musí použít zvuky toho daného jazyka, aby si představil ten danný význam. Opakované poslouchání je ideální k učení – ovšem za podmínky, pokud si vyberete nahrávky, které vás zajímají a kterým chcete porozumět. Měli byste si vytvořit stále se rozšiřující knihovnu takových materiálů v rámci strategie celoživotního studia jazyků.

_________________________________________________________________

Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033181/reader/


Tento text si můžete poslouchnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=507

The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků. Jak se učit jazyk. Zaměř se na "input"

Další kapitola ze Stevovo Kaufmannovo knihy "The Linguist", kde popisuje jak studovat jazyky a o jeho jazykovém dobrodružství. Co takový člověk, co umí plynně mluvit 12ti jazyky doporučuje? Inu, mrkněte na jeho texty v angličtině. Doporučuji si přečíst jeho anglickou knihu. Po přečtení této celé knihy v angličtině a zároven její poslechouní se vám zvýší nejenom jazyková zásoba a porozumění, ale stanete se závisláky na učení jazyků...je to opravdu závislost, stejně jako závislost na čemkoliv jiném. Jinak tato kniha je dostupná v mnoha jazycích - němčině, ruštině, francoužštině, apod.
_________________________________________________________________

Pokud se učíte nový jazyk, tak chcete určitě dosáhnout toho, aby jste se vyjádřili pohodlně a bez obtíží v tomto novém jazyce. To je určitě dosažitelné. Předtím než však toho docílíte, potřebujete absorbovat velké množství toho daného jazyka posloucháním, čtením a učením se slovíček systematickým způsobem. Proto byste nejprve ze všeho měli získat správný jazykový "input".

Kromě malého množství materiálů pro začátečníky, jsou veškeré texty v systému "The Linguist" originální materiály, které jsou zhotoveny a nahrány rodilými mluvčími a nejsou to v žádném případě uměle vytvořené materiály. Můžete se podílet na životech rodilých mluvčích toho daného jazyka, který studujete. Můžete si vybrat články, které jsou vám blízké a které vás zajímají. "The Linguist" systém vám dokonce i řekne jaké články jsou ve vaší jazykové úrovni. Můžete si vybudovat svůj vlastní studijní plán a vůbec nepotřebujete žádné učebnice. Podívejme se na různé způsoby, jak můžete při studiu jazyka získat tento nezbytný "input".


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=502


Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033166/reader/

Co mi způsobila gramatika?

Když jsem přijel do Anglie, byl jsem nucen komunikovat denně - abych si zařídil různé věci ve škole, domluvil se se školitelem, co budu dělat apod.
Tyto začátky byly těžké. Jelikož jsem byl ze školy zvyklý na učení se gramatiky, včetně vyjímek, šrotovalo mi to v hlavě. Nechtěl jsem mluvit s chybama, protože ve škole jsem byl vždy hodnocen dle chyb a byl jsem tedy nucen být "perfekcionista". To mi způsobilo přemýšlení o všem co řeknu. Prodleva mezi tím,co jsem chtěl říci a než jsem to řekl, byla celkem velká.
Začal jsem dělat takový menší průzkum a četl si stránky o učení angličtiny po celém světě a na hodně stránkách se psalo, co učení gramatiky způsobuje a že je to špatná metoda učení se jazyka - přes gramatiku a memorizování slovíček. Dále jsem si přečetl o daleko efektivnějším způsobu učení jazyka, založeném na INPUTU, který nejprve musíte dostat do hlavy, abyste mohli porozumět danému jazyku a teprve pak začít komunikovat - již s jistým porozuměním jazyka. Začal jsem poslouchat nahrávky denně po několik hodin a vůbec se neučil nějakou gramatiku, ani neučil slovíčka po slovíčku. Když už, psal jsem si celé fráze a zrovna ty, co se mi hodily. Když jsem si chtěl například dobít kredit, tak jsem si zjistil různé způsoby, jak to říci. Je daleko efektivnější učit se ve frázích, než slovíčko po slovíčko, ale o tom až jiný článek, tento článek je o gramatice. Jistě, někdy se mi stávalo, že mě přepadly takové ty staré zvyky ze školy a začal jsem analyzovat angličtinu, ale když už to dělat, tak na názorných příkladech a né na teorii. Například, použití trpného rodu v angličtině. Napsal jsem jednu větu, a pak se jí snažil napsal ve všech možných časech trpného rodu. Udělejte si například časovou osu a přemýšlejte o tom, kdy se to stalo a aplikujte to na jednom příkladu. Je to daleko lepší než čtení si jen nějakých gramatických pouček, u kterých je možná jeden příklad. Ale o tom, jak se lehce naučit časy, o tom bude jiný článek. Každopádně chci říci, že je neefektivní studovat gramatické poučky - ty vymysleli jazykoví analytici, aby analyzovali jazyk, ale jazyk není od toho, aby byl analyzován, jazyk je od toho, aby byl používán.
Když jsme byli děti, taky jsme uměli mluvit už předtím než jsme šli do školy a učili se tam v češtině gramatiku, učili jsme se totiž přirozeně - díky poslouchání FRÁZÍ (nikoli slovíček).
Nyní po 8 měsících umím mluvit téměř plynule - asi tak jako v češtině. Respektive, i v češtině se musím někdy zamyslet nad tím,co chci říci, abych nepovídal nesmysly. Chtěl jsem tím říci, že nepotřebuji myslet nad tím,co chci říci v angličtině, protože mi TY FRÁZE naskakují do hlavy automaticky a můžu vézt konverzace ve stejném tempu jako bych vedl o daných tématech konverzaci v češtině. Jistě, dělám chyby a kdo ne? I rodilí mluvčí dělají chyby stále během konverzací i během psaní. NIKDO NENÍ DOKONALÝ A VY NIKDY DOKONALÍ V CIZÍM JAZYCE NEBUDETE - NEJTE DOKONALÍ ANI VE SVÉM VLASTNÍM JAZYCE, TAK PŘESTAŇTE MYSLET NA TO BÝT DOKONALÝ v cizím jazyce - psát a mluvit bez chyb. Když totiž na to budete myslet, způsobí vám to takové jakési obavy a vy se budete obávat mluvit s někým či i někde něco napsat, protože si budete říkat, že děláte spoustu chyb..ale víte co? Rodilí to i očekávají, že uděláte chyby. A za další...my všichni se učíme z vlastních chyb. Úspěšní lidi udělají ve své cestě za úspěchem plno chyb, než se stanou úspěšným. Díky jejich vlastním chybám totiž získají zkušenosti.

Závěr:
1) zapomeňte na učení se nějaké zbytečné gramatiky a učte se tak, jak jste se učili vlastní jazyk.
2) Nebuďte perfekcionisty, nikdy nebudete úplně perfektní.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=494

Jsem závislák na studiu jazyků!

Můžu o sobě říci, že jsem skutečně závislák na učení se jazyků. Musím se jazykům věnovat pořád. Usínám se sluchátkama na uších, a pak se dycky probudím ráno a musím to na chvilku vypnout, spím dále - například 3 hodiny a jen co se probudím, nasadím si sluchátka a poslouchám angličtinu či němčinu po celý den. Poslouchám ať už aktivně či pasivně. Aktivně - že se plně soustředím na poslouchání, na to co je řečeno v dané nahrávce. A pasivně - že poslouchám i během jiných činností - například při psaní článků, při psaní si s lidmi po skypu apod. Člověk by měl využít každé chvilky co má. Sluchátka si vlastně ani nesundavám při konverzacích, protože komunikuji s rodilými mluvčími každý ten přes Skype, takže by se dalo říci, že mám sluchátka na sobě kolem 20ti hodin denně.
Je tedy jasné, že aktivita, které se věnuji nejvíce je poslouchání. Samozřejmě, že někdy si něco i přečtu, ale nevěnuju čtení zrovna moc. Spíš se zaměřuju na poslouchání a konverzace. I když, teď zrovna čtu jednu knížku od jednoho lingvisty, co umí mluvit 8 jazyky. Samozřejmě, že tu knihu čtu s pomocí LINGQ systému.
Lingvisti většinou mluví o jakési "nadšenosti" - enfuziazmu...že správný lingvista by si měl učení jazyků užívat, nebrat to jako nějaké učení. Jedině s přístupem, že si něco užíváte a baví vás to, dosáhnete úplně nejlepších výsledků....mějte učení jazyků jako koníček a né jako jen nějaký úkol, který musíte splnit, abyste dostali dobrou práci.
Upozorňuji ale předem...můžete se stát závisláci na jazycích..stejně jako já. Jak totiž jednou uvidíte ten pokrok a jak to jde, celkem i snadno (protože jste byli zvyklí na jakési memorizování gramatiky a slovíček), tak budete chtít víc a víc a věnujete skoro všechen svůj volný čas jazykům.
Stejně jako každý závislák se cítím nesvůj, když se zrovna nevěnuju jazyku – MUSÍM TO PROSTĚ MÍT! Bylo mi i řečeno pár tutorama na LingQu, že studenta s větším enfuziazmem ještě nepoznali :)

Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=319&pkat=469&page=486

Jsem REBEL! Odpojil jsem se od těch „normálních“ lidí a stal jsem se členem komunity lingvistů

Mohl bych říci, že jsem rebel. Proč? Rebel je definován jako vzbouřenec, povstalec, buřič, a to já přesně jsem. Vymknul jsem se totiž klasickým školním metodám učení se jazyků, povstal jsem proti nim a nyní je nesnáším. Jsem tedy ten, kdo se vymyká společnosti, protože většina "normálních" lidí se učí jazyky klasickými způsoby, já všakne, jsem tedy jiný, jsem rebel. Jako rebel se pohybuju ve společnosti jiných rebelů - lingvistů a polyglotů. Tito lidé jsou vůdci jakéhosi povstání proti školním metodám. Připojil jsem se k nim a přijal jejich metody a jejich názory na dané věci. Budu tím pádem určitě odsuzován těmi "normálními" lidmi, kteří mají svůj uzavřený svět, a kteří ani možná neví o možnostech, jaké jsou mimo jejich uzavřené území. Otázkou je, co jsou "normální lidi"? Je to většina lidí, které mají stejné názory? A kdo to jsou nenormální lidi? Ti, co mají svoje názory nebo názory, které přijali od někoho a zastávají tyto názory? Tito lidé jsou většinou jsou pro ostatní "normální" lidi jistojistě "nenormální".
Jen malou zmíňku o mé osobě. Já nejsem vůbec sebevědomý v ničem, pochybuju o všem co dělám, nevěřím si, mám i problémy věřit někomu, mám problémy i bavit se s lidmi. Proč jsem to zmínil? Studování klasickým způsobem mi moc nepomohlo, byl jsem naopak ještě více frustrován a už jsem věřil, že na to prostě nemám. I přesto, že jsem byl strašně moc frustrován, tak jsem se nevzdal, protože jsem tvrdý bojovník, když se jedná o dosažení mých cílů, a tak jsem i přesto hledal dál a dál. Anglicky jsem trochu číst uměl, tak jsem si četl články o učení se jazyků po celém světě - v Japonsku, Číně, Koreji, apod. Všude byl ten samý problém s učením se jazyků – lidé jsou frustrování klasickými školními metodami. Najednou jsem měl takovou malou naději, že to nebylo ve mně, začal jsem hledat dál a našel si "vlastní" cestu jak se učit jazyk.
Bez mé odhodlanosti a mému postoji by to však nešlo, jinak bych to vstal už hned ze začátku. Na své cestě jsem se tedy jednoho dne odpojil od těch "normálních" lidí a stal jsem se rebelem.
Pokud si myslíte, že vám škola nic nedala a že neumíte "skoro nic" - nejste schopni se dorozumět, nerozumíte téměř ničemu, připojte se k naší komunitě REBELŮ a staňte se konečně úspěšným...


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=483

The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 02. Úvod. Jsi lingvista?

Začal jsem překládat Stevovo Kaufmannovo knihu "The Linguist", kde popisuje jak studovat jazyky a o jeho jazykovém dobrodružství. Co takový člověk, co umí plynně mluvit 12ti jazyky doporučuje? Inu, mrkněte na jeho texty v angličtině. Doporučuji si přečíst jeho anglickou knihu. Po přečtení této celé knihy v angličtině a zároven její poslechouní se vám zvýší nejenom jazyková zásoba a porozumění, ale stanete se závisláky na učení jazyků...je to opravdu závislost, stejně jako závislost na čemkoliv jiném

_________________________________________________________________

The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 02. Úvod. Jsi lingvista?


Respektuj více bohy než polobohy, hrdiny než obyčejné lidi a především z lidí respektuj své rodiče, ale respektuj sám sebe nejvíc ze všech.

Pythagoras, 6 století před naším letopočtem.


Podle mého názoru je každý člověk potencionální lingvista. Tím myslím, že každý se může naučit plynule jakýkoliv jazyk. Člověk nemusí být intelektuál nebo akademik. Koneckonců, slovo "lingvista" je v "the Concise Oxford Dictionary" definoválo zcela jasně a jednoduše:

Linguist: n. Person skilled in forein languages (linvista: člověk ovládající cizí jazyky)


Dokonce, i když člověk umí mluvit jen jedním cizím jazykem, je kvalifikován jako "lingvista". Stát se lingvistou je otázkou volby a vyžaduje určitý duševní stav. Pro lingvistu je učení se jazyků zábavou, učí se protože si ten proces učení doslova "užívá". Lingvista také oceňuje jiné myšlenky a způsoby jiných zcela odlišných kultur. Lingvista se cítí dobře a uvolněně ve společnosti lidí, co mluví odlišným jazykem a je sebevědomý při učení se nových jazyků.

Prvním krokem jak se stát lingvistou, za účelem učení se druhého jazyka, je uvědomit si, že úspěch nezávisí na učiteli, ale na studentu. Každý student musí objevit ten danný jazyk sám svým vlastním způsobem. Učitel může jen stimulovat a inspirovat. To, že se člověk přihlásí do jazykové školy nebo nějaké kurzu nezaručí to žádnou plynulost. Jestli student neakceptuje tuto jednoduchou skutečnost, čas a peníze budou jednoduše ztraceny v jazykových programech. Jazykové školy a různé jazykové systémy mohou mohou vyučovat, ale jen student se může učit.

Vyrůstal jsem v Anglicky mluvící části Montrealu, převážně Francouzsky mluvcícím městě. Vím, že do doby, než by bylo sedmnáct, jsem mluvil pouze anglicky. Neměl jsem zájem o učení se žádného dalšího jazyka, ačkoli jsem se učil francoužštinu od druhé třídy na škole a byl obklopován francoužštinou. Doposud umím mluvit devíti jazyky a sklidil obrovský úspěch a odměnu díky tomu, že umím mluvit angličtinou,mandarinskou čínštinou, francoužštinou, japonštinou, španělštinou, němčinou, švédštinou, kantonštinou a italštinou. (Tato kniha byla napsána před nějakým časem, v současné době si může Steve připsat na své konto ještě ruštinu, korejštinu a portugalštinu)

Aby jsem se porozuměl proč se to stalo, začal jsem psát příběh o mém dosažení jazykových znalostí, jak jsem se učil jazyky. Uvědomil jsem si, že jsem byl schopný se učit nový jazyk jen když jsem měl opravdovou chuť komunikovat nebo učit se něco smysluplného v tom daném jazyce. Když učitelé zkoušeli vnucovat mi různá gramatická pravidla a testovali mě z nich, byl jsem stále pasivní. Jednoho dne jsem se však rozhodl, že potřebuji znát ten jazyk, abych se spojil s lidmi v reálu nebo s novou kulturou, a tak jsem se vrhnul do učení se toho jazyka s tohou a odhodlaností. A já potřeboval určitou tohu, vášeň pro to, protože pro mě bylo učení se jazyků velmi těžké.

Při učení se kantonštiny, v době, kdy mi bylo 55 let, jsem si teprve uvědomil, že učení jezyků bylo jednodušší než. Moderní elektronické technologie (MP3 přehrávač, počítače, IPOD, a tak dále) a internet výrazně ovlivnili učení se jazyků. Za prvé je to Internet - ten poskytuje ohromné množství zajímavých a autentických materiálů pro studenty cizích jazyků, a to jak v Audio formátu (MP3 soubory), tak rovněž i textovém formátu. Za druhé, obsah v elektronické podobě umožňuje čtenáři přímý přístup ke slovníkům a propojit s novým kontextem umístěných v systémech pro učení se jazyků. A nakonec, internet může sloužit jako centrum pro komunitu studentů a rodilých mluvčích.

Jak jsem postupně psal můj příběh, rozhodl jsem se, že bych měl zkusit vytvořit nový přístup k učení se jazyků, založeným na principech, které fungovaly na mě samotném. Využití dnešní moderní technologie zajistí, že nová generace studentů jazyků se může učit zcela jednoduššeji než jsem se já učil. Pod mým vedením začala malá skupinka studentů jazyků a programátorů okamžitě tyto nápady realizovat a vytvářet zcena nový systém pro učení se jazyků. Čím více jsme pracovali na tomto projektu, tím více nadšenější jsme byli myšlenkou zvýšit počet reálných lingvistů po celém světě, a to jednoduše vytvořením takového systému, který by byl cenově dostupný, zábavný a efektivní.

Slovo "globalizace" je běžně používáno na popsání intenzity mezinárodních výměn, co zažíváme v dnešní době. Někteří lidé jsou pro globalizaci a někteří proti. Pro mě osobně je globalizace nezadržitelný trend a nevyhnutelný směr evoluce naší země. Je nesmylsný být "pro" nebo "proti", protože je to neodvratné. Je více užitečné investovat čas a energii, abychom měli z globalizace nějaký zisk, a sice tím stát se lingvistou.

Nemyslím si, že globalizace povede k nadvládě jednoho jazyka, jako například angličtiny. Spíše to vidím jako příležitost pro všechny lidi, včetně anglicky mluvících lidí, poznat a obeznámit se tak s jinými kulturami. Paradoxně, svět se v dnešní době zdá jako zcela menší. Vidíme všeobecnou obnovu zájmů o regionální jazyky a identitu. Zvyšuje se zájem o efektivní metody učení se jazyků, né jenom o dominantní jazyky jako je angličtina, ale také o jazyky mluvené méně lidmi. Cena připravených studijních materiálů pro studium těchto jazyků a také úsilí potřebné k jejich učení mohou být rapidně sníženÿ použitím "The Linguist" přístupem.

Jsem přesvědčený, že tato kniha a metody, které jsou v ní popsány, mohou pomoci lidem stát se lingvisty. Budu pracovat tvrdě, aby se tomu tak stalo.

_________________________________________________________________

Celou knihu v angličtině a v mnoha dalších jazycích najdete na stránkách "www.lingq.com", přímo tuto kapitolu najdete na:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1017725/reader/

Vzpomínka na mou úroveň angličtiny přesně před rokem a zamyšlení se nad tím

Ani nevím proč, ale zrovna dneska jsem zavzpomínal na mou úroveň angličtiny přesně před rokem. Někdy v červnu jsem skončil školní kurz angličtiny ve škole. Byl to kurz pro mírně pokročilé (pre-intermediate). Je to vesměs nic, ale já nebyl schopen napsat konečný test na konci toho kurzu, což mě vlastně pasovalo na začátečnickou úroveň (elementary). Musím teď přiznat, že jsem byl z toho kurzu nejhorší a TAKOVOU ÚROVEŇ JSEM MĚL,KDYŽ JSEM PŘIJEL DO ANGLIE. Nebyl jsem schopen dorozumět se, rozumět a prostě nic.
Nyní, asi po 8 měsících, co používám metodu založenou na opakovaném poslouchání se vše obrátilo o 180° a já jsem schopen komunikovat o většina tématech, co vás jen mohou napadnout, jsem schopen rozumět rodilým mluvčím jak z Ameriky, tak i z Anglie, jsem schopen si číst články téměř o čemkoli. Před rokem jsem si myslel, že už je to beznadějné, že na to nemám. Nyní si myslím pravý opak a chci víc a víc. Je to jako, když ochutnáte nějaký nový druh čokolády či zmrzliny. Ochutnáte to poprvé, a pak po tom toužíte a kdykoli jdete kolem potravin či cukrárny, tak si to koupíte, protože na to prostě dostanete chuť. Je to jednoduché vytáhnout peněženku a zaplatit pár korun za zmrzlinu nebo čokoládu a máte z toho potěšení - chutná vám to. Stejně tak jednoduché učení se jazyků, akorát že místo peněz musíte vynaložit svoje úsilí a trpělivost. Ale rozdíl je daleko větší. Zatímco tu zmrzku či čokoládu sníte a možná i přiberete nějaký kilo navíc, tak učení jazyků vám zůstane, je to vaše nová dovednost. Já co jen vstanu, toužím po tom nabít nových vědomostí v jazycich, co se učím (angličtina, němčina) a musím mít víc a víc...chci rozumět víc, chci být tak jen dobrý, jak to jen jde. Učení se jazyků je pro mě natolik záživné, že toužím po tom znát nové a nové jazyky. Za nějaký ten měsíc začnu znovu se španělštinou.
Vzpomínka na minulý rok ve mně vyvolala jen jakýsi pocit smíchu a zároveň smutku. Smutku proto, že jsem celou dobu nepřišel na to, že je učení jazyků tak jednoduché. Smíchu proto, že před tím rokem jsem byl za jakéhosi "blbce", avšak nyní je tomu právě naopak a já můžu být ten, co se bude smát jiným. Ale takový já nejsem, jinak bych nepsal tento blog. Chci pomoci lidem, kteří trpěli stejně jako já před rokem a dřív. Chci, aby si lidi uvědomili, že se není vůbec čeho bát. Jistě, naučit se jazyk nejde bez potu na čele a bez velkého úsilí...jak se říká, nikdo vám to do hlavy nenaleje, ale je to o tom vědět jak to úsilí vynaložit. Když totiž vynaložíte úsilí špatně, bude to jen ztráta času.
Já už se právě ani nedivím proč se vymyslel termín "věční začátečník" a proč je plno lidí v této skupině. Je to jen na vás vydat se tím správným směrem. Já můžu být jen jakýsi ukazatel na křižovatce, ale na vás je vybrat si ten správný směr cesty.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=482

Opakovat, ale hlavně se nenudit!

Jak již bylo uvedeno v předchozích článcích, klíčem k úspěchu při učení jazyků je pravidelné opakování v takové míře, co to jen jde. Potřebujete to dostat do podvědomí, potřebujete vnímat tu „hudbu“ – ty „tony“ nového jazyka. Když se budete učit některý z asijských jazyk, například mandarinštinu, která má čtyři tony, tak se potřebujete dostat do toho jazyka takovým způsobem, že začnete vnímat tu „hudbu“ toho daného jazyka, rozeznávat slovíčko po slovíčko, jinak nemáte šanci se ten jazyk naučit (uvádím mandarinštinu, protože je to názorný příklad jazyka, který je totálně odlišný…není tak jednoduchý jako angličtina, například…respektive to si většina lidí myslí). Ano, klíčem je pravidelné poslouchání, ale né každý na to je. Jde o to, že někdo se začne nudit po poslouchání jedné a té samé nahrávky. Proto je tak důležité si začít studium jazyků učívat…být silně motivovaný ovládnout ten daný jazyk. Když se budete nudit, můžete to, jak se říká „zabalit“, protože to nemá vůbec žádný efekt. V první řadě si musíte vybrat opravdu něco, co se přímo vám osobně líbí – nějaký příběh, který vtipný, zábavný nebo máte k tomu nějaké jiné pouto. Tento příběh pak poslouchejte dlouho. Byl jsem několikrát tázán – jak dlouho bych to měl poslouchat? Pro to neexistují žádné limity. Já doporučuju v první řadě do té doby dokud tomu nerozumíte pořádně a tak dlouho, dokud vás to nepřestane nudit. Já poslouchám klidně jednu nahrávku 50x či 100x…ale opravdu to nepočítám. Můj kouč doporučuje poslouchat jednu nahrávku alespoň po dobu jednoho týdne po dobu minimálně 2 hodin denně. Jak je vidět, kdybych poslouchal nějaký text, který by byl pro mě nudný, nemohl bych to praktikovat, pač bych se nudil už při třetím poslouchání. Ale když jsem si vybral něco, co mě osobně hodně baví, dokázal jsem poslouchat jednu nahrávku i 10 dní, několik hodin denně.
„Je to ztráta času?“ Pro někoho ano…pro někoho je ztráta času všechno..ale takovým názorům se já osobně musím už smát. Za ten týden dostanu tolik nových slovíček do podvědomí jako nikdy předtím. Za měsíc stihnu poslouchat například 4 podcasty o hromadě slovíček. Většina (jistě né všechna) slovíčka dostanu do podvědomí a rozumím jim v běžných konverzacích a dokážu je aplikovat i při čtení. Už po jednom měsíci jsem měl tzv. „jazykový průlom“, kdy jsem poznal jak jsem se rapidně zlepšil jako nikdy předtím. Po třech měsících to máte odhadem 12 podcastů – tyto máte nyní pevně zafixované ve vaší mysli a po třech měsících dokážete rozumět pravidelným komunikacím. Jistě, záleží to na tom, co posloucháte. Když posloucháte nějaký bláboly z formálních textů, tak moc nebudete rozumět filmům, seriálům a běžným konverzacím v anglii – pač nikde se formální angličtina nepoužívá. Jistě, když mluvím se školitelem ve škole, používá formální angličtinu, ale to je asi tak všechno. Vezmětě si např. půl roku aplikováním této metody. Za tu dobu budete hodně sebevědomí v jazyce, jaký se učíte. Když poznáte jak je to jednoduché, budete chtít více a nikdy nebudete spokojení s vaším levelem, protože budete chtít být jak rodilí.
Je to vše o tom opakovat pravidelně poslouchání podcastů a nenudit se při tom, ale naopak si to užívat, vnímat tu slastnou hudbu a intonaci nového jazyka, který se učíte.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=481

Pravidelné opakování stejných nahrávek – klíč k úspěchu

Předchozí článek byl o tom, že klíčem k úspěchu je opakování. Dnes bych chtěl tento článek rozšíšit. Jistě, opakování je klíčem i u učení se jazyků. Co ale opakovat, aby to bylo efektivní? Ono vesměs záleží přímo na člověku – každý má jiné potřeby a každýmu vyhovuje něco jiného. Pro někoho je efektivní jedna metoda, pro toho druhého je ale tato metoda, co vyhovuje tomu prvního, neúčinná. Proč? Protože tomu prostě nepřijde na chuť či ho to nebaví. Ať už si člověk vybere cokoli, klíčem je pořád opakování. Proto říkám, já mohu mluvit jen sám za sebe, z mých vlastních zkušeností – ale nechci tvrdit – že je to nejlepší či zase nějaká jiná metoda je nejhorší – jistě, když to řeknu, tak to však neznamená, že je to nejhorší pro všechny, ale je to nejhorší pro mě osobně, protože na mě to neúčinkuje a má to spíše opačný efekt - jako například učení se jazyků ve škole.
Můžu tu popsat, co praktikuju já a co učinkuje právě ne mě – to je vesměs tématem dnešního článku. Když jsem přijel do Anglie, nerozuměl jsem moc rodilým mluvčím a ani seriálům či filmům, byl jsem zoufalý. Pak jsem však objevil „Effortless English Systém“ založený na poslouchání. Tento systém byl založen na pravidelném opakovaném poslouchání jedné a té samé nahrávky. Bylo to pro mě nezvyklé, možná i trochu divné, ale byl jsem plně motivovaný a pevně rozhodnutý zkusit jiné metody, než na jaké jsem byl zvyklý předtím - toužil jsem po jakémsi jazykovém dobrodružství. Vydal jsem se tedy na dlouhou objevitelskou cestu – JAK SE UČIT NEJLÉPE JAZYKY. Díky tomuto systému jsem se naučil, že klíčem je právě poslouchání jedné a té samé nahrávky opakovaně. Začal jsem to tedy praktikovat. Na těchto stránkách jsem si koupil řadu podcastů a začal poslouchat angličtinu tímto způsobem. Poslouchal jsem pořád. AJ, vlastník tohoto systému, doporučuje poslouchat jednu nahrávku alespon tak týden, minimálně dvě hodiny denně. Je to zaloené na tzv. „deep learning“. Asi po měsíci jsem se zlepšil jako nikdy předtím. Byl jsem nadšen. Náhle jsem začal více rozumět rodilým mluvčím, začal jsem se i lépe vyjadřovat při komunikaci, začal jsem vézt diskuze s rodilýma mluvčíma, nabyl jsem většího sebevědomí. Jistě, měsíc – to je nic pro nějaké ohromné zlepšení, ale motivovalo mě to natolik, že jsem začal tomu strašně moc věřit a co víc – začal jsem věřit hlavně sám sobě – že na to mám, že jsem schopen se naučit jazyky. Nyní je polovina osmého měsíce, co praktikuju systém pravidelného poslouchání a musím říci, že jsem pokročil neuvěřitelným způsobem – jsem schopen vézt diskuze o různých tématech, jsem schopen rozumět rodilým mluvčím, filmům, seriálům. Jistě, záleží vždy na tématu, ale touhle dobou po 7 měsících si fakt nestěžuju. Budu však pracovat tvrdě dál, protože jsem přišel na to, že člověk, když zjistí, že to jde, tak není nikdy spokojen se svým levelem, protože je to teď o slovní zásobě a mým cílem je bavit se o všem, včetně nějakých ekologických, ekonomických, či politických problémů.
Z mých vlastních zkušeností bych proto všem, co doposud měli problémy s učením se jazyků, doporučil zaměřit se na poslouchání – to je klíč. Ale jen poslouchání nestačí. Pravý „jazykový průlom“ uděláte tím, že si vyberete jednu nahrávku a posloucháte jí do doby, než si na to nezvyknete. Váš mozek by měl rozeznat každé slovíčko. Když totiž budete praktikovat poslouchání jedné nahrávky jednou či dvakrát, nemůže se vám to dostat do podvědomí a nikdy nezačnete porozumět tomu jazyku. Jistě, angličtina je o něčem jiném – pač člověk jí může slyšet vesměs kdekoli. Angličtina je však jazyk jako kterýkoliv jiný. A povězte mi, jak byste se chtěli učit třeba japonsky nebo čínsky? Proč plno lidí říká,že to jsou těžké jazyky? Jistě – jsou, když se učíme klasickými školními metodami. Když však aplikujeme pravidelné poslouchání a opakování jedné a té samé nahrávky, dostaneme ten zvuk, tu intonaci jazyka do podvědomí. To nám pomůže jak ve vlastním vyjadřování, tak v porozumění toho daného jazyka, tak i ve výslovnosti.
Jak jsem psal na začátku, můžu mluvit za sebe, z mých vlastních zkušeností, ale pro mě je pravidelné opakování té samé nahrávky nejúčinější ze všeho.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=480

Klíč k úspěchu je v pravidelném opakování

Dnešní článek bych věnoval tématu, které je hodně důležité, ať už při učení jazyků, tak při čemkoli jiném. Uvedu tu pro názornost pár příkladů:
ZPĚVÁCI. Kolikrát si myslíte, že si zpěváci musí zopakovat jednu písničku, aby se jí naučili, aby jí dokázaly zazpívat bez problémů a se sebevědomím. Přesné číslo neznám, ale zpěváci procvičují jejich písničky pořád – doma, z kapelou, při jakékoli volné chvilce, kterou si najdou. Každý z nich musí procvičovat svůj hlas, není to totiž jednoduché být profesionální zpěvák.
KULTURISTI. Sám jsem se kulturistikou zabýval, chodil jsem do posilovny každý den a byl v prostředí kulturistů. Jak myslíte, že oni strávějí čas v posilovně a jak často musí cvičit jejich svaly, aby se dostaly do tak vypracované podoby? Odpověď je – hodně často. Kamarád je kulturista a je hodně vypracovaný, ačkoli není vypracovaný tak hodně jako kulturisti v časopisech. Strávil několik let pravidelným, téměř každodenním cvičením. Jeden sval, například triceps, procvičoval asi tak 3x týdně a musel ho přetěžovat – dávat si velké váhy, aby dosáhl tak enormního nárustu svalů.
OSTATNÍ SPORTOVCI. Ať už si vezmeme jakýkoliv sport, všude je to o opakování. Proč například ve fotbale jsou tréniky 3x – 5 x týdně a dělají se tam ty samé věci? Trénuje se fyzička tím, že se běhá, skáče se přes švihadlo a proč se skoro na každém tréninku hraje fotbal? Proč nestačí jednoduše trénovat jednou za týden, než dělat jedno a to samé 5x týdně? Bez pravidelného procvičování fyzičky se totiž člověk nikam nedostane. Vrcholoví sportovci téměř v každém sportě se musejí především zaměřit na svou fyzičku, aby vydrželi. Za další, musí trénovat přímo jejich techniku. Fotbalista či basketbalista trénuje kolem 15-20 let, než se stane vrcholovým sportovcem a dostane se do nějakého fakt dobrého klubu. Těchto 20 let stráví děláním jednoho a toho samého – procvičuje ty samé techniky, zkouší nacházet své vlastní techniky.

A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale myslím, že jste to pochopili. Když chce být člověk v čemkoliv úspěšný, měl by se zaměřit na opakování. To samé je i při učení se jazyků. Když se budeme učit jazyk tím způsobem jako ve škole , že jednu hodinu se budeme zabývat jednou lekcí a další hodinou přejdeme na jinou lekci, nikam to nedotáhneme. Jak se to má dostat do dlouhodobé paměti bez opakování? No nijak samozřejmě, to není možné. Abychom dostaly ten jazyk do našeho podvědomí, musíme to dělat způsobem, jako výše zmiňovaní zpěváci, kulturisti a ostatní sportovci. Říká se, že člověk by měl jedno slovíčko vidět či slyšet asi tak 30x a možná i vícekrát, než ho dostane do dlouhodobé paměti, do podvědomí. Ono je totiž málo platné, když si ho zafixujeme jen do krátkodobé paměti. Já například poslouchám jednu nahrávku minimálně 50x. To jsem jen tak plácnul, přesně totiž nevím, nepočítám to. Proč bych to měl taky počítat? O to vůbec nejde. Ono, i když té nahrávce člověk rozumí, ještě to neznamená, že to dostal do dlouhodobé paměti. Jistě, počátek úspěchu je v tom poslouchat to do doby, než rozeznáme úplně každé slovíčko a nezní to pro nás jako „bla bla bla“, ale to nestačí. Je to právě o tom, že nyní, když dokáže rozeznat každé slovíčko, měli bysme poslouchat dále jednu a tu samou nahrávku. Uvidíte, že vám to pomůže nejenom při pasivní slovní zásobě, kdy si budete číst nějakou knihu a budete automaticky poznávat ta slova, pomůže vám to však i při porozumění z poslechu reálné angličtiny. Je to také o tom – že pokud chceme porozumět REÁLNÉ ANGLIČTINĚ, MUSÍME PROCVIČOVAT POSLOUCHÁNÍ REÁLNÉ ANGLIČTINY PRAVIDELNÝM OPAKOVÁNÍM JEDNÉ A TÉ SAMÉ NAHRÁVKY.
Studenti ve školách trpí. Slyšel jsem názory typu – já na to nemám mozek, abych se naučil jazyk. TO JSOU KECY!!! Každý na to má. Naučili jsme se svůj vlastní jazyk, proč bychom se tedy nenaučili cizí jazyk? Jistě, učili jsme se vlastní jazyk, když jsme byli malí – jako děti, ale položme si otázku – JAK SE DĚTI UČÍ MLUVIT? Stačí jim snad slyšet jedno slovíčko jednou, dvakrát, třikrát, aby ho dokázali opakovat? Učí se snad děti gramatiku, aby dokázali mluvit? Zamyslete se nad tím, a pak pochopíte proč jsou klasické školní metody učení se jazyků tak neúčinné.

Pokud nebudete přemáhat vaše "mozkové svaly", nedosáhnete úspěchu, stejně jako kulturisti bez každodeního cvičení.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=479