Nejprve začnu o tom, jak jsem kdysi chodíval do posilovny. Byl jsem tenkrát v Praze na vysoké škole a začal jsem tam chodit do posilovny už jenom kvůli tomu, abych neseděl jen pořád na pokoji (což není zrovna moc dobrá motivace). Ze začátku jsem tam chodil s kámošem, ten to však po pár trénincích vzdal, a tak jsem tam chodil sám. Moc se mi nechtělo chodit tam sám, ale koupil jsem si pernamentku a bylo škoda jí nevyužít. Nejprve jsem cvičil jen tak. Bylo tam dost vypracovaných kulturistů - prostě jako z filmů. Já samozřejmě cvičil špatně, nevěděl jsem jak pořádně cvičit, ale nevěděl jsem o tom, že vlastně špatně cvičím, jinak bych cvičil jinak.Oni mi však pokaždé poradili - protože se prý na to nemohli dívat jak cvičím...že to je o ničem to moje cvičení, že akorát ztrácím čas. Radili mi i s jídelníčkem, protože to je samozřejmě i o tom. Jak mi takhle nějaký ten čas radili, začal jsem se zlepšovat víc a víc, začal jsem to hodně cejtit na sobě...moje svaly rostly. Začalo mě to strašně moc bavit a chodil jsem do posilovny každý den. Asi za 6 - 7 měsíců jsem přibral 14 kilogramů, a to jsem nebyl tlustý, ale fakt vypracovaný - měl jsem velká ramena, vypracovaný záda a hodně slušný bicáky a tricáky. Podařilo se mi za pouhých 7 měsíců to, co jiní dělají roky, protože:
- jsem cvičil správně,
- dodržoval jídelníček - což akumuluje nárůst svalů a dodání energie (kombinace proteinů a sacharidů s omezeným množstvím tuků),
- cvičil jsem hodně pravidelně - takže tam byla velká efektivita,
- dělal jsem to s ohromným nadšením, byl jsem cvičeními doslova posedlej.
Proč jsem uváděl tento příběh? Inu, to samé je s učením jazyků. Učil jsem se roky němčinu a angličtinu a bez výsledků. Když jsem si pak četl články jistých lidí - polyglotů a lingvistů (lidi, co dokázali hodně - stejně jako jsou kulturisti v kulturistice) a začal jsem se učit "správnými" způsoby , tak jsem byl za těch 7 měsíců (stejně jako když jsem tenkrát posiloval) schopen rozumět rodilým mluvčím a umět se vyjádřit. Jak jsem viděl už po krátké době, že se strašně moc zlepšuju, jako nikdy předtím, byl jsem motivovaný víc a víc, začalo mě to víc bavit a zlepšoval jsem se nehorázně moc. Je to téměř totožný příběh s tím posilováním, že?
Proč bych toho nikdy nedosáhl klasickými školními metodami?
- nemůžu být motivovaný už jen z důvodu, že jsem ve škole doslova řízen - učitel vždy vybere: co mám dělat - co budu číst, co poslouchat a dokonce i v jakém množství; v učebnicích bývají jak přímo konkrétní články, tak i slovíčka, která se mám učit...proč? budu je potřebovat? nejsou zbytečná? jak je použiju v praxi?
- není tam žádná efektivita, nějaké lekce ve škole můžou být maximálně 3 krát týdně, a to ještě přeháním, (kecičky typu - máte dělat doma na úkolech...hm, to můžu...ale proč dělat na něčem, co je tak nudné...proč nedělat to,co mě baví...v tom případě můžu pak dělat doma pořád a nepotřebuju žádné takové jazykové "NANIC" kurzy)
- ve třídě je obvykle hodně žáků, a tak to musí být vedeno obecně...když je někdo o kousek pozadu, jeho problém (a když ne, tak ostatní musejí čekat, až to učitel tomu dotyčnému vysvětlí)...když je někdo naopak o kousek napřed, tak se nudí.
Učení se jakékoliv nové "dovednosti" je právě o tom, co jsem popsal. Nikdy nebudete úspěšní bez těchto výše popsaných "drobností" :). Mám teď novou víru - mám víru v to, že dokážu cokoli.
Nejsem teď vůbec vypracovaný, ale kdybych chtěl, je to otázka pár měsíců dostat se do formy. JE TO O TOM CHTÍÍÍÍT a udělat pro to MAXIMUM. Pamatujte, že nic není zadarmo a že vše vyžaduje dřinu a pot na čele - jak to, mít svaly a být fakt vypracovaný, tak umět jazyky. Jistě, vše je i otázka času...ale, člověk si čas vždy najde, KDYŽ CHCE...
24 July 2010
LingQ 101, Steve's Introduction to LingQ
Vítejte na LingQ systému,
možná si myslíte, že učení jazyků zahrnuje: studování gramatických pravidel; souhrných tabulek se tvary skloňováných slov; seznamů slovíček a poté dělání různých cvičení a testů, abyste se tím ujistili, že jste vše dělali správně - že jste se správně učili a postupovali tak, jak jste měli. A můžete si také myslet, že když tato cvičení a testy uděláte správně, že pak budete plynně mluvit v tom jazyce. Můžete si rovněž myslet, že když tyto testy neuděláte, tak že se budete učit do té doby dokud neuspějete. Můžete si dokonce myslet, že stačí, když se budete dívat na obrázky na vašem počítači a hádat význam slov, s použitím Rosetta Stone, abyste uměli plynně mluvit v tomjazyce, co se učíte.
Můžete si to všechno myslet, ale budete daleko od pravdy.
Učení se jazyků je jako, když se procházíte v mlze. Mlha bude postupně řídnout jak v ní nějakou dobu půjdete, ale stejně nebudete mít žádnou kontrolu kdy a kde ta mlha zřídne. Opravdu nemůžete kontrolovat co se budete učit a co zapomenete. Prostě pořád jdete a posloucháte a čtete a mluvíte a děláte chyby a úplně zapomenete jak jdete a užívate si. Většina lidí, co se učili na středních školách francoužštinu či španělštinu a dokonce i úspěšně napsali testy, nemůžou mluvit těmito jazyky. Lidé, co jsou úspěšní při učení se jazyků, nepoužívají software jako je například Rosseta Stone. Potřebujete věnovat tomu jazyku, který se učíte, nějaký ten čas a dělat věci, co jsou jednoduché a zábavnné.
Tady na LingQ systému byste měli začít tím, že si vyberete z naší LingQ knihovny materiály zajímavé pro vás, které pak můžete číst a poslouchat. Nebuďte netrpělivý. Nebuďte naštvaní, pokud zapomenete nějaká slovíčka či fráze nebo pokud nemůžete něco správně vyslovovit či něčemu rozumět. Nikdo neočekává, že budete dělat všechny tyto věci hned správně. Učíte se přeci ten jazyk. Potřebujete si jen na něj zvyknout. Nejprve musíte hodně poslouchat a naučit se spoustu slovíček. Do této doby si však nedělejte žádné starosti s tím, jak mluvíte.
Klíčem je poslouchání. Poslouchejte všude kam jdete - díky vašemu MP3 přehrávači či iPodu. Nahrajte si nějaké materiály v jazyce, co se učíte, na nějaké z uvedených zařízení (MP3 přehrávač, iPod) a vezměte si je sebou kamkoli jdete a poslouchejte je stále. Postupně pro vás ten jazyk nebude tak cizí a vy mu budete rozumět více a více - pak už nemusíte poslouchat tak často jednu a tu samou nahrávku. Je to jen na vás, abyste se rozhodli co chcete dělat. Jen se ujistěte, že věnujete tomu jazyku nějaký ten čas a že se zaměříte především na poslouchání.
Všechny nahrávky v naší velké LingQ knihovně jsou včetně textu. Nejprve si přečtěte na skle vašeho monitoru text, co si vyberete. Poté vyhledejte slovíčka, která neznáte a uložte si je do osobní databáze. To samé dělejte i s frázemi. Říkáme tomu tady tzv. (tak zvané) "LingQování" nebo-li vytváření LingQů. Zvykněte si na časté "LingQování" slovíček a frází. LingQujte odlišné formy toho samého slova (I „have“, he „has“ – 2 LingQy). LingQujte slovíčka, která si myslíte, že znáte, ale nejste si příliš jistí. LingQujte fráze, které chcete používat. LingQování je klíčem ke zvýšení vaší slovní zásoby. S LingQováním je trochu více práce, ale brzy si na to zvyknete. Uvidíte, že to zefektivní i samotné poslouchání.
Když vytváříte LingQy, vytváříte zároveň i "flash cards" (což je někdy používané i v češtině, je to označení pro kartičky, na kterých jsou napsaná slovíčka), které budou pravidelně odesílány na váš email. Když jste s opakováním vašich nových slovíček pozadu, nedělejte si žádné starosti. Když budete studovat efektivně, tak byste si stejně měli ukládat ukládat hodně LingQů a není možné si je stejně všechny zopakovat – či projít, chcete-li. Stejně se s těmi slovíčky či frázemi znovu a znovu setkáte při vašem dalším poslouchání a čtení. Tato vámi již známá slovíčka, tzv. „old friends“, najdete v nových textech žlutě zvýrazněná. Budete překvapeni jak rychle se bude zvyšovat vaše slovní zásoba - tak rychle, že si to člověk ani neuvědomuje.
Na LingQ systému můžete být dokonce i lektor ve svém vlastním jazye – a to pro konverzace a opravování textů – a můžete rovněž přispět nějakými vašemi nahrávkami do LingQ knihovny. Budete si za to vydělávat nějaké body (něco jak LingQ peníze = POINTS), a ty pak můžete používat pro placení vlastních konverzací či nechat si opravit nějaký text v jazyce, který se učíte.
Jen se musíte rozhodnout tak, že vše, co budete dělat, si budete užívat a všechno ostatní pak přijde úplně samo.
možná si myslíte, že učení jazyků zahrnuje: studování gramatických pravidel; souhrných tabulek se tvary skloňováných slov; seznamů slovíček a poté dělání různých cvičení a testů, abyste se tím ujistili, že jste vše dělali správně - že jste se správně učili a postupovali tak, jak jste měli. A můžete si také myslet, že když tato cvičení a testy uděláte správně, že pak budete plynně mluvit v tom jazyce. Můžete si rovněž myslet, že když tyto testy neuděláte, tak že se budete učit do té doby dokud neuspějete. Můžete si dokonce myslet, že stačí, když se budete dívat na obrázky na vašem počítači a hádat význam slov, s použitím Rosetta Stone, abyste uměli plynně mluvit v tomjazyce, co se učíte.
Můžete si to všechno myslet, ale budete daleko od pravdy.
Učení se jazyků je jako, když se procházíte v mlze. Mlha bude postupně řídnout jak v ní nějakou dobu půjdete, ale stejně nebudete mít žádnou kontrolu kdy a kde ta mlha zřídne. Opravdu nemůžete kontrolovat co se budete učit a co zapomenete. Prostě pořád jdete a posloucháte a čtete a mluvíte a děláte chyby a úplně zapomenete jak jdete a užívate si. Většina lidí, co se učili na středních školách francoužštinu či španělštinu a dokonce i úspěšně napsali testy, nemůžou mluvit těmito jazyky. Lidé, co jsou úspěšní při učení se jazyků, nepoužívají software jako je například Rosseta Stone. Potřebujete věnovat tomu jazyku, který se učíte, nějaký ten čas a dělat věci, co jsou jednoduché a zábavnné.
Tady na LingQ systému byste měli začít tím, že si vyberete z naší LingQ knihovny materiály zajímavé pro vás, které pak můžete číst a poslouchat. Nebuďte netrpělivý. Nebuďte naštvaní, pokud zapomenete nějaká slovíčka či fráze nebo pokud nemůžete něco správně vyslovovit či něčemu rozumět. Nikdo neočekává, že budete dělat všechny tyto věci hned správně. Učíte se přeci ten jazyk. Potřebujete si jen na něj zvyknout. Nejprve musíte hodně poslouchat a naučit se spoustu slovíček. Do této doby si však nedělejte žádné starosti s tím, jak mluvíte.
Klíčem je poslouchání. Poslouchejte všude kam jdete - díky vašemu MP3 přehrávači či iPodu. Nahrajte si nějaké materiály v jazyce, co se učíte, na nějaké z uvedených zařízení (MP3 přehrávač, iPod) a vezměte si je sebou kamkoli jdete a poslouchejte je stále. Postupně pro vás ten jazyk nebude tak cizí a vy mu budete rozumět více a více - pak už nemusíte poslouchat tak často jednu a tu samou nahrávku. Je to jen na vás, abyste se rozhodli co chcete dělat. Jen se ujistěte, že věnujete tomu jazyku nějaký ten čas a že se zaměříte především na poslouchání.
Všechny nahrávky v naší velké LingQ knihovně jsou včetně textu. Nejprve si přečtěte na skle vašeho monitoru text, co si vyberete. Poté vyhledejte slovíčka, která neznáte a uložte si je do osobní databáze. To samé dělejte i s frázemi. Říkáme tomu tady tzv. (tak zvané) "LingQování" nebo-li vytváření LingQů. Zvykněte si na časté "LingQování" slovíček a frází. LingQujte odlišné formy toho samého slova (I „have“, he „has“ – 2 LingQy). LingQujte slovíčka, která si myslíte, že znáte, ale nejste si příliš jistí. LingQujte fráze, které chcete používat. LingQování je klíčem ke zvýšení vaší slovní zásoby. S LingQováním je trochu více práce, ale brzy si na to zvyknete. Uvidíte, že to zefektivní i samotné poslouchání.
Když vytváříte LingQy, vytváříte zároveň i "flash cards" (což je někdy používané i v češtině, je to označení pro kartičky, na kterých jsou napsaná slovíčka), které budou pravidelně odesílány na váš email. Když jste s opakováním vašich nových slovíček pozadu, nedělejte si žádné starosti. Když budete studovat efektivně, tak byste si stejně měli ukládat ukládat hodně LingQů a není možné si je stejně všechny zopakovat – či projít, chcete-li. Stejně se s těmi slovíčky či frázemi znovu a znovu setkáte při vašem dalším poslouchání a čtení. Tato vámi již známá slovíčka, tzv. „old friends“, najdete v nových textech žlutě zvýrazněná. Budete překvapeni jak rychle se bude zvyšovat vaše slovní zásoba - tak rychle, že si to člověk ani neuvědomuje.
Na LingQ systému můžete být dokonce i lektor ve svém vlastním jazye – a to pro konverzace a opravování textů – a můžete rovněž přispět nějakými vašemi nahrávkami do LingQ knihovny. Budete si za to vydělávat nějaké body (něco jak LingQ peníze = POINTS), a ty pak můžete používat pro placení vlastních konverzací či nechat si opravit nějaký text v jazyce, který se učíte.
Jen se musíte rozhodnout tak, že vše, co budete dělat, si budete užívat a všechno ostatní pak přijde úplně samo.
Podnikni svou vlastní výpravu a najdi se…
Steve mě inspiroval jednou básní od francouzského básníka "Joachim du Bellay":
Šťastný je ten kdo podnikl skvělou cestu,
stejně jako kdysi Odyseus,
nebo ten, kdo získal zlaté rouno,
a poté se vrátil zpět domů, vzdělanější a pln zkušeností,
aby strávil zbytek jeho života mezi jeho rodinou.
Tak nějak se cítim v této době já. Jak jsem již říkal několikrát mým rodičům nebo kamarádům - rok v Anglii byl nejlepší, co mě kdy potkalo. Našel jsem se tu. Když jsem získal titul inženýra, nevěděl jsem přesně co bude dál. Moje budoucnost byla mlhavá. Jelikož se nějakou dobu zabývám programováním, chtěl jsem se zabývat v budoucnu buď tím nebo mým oborem, který jsem vystudoval - tedy strojním inženýrstvím. Ale jak jsem psal - bylo to mlhavé. Strojní inženýrství mě moc nenaplňuje. Jak říkají Angličani - "it is not my cup of tea".
Myslím ale, že jsem už našel to, čím se chci zabývat - chci se věnovat jazykům, chci si najít práci, kde bych mohl uplatnit angličtinu či němčinu (i když v ní zatím tak dobrý nejsem). Chci dělat v životě něco, co by mě naplňovalo. Něco, u čeho bych se nestresoval a nebál se probudit do nového dne s obavami, že něco zkazím. Něco, co je vskutku zábavné.
To "něco" jsem našel díky mé výpravě do Anglie. Nenaučil jsem se tu jen jazyk - angličtinu, ale získal jsem řadu jiných znalostí díky tomu, že si denně povídám anglicky s lidma z celého světa o všech možných věcech - od kulturu, náboženství, politiku, ekologii, ekonomiku, až po inženýrství.
Výše uvedená báseň se mi proto líbí - díky mé cestě (výpravě) se vrátím (za dva měsíce) domů pln zkušeností a vzdělanější, abych strávil zbytek svého života se svou rodinou.
Proč si tedy nenajít (či nepodniknout) svou vlastní (objevitelskou) cestu?
Šťastný je ten kdo podnikl skvělou cestu,
stejně jako kdysi Odyseus,
nebo ten, kdo získal zlaté rouno,
a poté se vrátil zpět domů, vzdělanější a pln zkušeností,
aby strávil zbytek jeho života mezi jeho rodinou.
Tak nějak se cítim v této době já. Jak jsem již říkal několikrát mým rodičům nebo kamarádům - rok v Anglii byl nejlepší, co mě kdy potkalo. Našel jsem se tu. Když jsem získal titul inženýra, nevěděl jsem přesně co bude dál. Moje budoucnost byla mlhavá. Jelikož se nějakou dobu zabývám programováním, chtěl jsem se zabývat v budoucnu buď tím nebo mým oborem, který jsem vystudoval - tedy strojním inženýrstvím. Ale jak jsem psal - bylo to mlhavé. Strojní inženýrství mě moc nenaplňuje. Jak říkají Angličani - "it is not my cup of tea".
Myslím ale, že jsem už našel to, čím se chci zabývat - chci se věnovat jazykům, chci si najít práci, kde bych mohl uplatnit angličtinu či němčinu (i když v ní zatím tak dobrý nejsem). Chci dělat v životě něco, co by mě naplňovalo. Něco, u čeho bych se nestresoval a nebál se probudit do nového dne s obavami, že něco zkazím. Něco, co je vskutku zábavné.
To "něco" jsem našel díky mé výpravě do Anglie. Nenaučil jsem se tu jen jazyk - angličtinu, ale získal jsem řadu jiných znalostí díky tomu, že si denně povídám anglicky s lidma z celého světa o všech možných věcech - od kulturu, náboženství, politiku, ekologii, ekonomiku, až po inženýrství.
Výše uvedená báseň se mi proto líbí - díky mé cestě (výpravě) se vrátím (za dva měsíce) domů pln zkušeností a vzdělanější, abych strávil zbytek svého života se svou rodinou.
Proč si tedy nenajít (či nepodniknout) svou vlastní (objevitelskou) cestu?
22 July 2010
Dosáhl jsem magického čísla 150!
Ano, právě včera jsem dosáhl magického čísla 150! Do této doby jsem nahrál 150 českých podcastů skládající se z různých textů - z překladů Stevovo Kaufmannovo knížky "The Linguist", dále pak recence filmů, moje vlastní básničky, překlady lekcí na Lingq systému, mého blogu, atd.
Tyto materiály jsou určené pro lidi, co se chtějí učit češtinu. Prošel jsem stránky na internetu a není tam moc těch tzv. podcastů - tedy textů společně s MP3kami pro češtinu. Doufám, že díky tomu pomůžu plno lidem v jejich cíli - naučit se češtinu.
Až se pak přidá čeština na Lingq, tak budu moci dělat tutora a opravovat texty. Díky tomu si vytvořím plno přátel a kontaktů po celém světě a budu s nimi komunikovat někdy anglicky, někdy česky - neboť je to o vzájemné pomoci - "já tobě, ty mně".
Tyto materiály jsou určené pro lidi, co se chtějí učit češtinu. Prošel jsem stránky na internetu a není tam moc těch tzv. podcastů - tedy textů společně s MP3kami pro češtinu. Doufám, že díky tomu pomůžu plno lidem v jejich cíli - naučit se češtinu.
Až se pak přidá čeština na Lingq, tak budu moci dělat tutora a opravovat texty. Díky tomu si vytvořím plno přátel a kontaktů po celém světě a budu s nimi komunikovat někdy anglicky, někdy česky - neboť je to o vzájemné pomoci - "já tobě, ty mně".
20 July 2010
19.7.2010 - 9 měsíců, co se "vlastně" učím angličtinu
Je 20. července 2010 a včera tomu bylo přesně 9 měsíců, kdy jsem začal s novým přístupem studia jazyků. Ano, vím to úplně přesně, zapsal jsem si to datum do diáře, bylo tomu totiž 19.října 2009. Je tomu vlastně 9 měsíců, co se učím angličtnu "efektivně". Jak jsem popisoval v některém z mých předchozích článků, moje úvoveň byla předtím "začátečník".
Přijel jsem do Anglie 15.září a byl tu přes měsíc a stále jsem nebyl schopen moc rozuměl a moc se domluvit. Koupil jsem si nějaké učebnice, ale to mě nebavilo. Začal jsem chodit i do jazykového kurzu, ale to mi nic nedávalo. Hledal jsem tedy JINÉ metody jak se učit jazyky. Nebudu tu popisovat mojí dlouhou cestu "objevů" a plnou zážitků a poznání plno lidí po celém světě, což obohatilo i mé znalosti, a to nejen jazykové, ale i ohledně kultury a celkově. Protože při mluvení s lidma se snažíte povídat o všem možném - a to už jenom kvůli procvičování jazyku.
Musím říci, že po těchto 9 měsících velmi velmi intenzivního zaměření se na angličtinu, jsem schopen mnohému - číst si knížky, psát články o různých tématech, rozumět běžným tématům a bavit se o nich.
To by však nebylo možné bez:
- mého přístupu - bez mého postoje k učení jazyků,
- intenzivního učení,
- procvičování každé z těchto výše uvedených dovedností (psaní, čtení, poslechy, komunikování),
- přístupu na internet,
- mého MP3 přehrávače, který využívám minimálně 10 hodin denně k poslechům angličtiny po tuto dobu 9ti měsíců.
Chtěl jsem angličtinu ovládnout a pracoval jsem tvrdě, velmi tvrdě, ale od doby, co jsem poznal LingQ systém, tak jsem doslova závislý na učení se jazyků. Fakt hustýýý.
Přijel jsem do Anglie 15.září a byl tu přes měsíc a stále jsem nebyl schopen moc rozuměl a moc se domluvit. Koupil jsem si nějaké učebnice, ale to mě nebavilo. Začal jsem chodit i do jazykového kurzu, ale to mi nic nedávalo. Hledal jsem tedy JINÉ metody jak se učit jazyky. Nebudu tu popisovat mojí dlouhou cestu "objevů" a plnou zážitků a poznání plno lidí po celém světě, což obohatilo i mé znalosti, a to nejen jazykové, ale i ohledně kultury a celkově. Protože při mluvení s lidma se snažíte povídat o všem možném - a to už jenom kvůli procvičování jazyku.
Musím říci, že po těchto 9 měsících velmi velmi intenzivního zaměření se na angličtinu, jsem schopen mnohému - číst si knížky, psát články o různých tématech, rozumět běžným tématům a bavit se o nich.
To by však nebylo možné bez:
- mého přístupu - bez mého postoje k učení jazyků,
- intenzivního učení,
- procvičování každé z těchto výše uvedených dovedností (psaní, čtení, poslechy, komunikování),
- přístupu na internet,
- mého MP3 přehrávače, který využívám minimálně 10 hodin denně k poslechům angličtiny po tuto dobu 9ti měsíců.
Chtěl jsem angličtinu ovládnout a pracoval jsem tvrdě, velmi tvrdě, ale od doby, co jsem poznal LingQ systém, tak jsem doslova závislý na učení se jazyků. Fakt hustýýý.
17 July 2010
Dvoujazyčné texty či knihy
Pokud nejste schopni číst si knížky v cizím jazyce, můžete si koupit dvoujazyčné knihy. U nás jsou k dostání v knihkupectvích, avšak výběr těchto speciálních knížek není zrovna moc velký. Člověk si tedy nemůže zrovna moc vybírat, což je celkem škoda.
Jak můžou tyto knihy pomoci? Když si čtete cizojazyčnou knihu a nerozumíte hodně slovíčkům, musíte je vyhledávat ve slovníku, ale to člověka za chvíli omrzí. U těchto dvoujazyčných knížek máte vždy na jedné straně text v jazyce který se učíte - tedy například v angličtině a na druhé straně je váš rodilý jazyk, tedy ve vašem případě čeština.
Člověk může ke čtení těchto knížek přistupovat dvěma způsoby, záleží na vašem levelu. Když si nejste moc jistí a nejste tak moc dobří, přečtěte si to nejdřív v češtině, abyste věděli o čem to je, a pak teprve si to přečtěte v angličtině. Když je člověk pokročilejší, může zkusit číst rovnou tu anglickou část textu a teprve v případě, kdy narazí na větu, která mu nebude dávat smysl, nebude vědět o co jde, tak teprve pak se podívat do té české části. Ale je to samozřejmě na každém z vás.
Výhoda je, když se učíte nějaký další cizí jazyk. Uvedu příklad. Začal jsem si "oprašovat" němčinu. Jelikož jsem schopen si anglické texty číst, tak jsem si objednal "anglicko-německé" knihy, kde jsou různé příběhy. Je to docela supr, člověk si může číst oba cizí jazyky najednou a hledat i souvislosti mezi těmi jazyky. Tyto dvoujazyčné knihy si můžete objednat například na amazon.co.uk. Můžete je tam najít pod "Parallel Text Series" nebo pod "Dual-Language Books".
Jak můžou tyto knihy pomoci? Když si čtete cizojazyčnou knihu a nerozumíte hodně slovíčkům, musíte je vyhledávat ve slovníku, ale to člověka za chvíli omrzí. U těchto dvoujazyčných knížek máte vždy na jedné straně text v jazyce který se učíte - tedy například v angličtině a na druhé straně je váš rodilý jazyk, tedy ve vašem případě čeština.
Člověk může ke čtení těchto knížek přistupovat dvěma způsoby, záleží na vašem levelu. Když si nejste moc jistí a nejste tak moc dobří, přečtěte si to nejdřív v češtině, abyste věděli o čem to je, a pak teprve si to přečtěte v angličtině. Když je člověk pokročilejší, může zkusit číst rovnou tu anglickou část textu a teprve v případě, kdy narazí na větu, která mu nebude dávat smysl, nebude vědět o co jde, tak teprve pak se podívat do té české části. Ale je to samozřejmě na každém z vás.
Výhoda je, když se učíte nějaký další cizí jazyk. Uvedu příklad. Začal jsem si "oprašovat" němčinu. Jelikož jsem schopen si anglické texty číst, tak jsem si objednal "anglicko-německé" knihy, kde jsou různé příběhy. Je to docela supr, člověk si může číst oba cizí jazyky najednou a hledat i souvislosti mezi těmi jazyky. Tyto dvoujazyčné knihy si můžete objednat například na amazon.co.uk. Můžete je tam najít pod "Parallel Text Series" nebo pod "Dual-Language Books".
The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 50. Jak se učit jazyk. Čtení
Říká se, že někteří se lépe učí lépe vizuálně, tedy pomocí zraku, a že někteří lidé se učí lépe sluchem. Všichni studenti však můžou mít prospěch z obou (s využitím obou) - jak zraku, tak sluchu. Čtení ve velké míře je nezbytné pro dosažení plynulosti v novém jazyce. Pokud chcete hodně číst, musí vás samozřejmě to čtení bavit, musí být zábavné. Aby bylo pro vás čtení zábavné, měli byste si najít ke čtení takové materiály, které jsou zajímavé pro vás.
Na našich webových stránkách najdete velké množství různých zajímavých materiálů pro čtení. Tyto materiály se skládají z našich vlastních, dále jsou tam celé řady různých článků, audio knih a dalších materiálů, které jsou k dispozici prostřednictvím internetu a jsou díky našim jedinečným funkcím přístupné všem.
Nejprve si potřebujete nějaký text přečíst, abyste vůbec rozuměli, až ho pak začnete poslouchat, a také abyste posílili vaše učení.
Jak se postupně budete zlepšovat, budete si chtít číst v tom novém jazyce, abyste si rozšířili slovní zásobu a abyste se dozvěděli například něco o kultuře nebo o dalších zajímavých tématech. Vytvořte si ze čtení jakýsi zvyk a čtěte textové materiály v elektonické podobě přímo na vašich počítačích.
Můžete si do vašich počítačů nainstalovat různé slovníky a vytvořit si databázi slov a frází. To vše ulehčí čtení a porozumění neznámých materiálů a zaručí, že právě čtení se budete podílet na rozšířování vaší slovní zásoby.
Člověk by měl postupně číst více a více. Zatímco se Vaše slovní zásoba a sebevědomí bude zvyšovat, začne Vás čtení tištěných knih a časopisů či magazínů v novém jazyce doopravdy bavit.
Při čtení mimo dosah vašeho počítače byste měli ignorovat těch pár slov, které nevíte a prostě si to čtení užívat. Někdy mi docela dělalo problémy číst si nějaký text v cizím jazyce, když tam bylo plno slovíček, kterým jsem nerozuměl. Když pro mě byl obsah toho textu dostatečně zajímavý, četl jsem však i dál. Postupně se mi schopnost čtení v mnoha jazycích zlepšovala. Nyní si čtu tyto jazyky jen tak informačně a pro potěšení než kvůli učení se samotnému. Pokud jste či nejste rodilý mluvčí, čtení výrazněě rozšíří vaší dovednost vyjádřit se jasně a plyně.
_________________________________________________________________
Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033209/reader/
Tento text si můžete poslouchnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=511
Na našich webových stránkách najdete velké množství různých zajímavých materiálů pro čtení. Tyto materiály se skládají z našich vlastních, dále jsou tam celé řady různých článků, audio knih a dalších materiálů, které jsou k dispozici prostřednictvím internetu a jsou díky našim jedinečným funkcím přístupné všem.
Nejprve si potřebujete nějaký text přečíst, abyste vůbec rozuměli, až ho pak začnete poslouchat, a také abyste posílili vaše učení.
Jak se postupně budete zlepšovat, budete si chtít číst v tom novém jazyce, abyste si rozšířili slovní zásobu a abyste se dozvěděli například něco o kultuře nebo o dalších zajímavých tématech. Vytvořte si ze čtení jakýsi zvyk a čtěte textové materiály v elektonické podobě přímo na vašich počítačích.
Můžete si do vašich počítačů nainstalovat různé slovníky a vytvořit si databázi slov a frází. To vše ulehčí čtení a porozumění neznámých materiálů a zaručí, že právě čtení se budete podílet na rozšířování vaší slovní zásoby.
Člověk by měl postupně číst více a více. Zatímco se Vaše slovní zásoba a sebevědomí bude zvyšovat, začne Vás čtení tištěných knih a časopisů či magazínů v novém jazyce doopravdy bavit.
Při čtení mimo dosah vašeho počítače byste měli ignorovat těch pár slov, které nevíte a prostě si to čtení užívat. Někdy mi docela dělalo problémy číst si nějaký text v cizím jazyce, když tam bylo plno slovíček, kterým jsem nerozuměl. Když pro mě byl obsah toho textu dostatečně zajímavý, četl jsem však i dál. Postupně se mi schopnost čtení v mnoha jazycích zlepšovala. Nyní si čtu tyto jazyky jen tak informačně a pro potěšení než kvůli učení se samotnému. Pokud jste či nejste rodilý mluvčí, čtení výrazněě rozšíří vaší dovednost vyjádřit se jasně a plyně.
_________________________________________________________________
Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033209/reader/
Tento text si můžete poslouchnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=511
15 July 2010
The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 49. Jak se učit jazyk. Poslouchání
Další kapitola ze Stevovo Kaufmannovo knihy "The Linguist". Tato kapitola je moje oblíbená, je totiž o poslouchání a jeho důležitosti. Čtěte proto prosím pozorně.
_________________________________________________________________
Nejprve bychom se měli zaměřit na poslouchání různých nahrávek v jazyce, který se učíme. Moje zkušenosti s učením se čínštiny, japonštiny a dalších jazyků mi potvrdily fakt, že nejlepší způsob, jak zlepšit schopnost plynně hovořit a schopnost porozumění je podle všeho pasivní aktivita - opakované poslouchání "srozumitelných" materiálů v jazyce, který se učíme. Tato aktivita rozvíjí vaše jazykové dovednosti zcela nestresující cestou. Poslouchání není jen pro začátečníky. Já poslouchám stále mé oblíbené magnetofonové kazety v jazycích, kterými už umím mluvit plyně. Poslouchám například v mém autě, při chůzi, když někam jdu nebo během běhání, či během domácích prací v domě (mytí nádobí, apod.) . Můžete si vždy vylepšit svoji výslovnost, rytmus, slovní zásobu a plynulost.
Začněte tím, že si vyberete dle vaší jazykové úrovně to, co chcete poslouchat. Jestliže jste začátečníci, můžete si vybrat krátké nahrávky. Později budete schopní zvládnout nahrávky dlouhé 2 až 5 minut. Jak se budete postupně zlepšovat, budete chtít poslouchat stále delší nahrávky, například 20ti minutové nebo i delší. Poslouchejte tu samou nahrávku znovu a znovu. Obsah této nahrávky by Vás měl zaujmout, hlas by měl být příjemný na poslouchání a nemělo by to pro vás být moc těžké. Čím více se vám danná nahrávka líbí a zajímá vás, tím dříve budete této nahrávce rozumět. Vytvořte si z poslouchání jakýsi zvyk (či návyk) – věnujte se poslouchání pravidelně - a to: ráno, během dne a večer. Ujistěte se, že máte opravdu nějaký dobrý a kvalitní přenosný audio přehrávač, jako například minidisk přehrávač, MP3 přehrávač nebo CD přehrávač. Dejte si tu námahu s tím, že se naučíte jak si stáhnout nahrávky a jak si je nahrát na vaše přenosné zařízení. Tímto způsobem si nemusíte kupovat v obchodě žádné CDčka či kazety, ale můžete si velmi rychle stáhnout to, co chcete. Nepotřebujete sedět v pokoji vedle kazeťáku jako jsem seděl kdysi jál, když jsem se v 60.letech 19. století učil jazyky. Neměli byste ani sedět jen u počítače a poslouchat materiály z "The Linguist". Dělejte to, jako já, když jsem se učil kantonštinu v době, kdy mi bylo 55.let. Vezměte si své lekce sebou, když například nakupujete, řídíte, cvičíte, myjete nádobí nebo uklízíte garáž. To je způsob jakým nashromáždit čas nezbytný pro studium nějakého jazyka.
Když posloucháte poprvé nějakou nahrávku, potřebujete si jen zvyknout na na ty zvuky tak, aby jste dostali cit pro rytmus. Nedělejte si starosti s tím, že nerozumíte všemu. Poslouchejte ten text několikrát, aníž byste ho četli. Potom si ten text pozorně přečtěte, vyhledejte nová slovíčka v nějakém online slovníku a uložte si nová slovíčka a fráze pro pozdější zopakování.
Dokonce i když v podstatě rozumíte textu, který jste již párkrát poslouchali, potřebujete ho poslouchat znovu a znovu dokola, aby se stal částí vašeho podvědomí. Možná si budete muset tento text znovu přečíst a určitě si budete muset několikrát zopakovat ta nová slovíčka a fráze, které jste si předtím do systému uložili. Ale především byste se měli zaměřit na poslouchání.
Především, když s nějakým jazykem začínáte, měli byste se soustředit pouze na menší množství nahrávek a poslouchate je do té doby, než si na ně nezvyknete - a nikoli poslouchat stále nové a nové nahrávky. Opakované osloucháním jedné a té samé nahrávky zlepší vaše porozumění tím, že pak dokážete v pohodě rozeznat, kde jedno slovo či fráze končí a další začíná. Když budete poslouchat novou nahrávku, uvidíte, že začnete poznávat tato známá slovíčka z předchozích nahrávek. Když přestanete poslouchat, nechte ty fráze znít ve vaší mysli tím, že si je budete opakovat nahlas. Zkuste imitovat správnou jejich výslovnost.
Opakované poslouchání je jako fyzický trénink. Trénujete svojí mysl, aby zpracovala ten nový jazyk. Velmi časté poslouchání krátkých lekcí je totiž mnohem lepší a účinější než poslouchání delších lekcí méně často. Zkuste poslouchat alespoň jednu hodinu denně, rozdělenou do krátkých segmentů - dlouhých 10 až 30 minut.
Nikdy jsem nebyl příznivcem moderních audiovizuálních mateiálů, takových jako jsou různé interaktivní počítačové hry nebo jako jsou testy či kvízy, které vytváří jakési uměle vytvořené prostředí pro učení se jazyků. Nelíbilo se mi ani, když jsem byl testován z porozumění toho co jsem předtím poslouchal. Odmítal jsem otázky, které mě nutily pamatovat si, co jsem slyšel. Dal jsem raději přednost opakovanému poslouchání nebo poslouchání nového materiálu nebo jsem se zapojil do běžných konverzací o něčem, co bylo předmětem mého poslechu. Vždy jsem si myslel, že přirozená komunikace je mnohem lepší způsob učení se. Poslouchání je reálná komunikace. Když posloucháte, přijímáte pravé jazykové prostředí. Člověk musí použít zvuky toho daného jazyka, aby si představil ten danný význam. Opakované poslouchání je ideální k učení – ovšem za podmínky, pokud si vyberete nahrávky, které vás zajímají a kterým chcete porozumět. Měli byste si vytvořit stále se rozšiřující knihovnu takových materiálů v rámci strategie celoživotního studia jazyků.
_________________________________________________________________
Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033181/reader/
Tento text si můžete poslouchnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=507
_________________________________________________________________
Nejprve bychom se měli zaměřit na poslouchání různých nahrávek v jazyce, který se učíme. Moje zkušenosti s učením se čínštiny, japonštiny a dalších jazyků mi potvrdily fakt, že nejlepší způsob, jak zlepšit schopnost plynně hovořit a schopnost porozumění je podle všeho pasivní aktivita - opakované poslouchání "srozumitelných" materiálů v jazyce, který se učíme. Tato aktivita rozvíjí vaše jazykové dovednosti zcela nestresující cestou. Poslouchání není jen pro začátečníky. Já poslouchám stále mé oblíbené magnetofonové kazety v jazycích, kterými už umím mluvit plyně. Poslouchám například v mém autě, při chůzi, když někam jdu nebo během běhání, či během domácích prací v domě (mytí nádobí, apod.) . Můžete si vždy vylepšit svoji výslovnost, rytmus, slovní zásobu a plynulost.
Začněte tím, že si vyberete dle vaší jazykové úrovně to, co chcete poslouchat. Jestliže jste začátečníci, můžete si vybrat krátké nahrávky. Později budete schopní zvládnout nahrávky dlouhé 2 až 5 minut. Jak se budete postupně zlepšovat, budete chtít poslouchat stále delší nahrávky, například 20ti minutové nebo i delší. Poslouchejte tu samou nahrávku znovu a znovu. Obsah této nahrávky by Vás měl zaujmout, hlas by měl být příjemný na poslouchání a nemělo by to pro vás být moc těžké. Čím více se vám danná nahrávka líbí a zajímá vás, tím dříve budete této nahrávce rozumět. Vytvořte si z poslouchání jakýsi zvyk (či návyk) – věnujte se poslouchání pravidelně - a to: ráno, během dne a večer. Ujistěte se, že máte opravdu nějaký dobrý a kvalitní přenosný audio přehrávač, jako například minidisk přehrávač, MP3 přehrávač nebo CD přehrávač. Dejte si tu námahu s tím, že se naučíte jak si stáhnout nahrávky a jak si je nahrát na vaše přenosné zařízení. Tímto způsobem si nemusíte kupovat v obchodě žádné CDčka či kazety, ale můžete si velmi rychle stáhnout to, co chcete. Nepotřebujete sedět v pokoji vedle kazeťáku jako jsem seděl kdysi jál, když jsem se v 60.letech 19. století učil jazyky. Neměli byste ani sedět jen u počítače a poslouchat materiály z "The Linguist". Dělejte to, jako já, když jsem se učil kantonštinu v době, kdy mi bylo 55.let. Vezměte si své lekce sebou, když například nakupujete, řídíte, cvičíte, myjete nádobí nebo uklízíte garáž. To je způsob jakým nashromáždit čas nezbytný pro studium nějakého jazyka.
Když posloucháte poprvé nějakou nahrávku, potřebujete si jen zvyknout na na ty zvuky tak, aby jste dostali cit pro rytmus. Nedělejte si starosti s tím, že nerozumíte všemu. Poslouchejte ten text několikrát, aníž byste ho četli. Potom si ten text pozorně přečtěte, vyhledejte nová slovíčka v nějakém online slovníku a uložte si nová slovíčka a fráze pro pozdější zopakování.
Dokonce i když v podstatě rozumíte textu, který jste již párkrát poslouchali, potřebujete ho poslouchat znovu a znovu dokola, aby se stal částí vašeho podvědomí. Možná si budete muset tento text znovu přečíst a určitě si budete muset několikrát zopakovat ta nová slovíčka a fráze, které jste si předtím do systému uložili. Ale především byste se měli zaměřit na poslouchání.
Především, když s nějakým jazykem začínáte, měli byste se soustředit pouze na menší množství nahrávek a poslouchate je do té doby, než si na ně nezvyknete - a nikoli poslouchat stále nové a nové nahrávky. Opakované osloucháním jedné a té samé nahrávky zlepší vaše porozumění tím, že pak dokážete v pohodě rozeznat, kde jedno slovo či fráze končí a další začíná. Když budete poslouchat novou nahrávku, uvidíte, že začnete poznávat tato známá slovíčka z předchozích nahrávek. Když přestanete poslouchat, nechte ty fráze znít ve vaší mysli tím, že si je budete opakovat nahlas. Zkuste imitovat správnou jejich výslovnost.
Opakované poslouchání je jako fyzický trénink. Trénujete svojí mysl, aby zpracovala ten nový jazyk. Velmi časté poslouchání krátkých lekcí je totiž mnohem lepší a účinější než poslouchání delších lekcí méně často. Zkuste poslouchat alespoň jednu hodinu denně, rozdělenou do krátkých segmentů - dlouhých 10 až 30 minut.
Nikdy jsem nebyl příznivcem moderních audiovizuálních mateiálů, takových jako jsou různé interaktivní počítačové hry nebo jako jsou testy či kvízy, které vytváří jakési uměle vytvořené prostředí pro učení se jazyků. Nelíbilo se mi ani, když jsem byl testován z porozumění toho co jsem předtím poslouchal. Odmítal jsem otázky, které mě nutily pamatovat si, co jsem slyšel. Dal jsem raději přednost opakovanému poslouchání nebo poslouchání nového materiálu nebo jsem se zapojil do běžných konverzací o něčem, co bylo předmětem mého poslechu. Vždy jsem si myslel, že přirozená komunikace je mnohem lepší způsob učení se. Poslouchání je reálná komunikace. Když posloucháte, přijímáte pravé jazykové prostředí. Člověk musí použít zvuky toho daného jazyka, aby si představil ten danný význam. Opakované poslouchání je ideální k učení – ovšem za podmínky, pokud si vyberete nahrávky, které vás zajímají a kterým chcete porozumět. Měli byste si vytvořit stále se rozšiřující knihovnu takových materiálů v rámci strategie celoživotního studia jazyků.
_________________________________________________________________
Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033181/reader/
Tento text si můžete poslouchnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=507
14 July 2010
The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků. Jak se učit jazyk. Zaměř se na "input"
Další kapitola ze Stevovo Kaufmannovo knihy "The Linguist", kde popisuje jak studovat jazyky a o jeho jazykovém dobrodružství. Co takový člověk, co umí plynně mluvit 12ti jazyky doporučuje? Inu, mrkněte na jeho texty v angličtině. Doporučuji si přečíst jeho anglickou knihu. Po přečtení této celé knihy v angličtině a zároven její poslechouní se vám zvýší nejenom jazyková zásoba a porozumění, ale stanete se závisláky na učení jazyků...je to opravdu závislost, stejně jako závislost na čemkoliv jiném. Jinak tato kniha je dostupná v mnoha jazycích - němčině, ruštině, francoužštině, apod.
_________________________________________________________________
Pokud se učíte nový jazyk, tak chcete určitě dosáhnout toho, aby jste se vyjádřili pohodlně a bez obtíží v tomto novém jazyce. To je určitě dosažitelné. Předtím než však toho docílíte, potřebujete absorbovat velké množství toho daného jazyka posloucháním, čtením a učením se slovíček systematickým způsobem. Proto byste nejprve ze všeho měli získat správný jazykový "input".
Kromě malého množství materiálů pro začátečníky, jsou veškeré texty v systému "The Linguist" originální materiály, které jsou zhotoveny a nahrány rodilými mluvčími a nejsou to v žádném případě uměle vytvořené materiály. Můžete se podílet na životech rodilých mluvčích toho daného jazyka, který studujete. Můžete si vybrat články, které jsou vám blízké a které vás zajímají. "The Linguist" systém vám dokonce i řekne jaké články jsou ve vaší jazykové úrovni. Můžete si vybudovat svůj vlastní studijní plán a vůbec nepotřebujete žádné učebnice. Podívejme se na různé způsoby, jak můžete při studiu jazyka získat tento nezbytný "input".
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=502
Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033166/reader/
_________________________________________________________________
Pokud se učíte nový jazyk, tak chcete určitě dosáhnout toho, aby jste se vyjádřili pohodlně a bez obtíží v tomto novém jazyce. To je určitě dosažitelné. Předtím než však toho docílíte, potřebujete absorbovat velké množství toho daného jazyka posloucháním, čtením a učením se slovíček systematickým způsobem. Proto byste nejprve ze všeho měli získat správný jazykový "input".
Kromě malého množství materiálů pro začátečníky, jsou veškeré texty v systému "The Linguist" originální materiály, které jsou zhotoveny a nahrány rodilými mluvčími a nejsou to v žádném případě uměle vytvořené materiály. Můžete se podílet na životech rodilých mluvčích toho daného jazyka, který studujete. Můžete si vybrat články, které jsou vám blízké a které vás zajímají. "The Linguist" systém vám dokonce i řekne jaké články jsou ve vaší jazykové úrovni. Můžete si vybudovat svůj vlastní studijní plán a vůbec nepotřebujete žádné učebnice. Podívejme se na různé způsoby, jak můžete při studiu jazyka získat tento nezbytný "input".
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=492&pkat=496&page=502
Tento článek najdete v angličtině v LingQ systému na odkazu:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1033166/reader/
Co mi způsobila gramatika?
Když jsem přijel do Anglie, byl jsem nucen komunikovat denně - abych si zařídil různé věci ve škole, domluvil se se školitelem, co budu dělat apod.
Tyto začátky byly těžké. Jelikož jsem byl ze školy zvyklý na učení se gramatiky, včetně vyjímek, šrotovalo mi to v hlavě. Nechtěl jsem mluvit s chybama, protože ve škole jsem byl vždy hodnocen dle chyb a byl jsem tedy nucen být "perfekcionista". To mi způsobilo přemýšlení o všem co řeknu. Prodleva mezi tím,co jsem chtěl říci a než jsem to řekl, byla celkem velká.
Začal jsem dělat takový menší průzkum a četl si stránky o učení angličtiny po celém světě a na hodně stránkách se psalo, co učení gramatiky způsobuje a že je to špatná metoda učení se jazyka - přes gramatiku a memorizování slovíček. Dále jsem si přečetl o daleko efektivnějším způsobu učení jazyka, založeném na INPUTU, který nejprve musíte dostat do hlavy, abyste mohli porozumět danému jazyku a teprve pak začít komunikovat - již s jistým porozuměním jazyka. Začal jsem poslouchat nahrávky denně po několik hodin a vůbec se neučil nějakou gramatiku, ani neučil slovíčka po slovíčku. Když už, psal jsem si celé fráze a zrovna ty, co se mi hodily. Když jsem si chtěl například dobít kredit, tak jsem si zjistil různé způsoby, jak to říci. Je daleko efektivnější učit se ve frázích, než slovíčko po slovíčko, ale o tom až jiný článek, tento článek je o gramatice. Jistě, někdy se mi stávalo, že mě přepadly takové ty staré zvyky ze školy a začal jsem analyzovat angličtinu, ale když už to dělat, tak na názorných příkladech a né na teorii. Například, použití trpného rodu v angličtině. Napsal jsem jednu větu, a pak se jí snažil napsal ve všech možných časech trpného rodu. Udělejte si například časovou osu a přemýšlejte o tom, kdy se to stalo a aplikujte to na jednom příkladu. Je to daleko lepší než čtení si jen nějakých gramatických pouček, u kterých je možná jeden příklad. Ale o tom, jak se lehce naučit časy, o tom bude jiný článek. Každopádně chci říci, že je neefektivní studovat gramatické poučky - ty vymysleli jazykoví analytici, aby analyzovali jazyk, ale jazyk není od toho, aby byl analyzován, jazyk je od toho, aby byl používán.
Když jsme byli děti, taky jsme uměli mluvit už předtím než jsme šli do školy a učili se tam v češtině gramatiku, učili jsme se totiž přirozeně - díky poslouchání FRÁZÍ (nikoli slovíček).
Nyní po 8 měsících umím mluvit téměř plynule - asi tak jako v češtině. Respektive, i v češtině se musím někdy zamyslet nad tím,co chci říci, abych nepovídal nesmysly. Chtěl jsem tím říci, že nepotřebuji myslet nad tím,co chci říci v angličtině, protože mi TY FRÁZE naskakují do hlavy automaticky a můžu vézt konverzace ve stejném tempu jako bych vedl o daných tématech konverzaci v češtině. Jistě, dělám chyby a kdo ne? I rodilí mluvčí dělají chyby stále během konverzací i během psaní. NIKDO NENÍ DOKONALÝ A VY NIKDY DOKONALÍ V CIZÍM JAZYCE NEBUDETE - NEJTE DOKONALÍ ANI VE SVÉM VLASTNÍM JAZYCE, TAK PŘESTAŇTE MYSLET NA TO BÝT DOKONALÝ v cizím jazyce - psát a mluvit bez chyb. Když totiž na to budete myslet, způsobí vám to takové jakési obavy a vy se budete obávat mluvit s někým či i někde něco napsat, protože si budete říkat, že děláte spoustu chyb..ale víte co? Rodilí to i očekávají, že uděláte chyby. A za další...my všichni se učíme z vlastních chyb. Úspěšní lidi udělají ve své cestě za úspěchem plno chyb, než se stanou úspěšným. Díky jejich vlastním chybám totiž získají zkušenosti.
Závěr:
1) zapomeňte na učení se nějaké zbytečné gramatiky a učte se tak, jak jste se učili vlastní jazyk.
2) Nebuďte perfekcionisty, nikdy nebudete úplně perfektní.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=494
Tyto začátky byly těžké. Jelikož jsem byl ze školy zvyklý na učení se gramatiky, včetně vyjímek, šrotovalo mi to v hlavě. Nechtěl jsem mluvit s chybama, protože ve škole jsem byl vždy hodnocen dle chyb a byl jsem tedy nucen být "perfekcionista". To mi způsobilo přemýšlení o všem co řeknu. Prodleva mezi tím,co jsem chtěl říci a než jsem to řekl, byla celkem velká.
Začal jsem dělat takový menší průzkum a četl si stránky o učení angličtiny po celém světě a na hodně stránkách se psalo, co učení gramatiky způsobuje a že je to špatná metoda učení se jazyka - přes gramatiku a memorizování slovíček. Dále jsem si přečetl o daleko efektivnějším způsobu učení jazyka, založeném na INPUTU, který nejprve musíte dostat do hlavy, abyste mohli porozumět danému jazyku a teprve pak začít komunikovat - již s jistým porozuměním jazyka. Začal jsem poslouchat nahrávky denně po několik hodin a vůbec se neučil nějakou gramatiku, ani neučil slovíčka po slovíčku. Když už, psal jsem si celé fráze a zrovna ty, co se mi hodily. Když jsem si chtěl například dobít kredit, tak jsem si zjistil různé způsoby, jak to říci. Je daleko efektivnější učit se ve frázích, než slovíčko po slovíčko, ale o tom až jiný článek, tento článek je o gramatice. Jistě, někdy se mi stávalo, že mě přepadly takové ty staré zvyky ze školy a začal jsem analyzovat angličtinu, ale když už to dělat, tak na názorných příkladech a né na teorii. Například, použití trpného rodu v angličtině. Napsal jsem jednu větu, a pak se jí snažil napsal ve všech možných časech trpného rodu. Udělejte si například časovou osu a přemýšlejte o tom, kdy se to stalo a aplikujte to na jednom příkladu. Je to daleko lepší než čtení si jen nějakých gramatických pouček, u kterých je možná jeden příklad. Ale o tom, jak se lehce naučit časy, o tom bude jiný článek. Každopádně chci říci, že je neefektivní studovat gramatické poučky - ty vymysleli jazykoví analytici, aby analyzovali jazyk, ale jazyk není od toho, aby byl analyzován, jazyk je od toho, aby byl používán.
Když jsme byli děti, taky jsme uměli mluvit už předtím než jsme šli do školy a učili se tam v češtině gramatiku, učili jsme se totiž přirozeně - díky poslouchání FRÁZÍ (nikoli slovíček).
Nyní po 8 měsících umím mluvit téměř plynule - asi tak jako v češtině. Respektive, i v češtině se musím někdy zamyslet nad tím,co chci říci, abych nepovídal nesmysly. Chtěl jsem tím říci, že nepotřebuji myslet nad tím,co chci říci v angličtině, protože mi TY FRÁZE naskakují do hlavy automaticky a můžu vézt konverzace ve stejném tempu jako bych vedl o daných tématech konverzaci v češtině. Jistě, dělám chyby a kdo ne? I rodilí mluvčí dělají chyby stále během konverzací i během psaní. NIKDO NENÍ DOKONALÝ A VY NIKDY DOKONALÍ V CIZÍM JAZYCE NEBUDETE - NEJTE DOKONALÍ ANI VE SVÉM VLASTNÍM JAZYCE, TAK PŘESTAŇTE MYSLET NA TO BÝT DOKONALÝ v cizím jazyce - psát a mluvit bez chyb. Když totiž na to budete myslet, způsobí vám to takové jakési obavy a vy se budete obávat mluvit s někým či i někde něco napsat, protože si budete říkat, že děláte spoustu chyb..ale víte co? Rodilí to i očekávají, že uděláte chyby. A za další...my všichni se učíme z vlastních chyb. Úspěšní lidi udělají ve své cestě za úspěchem plno chyb, než se stanou úspěšným. Díky jejich vlastním chybám totiž získají zkušenosti.
Závěr:
1) zapomeňte na učení se nějaké zbytečné gramatiky a učte se tak, jak jste se učili vlastní jazyk.
2) Nebuďte perfekcionisty, nikdy nebudete úplně perfektní.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=494
13 July 2010
Jsem závislák na studiu jazyků!
Můžu o sobě říci, že jsem skutečně závislák na učení se jazyků. Musím se jazykům věnovat pořád. Usínám se sluchátkama na uších, a pak se dycky probudím ráno a musím to na chvilku vypnout, spím dále - například 3 hodiny a jen co se probudím, nasadím si sluchátka a poslouchám angličtinu či němčinu po celý den. Poslouchám ať už aktivně či pasivně. Aktivně - že se plně soustředím na poslouchání, na to co je řečeno v dané nahrávce. A pasivně - že poslouchám i během jiných činností - například při psaní článků, při psaní si s lidmi po skypu apod. Člověk by měl využít každé chvilky co má. Sluchátka si vlastně ani nesundavám při konverzacích, protože komunikuji s rodilými mluvčími každý ten přes Skype, takže by se dalo říci, že mám sluchátka na sobě kolem 20ti hodin denně.
Je tedy jasné, že aktivita, které se věnuji nejvíce je poslouchání. Samozřejmě, že někdy si něco i přečtu, ale nevěnuju čtení zrovna moc. Spíš se zaměřuju na poslouchání a konverzace. I když, teď zrovna čtu jednu knížku od jednoho lingvisty, co umí mluvit 8 jazyky. Samozřejmě, že tu knihu čtu s pomocí LINGQ systému.
Lingvisti většinou mluví o jakési "nadšenosti" - enfuziazmu...že správný lingvista by si měl učení jazyků užívat, nebrat to jako nějaké učení. Jedině s přístupem, že si něco užíváte a baví vás to, dosáhnete úplně nejlepších výsledků....mějte učení jazyků jako koníček a né jako jen nějaký úkol, který musíte splnit, abyste dostali dobrou práci.
Upozorňuji ale předem...můžete se stát závisláci na jazycích..stejně jako já. Jak totiž jednou uvidíte ten pokrok a jak to jde, celkem i snadno (protože jste byli zvyklí na jakési memorizování gramatiky a slovíček), tak budete chtít víc a víc a věnujete skoro všechen svůj volný čas jazykům.
Stejně jako každý závislák se cítím nesvůj, když se zrovna nevěnuju jazyku – MUSÍM TO PROSTĚ MÍT! Bylo mi i řečeno pár tutorama na LingQu, že studenta s větším enfuziazmem ještě nepoznali :)
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=319&pkat=469&page=486
Je tedy jasné, že aktivita, které se věnuji nejvíce je poslouchání. Samozřejmě, že někdy si něco i přečtu, ale nevěnuju čtení zrovna moc. Spíš se zaměřuju na poslouchání a konverzace. I když, teď zrovna čtu jednu knížku od jednoho lingvisty, co umí mluvit 8 jazyky. Samozřejmě, že tu knihu čtu s pomocí LINGQ systému.
Lingvisti většinou mluví o jakési "nadšenosti" - enfuziazmu...že správný lingvista by si měl učení jazyků užívat, nebrat to jako nějaké učení. Jedině s přístupem, že si něco užíváte a baví vás to, dosáhnete úplně nejlepších výsledků....mějte učení jazyků jako koníček a né jako jen nějaký úkol, který musíte splnit, abyste dostali dobrou práci.
Upozorňuji ale předem...můžete se stát závisláci na jazycích..stejně jako já. Jak totiž jednou uvidíte ten pokrok a jak to jde, celkem i snadno (protože jste byli zvyklí na jakési memorizování gramatiky a slovíček), tak budete chtít víc a víc a věnujete skoro všechen svůj volný čas jazykům.
Stejně jako každý závislák se cítím nesvůj, když se zrovna nevěnuju jazyku – MUSÍM TO PROSTĚ MÍT! Bylo mi i řečeno pár tutorama na LingQu, že studenta s větším enfuziazmem ještě nepoznali :)
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/?kat=319&pkat=469&page=486
11 July 2010
Jsem REBEL! Odpojil jsem se od těch „normálních“ lidí a stal jsem se členem komunity lingvistů
Mohl bych říci, že jsem rebel. Proč? Rebel je definován jako vzbouřenec, povstalec, buřič, a to já přesně jsem. Vymknul jsem se totiž klasickým školním metodám učení se jazyků, povstal jsem proti nim a nyní je nesnáším. Jsem tedy ten, kdo se vymyká společnosti, protože většina "normálních" lidí se učí jazyky klasickými způsoby, já všakne, jsem tedy jiný, jsem rebel. Jako rebel se pohybuju ve společnosti jiných rebelů - lingvistů a polyglotů. Tito lidé jsou vůdci jakéhosi povstání proti školním metodám. Připojil jsem se k nim a přijal jejich metody a jejich názory na dané věci. Budu tím pádem určitě odsuzován těmi "normálními" lidmi, kteří mají svůj uzavřený svět, a kteří ani možná neví o možnostech, jaké jsou mimo jejich uzavřené území. Otázkou je, co jsou "normální lidi"? Je to většina lidí, které mají stejné názory? A kdo to jsou nenormální lidi? Ti, co mají svoje názory nebo názory, které přijali od někoho a zastávají tyto názory? Tito lidé jsou většinou jsou pro ostatní "normální" lidi jistojistě "nenormální".
Jen malou zmíňku o mé osobě. Já nejsem vůbec sebevědomý v ničem, pochybuju o všem co dělám, nevěřím si, mám i problémy věřit někomu, mám problémy i bavit se s lidmi. Proč jsem to zmínil? Studování klasickým způsobem mi moc nepomohlo, byl jsem naopak ještě více frustrován a už jsem věřil, že na to prostě nemám. I přesto, že jsem byl strašně moc frustrován, tak jsem se nevzdal, protože jsem tvrdý bojovník, když se jedná o dosažení mých cílů, a tak jsem i přesto hledal dál a dál. Anglicky jsem trochu číst uměl, tak jsem si četl články o učení se jazyků po celém světě - v Japonsku, Číně, Koreji, apod. Všude byl ten samý problém s učením se jazyků – lidé jsou frustrování klasickými školními metodami. Najednou jsem měl takovou malou naději, že to nebylo ve mně, začal jsem hledat dál a našel si "vlastní" cestu jak se učit jazyk.
Bez mé odhodlanosti a mému postoji by to však nešlo, jinak bych to vstal už hned ze začátku. Na své cestě jsem se tedy jednoho dne odpojil od těch "normálních" lidí a stal jsem se rebelem.
Pokud si myslíte, že vám škola nic nedala a že neumíte "skoro nic" - nejste schopni se dorozumět, nerozumíte téměř ničemu, připojte se k naší komunitě REBELŮ a staňte se konečně úspěšným...
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=483
Jen malou zmíňku o mé osobě. Já nejsem vůbec sebevědomý v ničem, pochybuju o všem co dělám, nevěřím si, mám i problémy věřit někomu, mám problémy i bavit se s lidmi. Proč jsem to zmínil? Studování klasickým způsobem mi moc nepomohlo, byl jsem naopak ještě více frustrován a už jsem věřil, že na to prostě nemám. I přesto, že jsem byl strašně moc frustrován, tak jsem se nevzdal, protože jsem tvrdý bojovník, když se jedná o dosažení mých cílů, a tak jsem i přesto hledal dál a dál. Anglicky jsem trochu číst uměl, tak jsem si četl články o učení se jazyků po celém světě - v Japonsku, Číně, Koreji, apod. Všude byl ten samý problém s učením se jazyků – lidé jsou frustrování klasickými školními metodami. Najednou jsem měl takovou malou naději, že to nebylo ve mně, začal jsem hledat dál a našel si "vlastní" cestu jak se učit jazyk.
Bez mé odhodlanosti a mému postoji by to však nešlo, jinak bych to vstal už hned ze začátku. Na své cestě jsem se tedy jednoho dne odpojil od těch "normálních" lidí a stal jsem se rebelem.
Pokud si myslíte, že vám škola nic nedala a že neumíte "skoro nic" - nejste schopni se dorozumět, nerozumíte téměř ničemu, připojte se k naší komunitě REBELŮ a staňte se konečně úspěšným...
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=483
The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 02. Úvod. Jsi lingvista?
Začal jsem překládat Stevovo Kaufmannovo knihu "The Linguist", kde popisuje jak studovat jazyky a o jeho jazykovém dobrodružství. Co takový člověk, co umí plynně mluvit 12ti jazyky doporučuje? Inu, mrkněte na jeho texty v angličtině. Doporučuji si přečíst jeho anglickou knihu. Po přečtení této celé knihy v angličtině a zároven její poslechouní se vám zvýší nejenom jazyková zásoba a porozumění, ale stanete se závisláky na učení jazyků...je to opravdu závislost, stejně jako závislost na čemkoliv jiném
_________________________________________________________________
The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 02. Úvod. Jsi lingvista?
Respektuj více bohy než polobohy, hrdiny než obyčejné lidi a především z lidí respektuj své rodiče, ale respektuj sám sebe nejvíc ze všech.
Pythagoras, 6 století před naším letopočtem.
Podle mého názoru je každý člověk potencionální lingvista. Tím myslím, že každý se může naučit plynule jakýkoliv jazyk. Člověk nemusí být intelektuál nebo akademik. Koneckonců, slovo "lingvista" je v "the Concise Oxford Dictionary" definoválo zcela jasně a jednoduše:
Linguist: n. Person skilled in forein languages (linvista: člověk ovládající cizí jazyky)
Dokonce, i když člověk umí mluvit jen jedním cizím jazykem, je kvalifikován jako "lingvista". Stát se lingvistou je otázkou volby a vyžaduje určitý duševní stav. Pro lingvistu je učení se jazyků zábavou, učí se protože si ten proces učení doslova "užívá". Lingvista také oceňuje jiné myšlenky a způsoby jiných zcela odlišných kultur. Lingvista se cítí dobře a uvolněně ve společnosti lidí, co mluví odlišným jazykem a je sebevědomý při učení se nových jazyků.
Prvním krokem jak se stát lingvistou, za účelem učení se druhého jazyka, je uvědomit si, že úspěch nezávisí na učiteli, ale na studentu. Každý student musí objevit ten danný jazyk sám svým vlastním způsobem. Učitel může jen stimulovat a inspirovat. To, že se člověk přihlásí do jazykové školy nebo nějaké kurzu nezaručí to žádnou plynulost. Jestli student neakceptuje tuto jednoduchou skutečnost, čas a peníze budou jednoduše ztraceny v jazykových programech. Jazykové školy a různé jazykové systémy mohou mohou vyučovat, ale jen student se může učit.
Vyrůstal jsem v Anglicky mluvící části Montrealu, převážně Francouzsky mluvcícím městě. Vím, že do doby, než by bylo sedmnáct, jsem mluvil pouze anglicky. Neměl jsem zájem o učení se žádného dalšího jazyka, ačkoli jsem se učil francoužštinu od druhé třídy na škole a byl obklopován francoužštinou. Doposud umím mluvit devíti jazyky a sklidil obrovský úspěch a odměnu díky tomu, že umím mluvit angličtinou,mandarinskou čínštinou, francoužštinou, japonštinou, španělštinou, němčinou, švédštinou, kantonštinou a italštinou. (Tato kniha byla napsána před nějakým časem, v současné době si může Steve připsat na své konto ještě ruštinu, korejštinu a portugalštinu)
Aby jsem se porozuměl proč se to stalo, začal jsem psát příběh o mém dosažení jazykových znalostí, jak jsem se učil jazyky. Uvědomil jsem si, že jsem byl schopný se učit nový jazyk jen když jsem měl opravdovou chuť komunikovat nebo učit se něco smysluplného v tom daném jazyce. Když učitelé zkoušeli vnucovat mi různá gramatická pravidla a testovali mě z nich, byl jsem stále pasivní. Jednoho dne jsem se však rozhodl, že potřebuji znát ten jazyk, abych se spojil s lidmi v reálu nebo s novou kulturou, a tak jsem se vrhnul do učení se toho jazyka s tohou a odhodlaností. A já potřeboval určitou tohu, vášeň pro to, protože pro mě bylo učení se jazyků velmi těžké.
Při učení se kantonštiny, v době, kdy mi bylo 55 let, jsem si teprve uvědomil, že učení jezyků bylo jednodušší než. Moderní elektronické technologie (MP3 přehrávač, počítače, IPOD, a tak dále) a internet výrazně ovlivnili učení se jazyků. Za prvé je to Internet - ten poskytuje ohromné množství zajímavých a autentických materiálů pro studenty cizích jazyků, a to jak v Audio formátu (MP3 soubory), tak rovněž i textovém formátu. Za druhé, obsah v elektronické podobě umožňuje čtenáři přímý přístup ke slovníkům a propojit s novým kontextem umístěných v systémech pro učení se jazyků. A nakonec, internet může sloužit jako centrum pro komunitu studentů a rodilých mluvčích.
Jak jsem postupně psal můj příběh, rozhodl jsem se, že bych měl zkusit vytvořit nový přístup k učení se jazyků, založeným na principech, které fungovaly na mě samotném. Využití dnešní moderní technologie zajistí, že nová generace studentů jazyků se může učit zcela jednoduššeji než jsem se já učil. Pod mým vedením začala malá skupinka studentů jazyků a programátorů okamžitě tyto nápady realizovat a vytvářet zcena nový systém pro učení se jazyků. Čím více jsme pracovali na tomto projektu, tím více nadšenější jsme byli myšlenkou zvýšit počet reálných lingvistů po celém světě, a to jednoduše vytvořením takového systému, který by byl cenově dostupný, zábavný a efektivní.
Slovo "globalizace" je běžně používáno na popsání intenzity mezinárodních výměn, co zažíváme v dnešní době. Někteří lidé jsou pro globalizaci a někteří proti. Pro mě osobně je globalizace nezadržitelný trend a nevyhnutelný směr evoluce naší země. Je nesmylsný být "pro" nebo "proti", protože je to neodvratné. Je více užitečné investovat čas a energii, abychom měli z globalizace nějaký zisk, a sice tím stát se lingvistou.
Nemyslím si, že globalizace povede k nadvládě jednoho jazyka, jako například angličtiny. Spíše to vidím jako příležitost pro všechny lidi, včetně anglicky mluvících lidí, poznat a obeznámit se tak s jinými kulturami. Paradoxně, svět se v dnešní době zdá jako zcela menší. Vidíme všeobecnou obnovu zájmů o regionální jazyky a identitu. Zvyšuje se zájem o efektivní metody učení se jazyků, né jenom o dominantní jazyky jako je angličtina, ale také o jazyky mluvené méně lidmi. Cena připravených studijních materiálů pro studium těchto jazyků a také úsilí potřebné k jejich učení mohou být rapidně sníženÿ použitím "The Linguist" přístupem.
Jsem přesvědčený, že tato kniha a metody, které jsou v ní popsány, mohou pomoci lidem stát se lingvisty. Budu pracovat tvrdě, aby se tomu tak stalo.
_________________________________________________________________
Celou knihu v angličtině a v mnoha dalších jazycích najdete na stránkách "www.lingq.com", přímo tuto kapitolu najdete na:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1017725/reader/
_________________________________________________________________
The Linguist: Osobní průvodce učením se jazyků, 02. Úvod. Jsi lingvista?
Respektuj více bohy než polobohy, hrdiny než obyčejné lidi a především z lidí respektuj své rodiče, ale respektuj sám sebe nejvíc ze všech.
Pythagoras, 6 století před naším letopočtem.
Podle mého názoru je každý člověk potencionální lingvista. Tím myslím, že každý se může naučit plynule jakýkoliv jazyk. Člověk nemusí být intelektuál nebo akademik. Koneckonců, slovo "lingvista" je v "the Concise Oxford Dictionary" definoválo zcela jasně a jednoduše:
Linguist: n. Person skilled in forein languages (linvista: člověk ovládající cizí jazyky)
Dokonce, i když člověk umí mluvit jen jedním cizím jazykem, je kvalifikován jako "lingvista". Stát se lingvistou je otázkou volby a vyžaduje určitý duševní stav. Pro lingvistu je učení se jazyků zábavou, učí se protože si ten proces učení doslova "užívá". Lingvista také oceňuje jiné myšlenky a způsoby jiných zcela odlišných kultur. Lingvista se cítí dobře a uvolněně ve společnosti lidí, co mluví odlišným jazykem a je sebevědomý při učení se nových jazyků.
Prvním krokem jak se stát lingvistou, za účelem učení se druhého jazyka, je uvědomit si, že úspěch nezávisí na učiteli, ale na studentu. Každý student musí objevit ten danný jazyk sám svým vlastním způsobem. Učitel může jen stimulovat a inspirovat. To, že se člověk přihlásí do jazykové školy nebo nějaké kurzu nezaručí to žádnou plynulost. Jestli student neakceptuje tuto jednoduchou skutečnost, čas a peníze budou jednoduše ztraceny v jazykových programech. Jazykové školy a různé jazykové systémy mohou mohou vyučovat, ale jen student se může učit.
Vyrůstal jsem v Anglicky mluvící části Montrealu, převážně Francouzsky mluvcícím městě. Vím, že do doby, než by bylo sedmnáct, jsem mluvil pouze anglicky. Neměl jsem zájem o učení se žádného dalšího jazyka, ačkoli jsem se učil francoužštinu od druhé třídy na škole a byl obklopován francoužštinou. Doposud umím mluvit devíti jazyky a sklidil obrovský úspěch a odměnu díky tomu, že umím mluvit angličtinou,mandarinskou čínštinou, francoužštinou, japonštinou, španělštinou, němčinou, švédštinou, kantonštinou a italštinou. (Tato kniha byla napsána před nějakým časem, v současné době si může Steve připsat na své konto ještě ruštinu, korejštinu a portugalštinu)
Aby jsem se porozuměl proč se to stalo, začal jsem psát příběh o mém dosažení jazykových znalostí, jak jsem se učil jazyky. Uvědomil jsem si, že jsem byl schopný se učit nový jazyk jen když jsem měl opravdovou chuť komunikovat nebo učit se něco smysluplného v tom daném jazyce. Když učitelé zkoušeli vnucovat mi různá gramatická pravidla a testovali mě z nich, byl jsem stále pasivní. Jednoho dne jsem se však rozhodl, že potřebuji znát ten jazyk, abych se spojil s lidmi v reálu nebo s novou kulturou, a tak jsem se vrhnul do učení se toho jazyka s tohou a odhodlaností. A já potřeboval určitou tohu, vášeň pro to, protože pro mě bylo učení se jazyků velmi těžké.
Při učení se kantonštiny, v době, kdy mi bylo 55 let, jsem si teprve uvědomil, že učení jezyků bylo jednodušší než. Moderní elektronické technologie (MP3 přehrávač, počítače, IPOD, a tak dále) a internet výrazně ovlivnili učení se jazyků. Za prvé je to Internet - ten poskytuje ohromné množství zajímavých a autentických materiálů pro studenty cizích jazyků, a to jak v Audio formátu (MP3 soubory), tak rovněž i textovém formátu. Za druhé, obsah v elektronické podobě umožňuje čtenáři přímý přístup ke slovníkům a propojit s novým kontextem umístěných v systémech pro učení se jazyků. A nakonec, internet může sloužit jako centrum pro komunitu studentů a rodilých mluvčích.
Jak jsem postupně psal můj příběh, rozhodl jsem se, že bych měl zkusit vytvořit nový přístup k učení se jazyků, založeným na principech, které fungovaly na mě samotném. Využití dnešní moderní technologie zajistí, že nová generace studentů jazyků se může učit zcela jednoduššeji než jsem se já učil. Pod mým vedením začala malá skupinka studentů jazyků a programátorů okamžitě tyto nápady realizovat a vytvářet zcena nový systém pro učení se jazyků. Čím více jsme pracovali na tomto projektu, tím více nadšenější jsme byli myšlenkou zvýšit počet reálných lingvistů po celém světě, a to jednoduše vytvořením takového systému, který by byl cenově dostupný, zábavný a efektivní.
Slovo "globalizace" je běžně používáno na popsání intenzity mezinárodních výměn, co zažíváme v dnešní době. Někteří lidé jsou pro globalizaci a někteří proti. Pro mě osobně je globalizace nezadržitelný trend a nevyhnutelný směr evoluce naší země. Je nesmylsný být "pro" nebo "proti", protože je to neodvratné. Je více užitečné investovat čas a energii, abychom měli z globalizace nějaký zisk, a sice tím stát se lingvistou.
Nemyslím si, že globalizace povede k nadvládě jednoho jazyka, jako například angličtiny. Spíše to vidím jako příležitost pro všechny lidi, včetně anglicky mluvících lidí, poznat a obeznámit se tak s jinými kulturami. Paradoxně, svět se v dnešní době zdá jako zcela menší. Vidíme všeobecnou obnovu zájmů o regionální jazyky a identitu. Zvyšuje se zájem o efektivní metody učení se jazyků, né jenom o dominantní jazyky jako je angličtina, ale také o jazyky mluvené méně lidmi. Cena připravených studijních materiálů pro studium těchto jazyků a také úsilí potřebné k jejich učení mohou být rapidně sníženÿ použitím "The Linguist" přístupem.
Jsem přesvědčený, že tato kniha a metody, které jsou v ní popsány, mohou pomoci lidem stát se lingvisty. Budu pracovat tvrdě, aby se tomu tak stalo.
_________________________________________________________________
Celou knihu v angličtině a v mnoha dalších jazycích najdete na stránkách "www.lingq.com", přímo tuto kapitolu najdete na:
http://www.lingq.com/learn/en/workdesk/item/1017725/reader/
10 July 2010
Vzpomínka na mou úroveň angličtiny přesně před rokem a zamyšlení se nad tím
Ani nevím proč, ale zrovna dneska jsem zavzpomínal na mou úroveň angličtiny přesně před rokem. Někdy v červnu jsem skončil školní kurz angličtiny ve škole. Byl to kurz pro mírně pokročilé (pre-intermediate). Je to vesměs nic, ale já nebyl schopen napsat konečný test na konci toho kurzu, což mě vlastně pasovalo na začátečnickou úroveň (elementary). Musím teď přiznat, že jsem byl z toho kurzu nejhorší a TAKOVOU ÚROVEŇ JSEM MĚL,KDYŽ JSEM PŘIJEL DO ANGLIE. Nebyl jsem schopen dorozumět se, rozumět a prostě nic.
Nyní, asi po 8 měsících, co používám metodu založenou na opakovaném poslouchání se vše obrátilo o 180° a já jsem schopen komunikovat o většina tématech, co vás jen mohou napadnout, jsem schopen rozumět rodilým mluvčím jak z Ameriky, tak i z Anglie, jsem schopen si číst články téměř o čemkoli. Před rokem jsem si myslel, že už je to beznadějné, že na to nemám. Nyní si myslím pravý opak a chci víc a víc. Je to jako, když ochutnáte nějaký nový druh čokolády či zmrzliny. Ochutnáte to poprvé, a pak po tom toužíte a kdykoli jdete kolem potravin či cukrárny, tak si to koupíte, protože na to prostě dostanete chuť. Je to jednoduché vytáhnout peněženku a zaplatit pár korun za zmrzlinu nebo čokoládu a máte z toho potěšení - chutná vám to. Stejně tak jednoduché učení se jazyků, akorát že místo peněz musíte vynaložit svoje úsilí a trpělivost. Ale rozdíl je daleko větší. Zatímco tu zmrzku či čokoládu sníte a možná i přiberete nějaký kilo navíc, tak učení jazyků vám zůstane, je to vaše nová dovednost. Já co jen vstanu, toužím po tom nabít nových vědomostí v jazycich, co se učím (angličtina, němčina) a musím mít víc a víc...chci rozumět víc, chci být tak jen dobrý, jak to jen jde. Učení se jazyků je pro mě natolik záživné, že toužím po tom znát nové a nové jazyky. Za nějaký ten měsíc začnu znovu se španělštinou.
Vzpomínka na minulý rok ve mně vyvolala jen jakýsi pocit smíchu a zároveň smutku. Smutku proto, že jsem celou dobu nepřišel na to, že je učení jazyků tak jednoduché. Smíchu proto, že před tím rokem jsem byl za jakéhosi "blbce", avšak nyní je tomu právě naopak a já můžu být ten, co se bude smát jiným. Ale takový já nejsem, jinak bych nepsal tento blog. Chci pomoci lidem, kteří trpěli stejně jako já před rokem a dřív. Chci, aby si lidi uvědomili, že se není vůbec čeho bát. Jistě, naučit se jazyk nejde bez potu na čele a bez velkého úsilí...jak se říká, nikdo vám to do hlavy nenaleje, ale je to o tom vědět jak to úsilí vynaložit. Když totiž vynaložíte úsilí špatně, bude to jen ztráta času.
Já už se právě ani nedivím proč se vymyslel termín "věční začátečník" a proč je plno lidí v této skupině. Je to jen na vás vydat se tím správným směrem. Já můžu být jen jakýsi ukazatel na křižovatce, ale na vás je vybrat si ten správný směr cesty.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=482
Nyní, asi po 8 měsících, co používám metodu založenou na opakovaném poslouchání se vše obrátilo o 180° a já jsem schopen komunikovat o většina tématech, co vás jen mohou napadnout, jsem schopen rozumět rodilým mluvčím jak z Ameriky, tak i z Anglie, jsem schopen si číst články téměř o čemkoli. Před rokem jsem si myslel, že už je to beznadějné, že na to nemám. Nyní si myslím pravý opak a chci víc a víc. Je to jako, když ochutnáte nějaký nový druh čokolády či zmrzliny. Ochutnáte to poprvé, a pak po tom toužíte a kdykoli jdete kolem potravin či cukrárny, tak si to koupíte, protože na to prostě dostanete chuť. Je to jednoduché vytáhnout peněženku a zaplatit pár korun za zmrzlinu nebo čokoládu a máte z toho potěšení - chutná vám to. Stejně tak jednoduché učení se jazyků, akorát že místo peněz musíte vynaložit svoje úsilí a trpělivost. Ale rozdíl je daleko větší. Zatímco tu zmrzku či čokoládu sníte a možná i přiberete nějaký kilo navíc, tak učení jazyků vám zůstane, je to vaše nová dovednost. Já co jen vstanu, toužím po tom nabít nových vědomostí v jazycich, co se učím (angličtina, němčina) a musím mít víc a víc...chci rozumět víc, chci být tak jen dobrý, jak to jen jde. Učení se jazyků je pro mě natolik záživné, že toužím po tom znát nové a nové jazyky. Za nějaký ten měsíc začnu znovu se španělštinou.
Vzpomínka na minulý rok ve mně vyvolala jen jakýsi pocit smíchu a zároveň smutku. Smutku proto, že jsem celou dobu nepřišel na to, že je učení jazyků tak jednoduché. Smíchu proto, že před tím rokem jsem byl za jakéhosi "blbce", avšak nyní je tomu právě naopak a já můžu být ten, co se bude smát jiným. Ale takový já nejsem, jinak bych nepsal tento blog. Chci pomoci lidem, kteří trpěli stejně jako já před rokem a dřív. Chci, aby si lidi uvědomili, že se není vůbec čeho bát. Jistě, naučit se jazyk nejde bez potu na čele a bez velkého úsilí...jak se říká, nikdo vám to do hlavy nenaleje, ale je to o tom vědět jak to úsilí vynaložit. Když totiž vynaložíte úsilí špatně, bude to jen ztráta času.
Já už se právě ani nedivím proč se vymyslel termín "věční začátečník" a proč je plno lidí v této skupině. Je to jen na vás vydat se tím správným směrem. Já můžu být jen jakýsi ukazatel na křižovatce, ale na vás je vybrat si ten správný směr cesty.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=482
Opakovat, ale hlavně se nenudit!
Jak již bylo uvedeno v předchozích článcích, klíčem k úspěchu při učení jazyků je pravidelné opakování v takové míře, co to jen jde. Potřebujete to dostat do podvědomí, potřebujete vnímat tu „hudbu“ – ty „tony“ nového jazyka. Když se budete učit některý z asijských jazyk, například mandarinštinu, která má čtyři tony, tak se potřebujete dostat do toho jazyka takovým způsobem, že začnete vnímat tu „hudbu“ toho daného jazyka, rozeznávat slovíčko po slovíčko, jinak nemáte šanci se ten jazyk naučit (uvádím mandarinštinu, protože je to názorný příklad jazyka, který je totálně odlišný…není tak jednoduchý jako angličtina, například…respektive to si většina lidí myslí). Ano, klíčem je pravidelné poslouchání, ale né každý na to je. Jde o to, že někdo se začne nudit po poslouchání jedné a té samé nahrávky. Proto je tak důležité si začít studium jazyků učívat…být silně motivovaný ovládnout ten daný jazyk. Když se budete nudit, můžete to, jak se říká „zabalit“, protože to nemá vůbec žádný efekt. V první řadě si musíte vybrat opravdu něco, co se přímo vám osobně líbí – nějaký příběh, který vtipný, zábavný nebo máte k tomu nějaké jiné pouto. Tento příběh pak poslouchejte dlouho. Byl jsem několikrát tázán – jak dlouho bych to měl poslouchat? Pro to neexistují žádné limity. Já doporučuju v první řadě do té doby dokud tomu nerozumíte pořádně a tak dlouho, dokud vás to nepřestane nudit. Já poslouchám klidně jednu nahrávku 50x či 100x…ale opravdu to nepočítám. Můj kouč doporučuje poslouchat jednu nahrávku alespoň po dobu jednoho týdne po dobu minimálně 2 hodin denně. Jak je vidět, kdybych poslouchal nějaký text, který by byl pro mě nudný, nemohl bych to praktikovat, pač bych se nudil už při třetím poslouchání. Ale když jsem si vybral něco, co mě osobně hodně baví, dokázal jsem poslouchat jednu nahrávku i 10 dní, několik hodin denně.
„Je to ztráta času?“ Pro někoho ano…pro někoho je ztráta času všechno..ale takovým názorům se já osobně musím už smát. Za ten týden dostanu tolik nových slovíček do podvědomí jako nikdy předtím. Za měsíc stihnu poslouchat například 4 podcasty o hromadě slovíček. Většina (jistě né všechna) slovíčka dostanu do podvědomí a rozumím jim v běžných konverzacích a dokážu je aplikovat i při čtení. Už po jednom měsíci jsem měl tzv. „jazykový průlom“, kdy jsem poznal jak jsem se rapidně zlepšil jako nikdy předtím. Po třech měsících to máte odhadem 12 podcastů – tyto máte nyní pevně zafixované ve vaší mysli a po třech měsících dokážete rozumět pravidelným komunikacím. Jistě, záleží to na tom, co posloucháte. Když posloucháte nějaký bláboly z formálních textů, tak moc nebudete rozumět filmům, seriálům a běžným konverzacím v anglii – pač nikde se formální angličtina nepoužívá. Jistě, když mluvím se školitelem ve škole, používá formální angličtinu, ale to je asi tak všechno. Vezmětě si např. půl roku aplikováním této metody. Za tu dobu budete hodně sebevědomí v jazyce, jaký se učíte. Když poznáte jak je to jednoduché, budete chtít více a nikdy nebudete spokojení s vaším levelem, protože budete chtít být jak rodilí.
Je to vše o tom opakovat pravidelně poslouchání podcastů a nenudit se při tom, ale naopak si to užívat, vnímat tu slastnou hudbu a intonaci nového jazyka, který se učíte.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=481
„Je to ztráta času?“ Pro někoho ano…pro někoho je ztráta času všechno..ale takovým názorům se já osobně musím už smát. Za ten týden dostanu tolik nových slovíček do podvědomí jako nikdy předtím. Za měsíc stihnu poslouchat například 4 podcasty o hromadě slovíček. Většina (jistě né všechna) slovíčka dostanu do podvědomí a rozumím jim v běžných konverzacích a dokážu je aplikovat i při čtení. Už po jednom měsíci jsem měl tzv. „jazykový průlom“, kdy jsem poznal jak jsem se rapidně zlepšil jako nikdy předtím. Po třech měsících to máte odhadem 12 podcastů – tyto máte nyní pevně zafixované ve vaší mysli a po třech měsících dokážete rozumět pravidelným komunikacím. Jistě, záleží to na tom, co posloucháte. Když posloucháte nějaký bláboly z formálních textů, tak moc nebudete rozumět filmům, seriálům a běžným konverzacím v anglii – pač nikde se formální angličtina nepoužívá. Jistě, když mluvím se školitelem ve škole, používá formální angličtinu, ale to je asi tak všechno. Vezmětě si např. půl roku aplikováním této metody. Za tu dobu budete hodně sebevědomí v jazyce, jaký se učíte. Když poznáte jak je to jednoduché, budete chtít více a nikdy nebudete spokojení s vaším levelem, protože budete chtít být jak rodilí.
Je to vše o tom opakovat pravidelně poslouchání podcastů a nenudit se při tom, ale naopak si to užívat, vnímat tu slastnou hudbu a intonaci nového jazyka, který se učíte.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=481
9 July 2010
Pravidelné opakování stejných nahrávek – klíč k úspěchu
Předchozí článek byl o tom, že klíčem k úspěchu je opakování. Dnes bych chtěl tento článek rozšíšit. Jistě, opakování je klíčem i u učení se jazyků. Co ale opakovat, aby to bylo efektivní? Ono vesměs záleží přímo na člověku – každý má jiné potřeby a každýmu vyhovuje něco jiného. Pro někoho je efektivní jedna metoda, pro toho druhého je ale tato metoda, co vyhovuje tomu prvního, neúčinná. Proč? Protože tomu prostě nepřijde na chuť či ho to nebaví. Ať už si člověk vybere cokoli, klíčem je pořád opakování. Proto říkám, já mohu mluvit jen sám za sebe, z mých vlastních zkušeností – ale nechci tvrdit – že je to nejlepší či zase nějaká jiná metoda je nejhorší – jistě, když to řeknu, tak to však neznamená, že je to nejhorší pro všechny, ale je to nejhorší pro mě osobně, protože na mě to neúčinkuje a má to spíše opačný efekt - jako například učení se jazyků ve škole.
Můžu tu popsat, co praktikuju já a co učinkuje právě ne mě – to je vesměs tématem dnešního článku. Když jsem přijel do Anglie, nerozuměl jsem moc rodilým mluvčím a ani seriálům či filmům, byl jsem zoufalý. Pak jsem však objevil „Effortless English Systém“ založený na poslouchání. Tento systém byl založen na pravidelném opakovaném poslouchání jedné a té samé nahrávky. Bylo to pro mě nezvyklé, možná i trochu divné, ale byl jsem plně motivovaný a pevně rozhodnutý zkusit jiné metody, než na jaké jsem byl zvyklý předtím - toužil jsem po jakémsi jazykovém dobrodružství. Vydal jsem se tedy na dlouhou objevitelskou cestu – JAK SE UČIT NEJLÉPE JAZYKY. Díky tomuto systému jsem se naučil, že klíčem je právě poslouchání jedné a té samé nahrávky opakovaně. Začal jsem to tedy praktikovat. Na těchto stránkách jsem si koupil řadu podcastů a začal poslouchat angličtinu tímto způsobem. Poslouchal jsem pořád. AJ, vlastník tohoto systému, doporučuje poslouchat jednu nahrávku alespon tak týden, minimálně dvě hodiny denně. Je to zaloené na tzv. „deep learning“. Asi po měsíci jsem se zlepšil jako nikdy předtím. Byl jsem nadšen. Náhle jsem začal více rozumět rodilým mluvčím, začal jsem se i lépe vyjadřovat při komunikaci, začal jsem vézt diskuze s rodilýma mluvčíma, nabyl jsem většího sebevědomí. Jistě, měsíc – to je nic pro nějaké ohromné zlepšení, ale motivovalo mě to natolik, že jsem začal tomu strašně moc věřit a co víc – začal jsem věřit hlavně sám sobě – že na to mám, že jsem schopen se naučit jazyky. Nyní je polovina osmého měsíce, co praktikuju systém pravidelného poslouchání a musím říci, že jsem pokročil neuvěřitelným způsobem – jsem schopen vézt diskuze o různých tématech, jsem schopen rozumět rodilým mluvčím, filmům, seriálům. Jistě, záleží vždy na tématu, ale touhle dobou po 7 měsících si fakt nestěžuju. Budu však pracovat tvrdě dál, protože jsem přišel na to, že člověk, když zjistí, že to jde, tak není nikdy spokojen se svým levelem, protože je to teď o slovní zásobě a mým cílem je bavit se o všem, včetně nějakých ekologických, ekonomických, či politických problémů.
Z mých vlastních zkušeností bych proto všem, co doposud měli problémy s učením se jazyků, doporučil zaměřit se na poslouchání – to je klíč. Ale jen poslouchání nestačí. Pravý „jazykový průlom“ uděláte tím, že si vyberete jednu nahrávku a posloucháte jí do doby, než si na to nezvyknete. Váš mozek by měl rozeznat každé slovíčko. Když totiž budete praktikovat poslouchání jedné nahrávky jednou či dvakrát, nemůže se vám to dostat do podvědomí a nikdy nezačnete porozumět tomu jazyku. Jistě, angličtina je o něčem jiném – pač člověk jí může slyšet vesměs kdekoli. Angličtina je však jazyk jako kterýkoliv jiný. A povězte mi, jak byste se chtěli učit třeba japonsky nebo čínsky? Proč plno lidí říká,že to jsou těžké jazyky? Jistě – jsou, když se učíme klasickými školními metodami. Když však aplikujeme pravidelné poslouchání a opakování jedné a té samé nahrávky, dostaneme ten zvuk, tu intonaci jazyka do podvědomí. To nám pomůže jak ve vlastním vyjadřování, tak v porozumění toho daného jazyka, tak i ve výslovnosti.
Jak jsem psal na začátku, můžu mluvit za sebe, z mých vlastních zkušeností, ale pro mě je pravidelné opakování té samé nahrávky nejúčinější ze všeho.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=480
Můžu tu popsat, co praktikuju já a co učinkuje právě ne mě – to je vesměs tématem dnešního článku. Když jsem přijel do Anglie, nerozuměl jsem moc rodilým mluvčím a ani seriálům či filmům, byl jsem zoufalý. Pak jsem však objevil „Effortless English Systém“ založený na poslouchání. Tento systém byl založen na pravidelném opakovaném poslouchání jedné a té samé nahrávky. Bylo to pro mě nezvyklé, možná i trochu divné, ale byl jsem plně motivovaný a pevně rozhodnutý zkusit jiné metody, než na jaké jsem byl zvyklý předtím - toužil jsem po jakémsi jazykovém dobrodružství. Vydal jsem se tedy na dlouhou objevitelskou cestu – JAK SE UČIT NEJLÉPE JAZYKY. Díky tomuto systému jsem se naučil, že klíčem je právě poslouchání jedné a té samé nahrávky opakovaně. Začal jsem to tedy praktikovat. Na těchto stránkách jsem si koupil řadu podcastů a začal poslouchat angličtinu tímto způsobem. Poslouchal jsem pořád. AJ, vlastník tohoto systému, doporučuje poslouchat jednu nahrávku alespon tak týden, minimálně dvě hodiny denně. Je to zaloené na tzv. „deep learning“. Asi po měsíci jsem se zlepšil jako nikdy předtím. Byl jsem nadšen. Náhle jsem začal více rozumět rodilým mluvčím, začal jsem se i lépe vyjadřovat při komunikaci, začal jsem vézt diskuze s rodilýma mluvčíma, nabyl jsem většího sebevědomí. Jistě, měsíc – to je nic pro nějaké ohromné zlepšení, ale motivovalo mě to natolik, že jsem začal tomu strašně moc věřit a co víc – začal jsem věřit hlavně sám sobě – že na to mám, že jsem schopen se naučit jazyky. Nyní je polovina osmého měsíce, co praktikuju systém pravidelného poslouchání a musím říci, že jsem pokročil neuvěřitelným způsobem – jsem schopen vézt diskuze o různých tématech, jsem schopen rozumět rodilým mluvčím, filmům, seriálům. Jistě, záleží vždy na tématu, ale touhle dobou po 7 měsících si fakt nestěžuju. Budu však pracovat tvrdě dál, protože jsem přišel na to, že člověk, když zjistí, že to jde, tak není nikdy spokojen se svým levelem, protože je to teď o slovní zásobě a mým cílem je bavit se o všem, včetně nějakých ekologických, ekonomických, či politických problémů.
Z mých vlastních zkušeností bych proto všem, co doposud měli problémy s učením se jazyků, doporučil zaměřit se na poslouchání – to je klíč. Ale jen poslouchání nestačí. Pravý „jazykový průlom“ uděláte tím, že si vyberete jednu nahrávku a posloucháte jí do doby, než si na to nezvyknete. Váš mozek by měl rozeznat každé slovíčko. Když totiž budete praktikovat poslouchání jedné nahrávky jednou či dvakrát, nemůže se vám to dostat do podvědomí a nikdy nezačnete porozumět tomu jazyku. Jistě, angličtina je o něčem jiném – pač člověk jí může slyšet vesměs kdekoli. Angličtina je však jazyk jako kterýkoliv jiný. A povězte mi, jak byste se chtěli učit třeba japonsky nebo čínsky? Proč plno lidí říká,že to jsou těžké jazyky? Jistě – jsou, když se učíme klasickými školními metodami. Když však aplikujeme pravidelné poslouchání a opakování jedné a té samé nahrávky, dostaneme ten zvuk, tu intonaci jazyka do podvědomí. To nám pomůže jak ve vlastním vyjadřování, tak v porozumění toho daného jazyka, tak i ve výslovnosti.
Jak jsem psal na začátku, můžu mluvit za sebe, z mých vlastních zkušeností, ale pro mě je pravidelné opakování té samé nahrávky nejúčinější ze všeho.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=480
8 July 2010
Klíč k úspěchu je v pravidelném opakování
Dnešní článek bych věnoval tématu, které je hodně důležité, ať už při učení jazyků, tak při čemkoli jiném. Uvedu tu pro názornost pár příkladů:
ZPĚVÁCI. Kolikrát si myslíte, že si zpěváci musí zopakovat jednu písničku, aby se jí naučili, aby jí dokázaly zazpívat bez problémů a se sebevědomím. Přesné číslo neznám, ale zpěváci procvičují jejich písničky pořád – doma, z kapelou, při jakékoli volné chvilce, kterou si najdou. Každý z nich musí procvičovat svůj hlas, není to totiž jednoduché být profesionální zpěvák.
KULTURISTI. Sám jsem se kulturistikou zabýval, chodil jsem do posilovny každý den a byl v prostředí kulturistů. Jak myslíte, že oni strávějí čas v posilovně a jak často musí cvičit jejich svaly, aby se dostaly do tak vypracované podoby? Odpověď je – hodně často. Kamarád je kulturista a je hodně vypracovaný, ačkoli není vypracovaný tak hodně jako kulturisti v časopisech. Strávil několik let pravidelným, téměř každodenním cvičením. Jeden sval, například triceps, procvičoval asi tak 3x týdně a musel ho přetěžovat – dávat si velké váhy, aby dosáhl tak enormního nárustu svalů.
OSTATNÍ SPORTOVCI. Ať už si vezmeme jakýkoliv sport, všude je to o opakování. Proč například ve fotbale jsou tréniky 3x – 5 x týdně a dělají se tam ty samé věci? Trénuje se fyzička tím, že se běhá, skáče se přes švihadlo a proč se skoro na každém tréninku hraje fotbal? Proč nestačí jednoduše trénovat jednou za týden, než dělat jedno a to samé 5x týdně? Bez pravidelného procvičování fyzičky se totiž člověk nikam nedostane. Vrcholoví sportovci téměř v každém sportě se musejí především zaměřit na svou fyzičku, aby vydrželi. Za další, musí trénovat přímo jejich techniku. Fotbalista či basketbalista trénuje kolem 15-20 let, než se stane vrcholovým sportovcem a dostane se do nějakého fakt dobrého klubu. Těchto 20 let stráví děláním jednoho a toho samého – procvičuje ty samé techniky, zkouší nacházet své vlastní techniky.
A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale myslím, že jste to pochopili. Když chce být člověk v čemkoliv úspěšný, měl by se zaměřit na opakování. To samé je i při učení se jazyků. Když se budeme učit jazyk tím způsobem jako ve škole , že jednu hodinu se budeme zabývat jednou lekcí a další hodinou přejdeme na jinou lekci, nikam to nedotáhneme. Jak se to má dostat do dlouhodobé paměti bez opakování? No nijak samozřejmě, to není možné. Abychom dostaly ten jazyk do našeho podvědomí, musíme to dělat způsobem, jako výše zmiňovaní zpěváci, kulturisti a ostatní sportovci. Říká se, že člověk by měl jedno slovíčko vidět či slyšet asi tak 30x a možná i vícekrát, než ho dostane do dlouhodobé paměti, do podvědomí. Ono je totiž málo platné, když si ho zafixujeme jen do krátkodobé paměti. Já například poslouchám jednu nahrávku minimálně 50x. To jsem jen tak plácnul, přesně totiž nevím, nepočítám to. Proč bych to měl taky počítat? O to vůbec nejde. Ono, i když té nahrávce člověk rozumí, ještě to neznamená, že to dostal do dlouhodobé paměti. Jistě, počátek úspěchu je v tom poslouchat to do doby, než rozeznáme úplně každé slovíčko a nezní to pro nás jako „bla bla bla“, ale to nestačí. Je to právě o tom, že nyní, když dokáže rozeznat každé slovíčko, měli bysme poslouchat dále jednu a tu samou nahrávku. Uvidíte, že vám to pomůže nejenom při pasivní slovní zásobě, kdy si budete číst nějakou knihu a budete automaticky poznávat ta slova, pomůže vám to však i při porozumění z poslechu reálné angličtiny. Je to také o tom – že pokud chceme porozumět REÁLNÉ ANGLIČTINĚ, MUSÍME PROCVIČOVAT POSLOUCHÁNÍ REÁLNÉ ANGLIČTINY PRAVIDELNÝM OPAKOVÁNÍM JEDNÉ A TÉ SAMÉ NAHRÁVKY.
Studenti ve školách trpí. Slyšel jsem názory typu – já na to nemám mozek, abych se naučil jazyk. TO JSOU KECY!!! Každý na to má. Naučili jsme se svůj vlastní jazyk, proč bychom se tedy nenaučili cizí jazyk? Jistě, učili jsme se vlastní jazyk, když jsme byli malí – jako děti, ale položme si otázku – JAK SE DĚTI UČÍ MLUVIT? Stačí jim snad slyšet jedno slovíčko jednou, dvakrát, třikrát, aby ho dokázali opakovat? Učí se snad děti gramatiku, aby dokázali mluvit? Zamyslete se nad tím, a pak pochopíte proč jsou klasické školní metody učení se jazyků tak neúčinné.
Pokud nebudete přemáhat vaše "mozkové svaly", nedosáhnete úspěchu, stejně jako kulturisti bez každodeního cvičení.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=479
ZPĚVÁCI. Kolikrát si myslíte, že si zpěváci musí zopakovat jednu písničku, aby se jí naučili, aby jí dokázaly zazpívat bez problémů a se sebevědomím. Přesné číslo neznám, ale zpěváci procvičují jejich písničky pořád – doma, z kapelou, při jakékoli volné chvilce, kterou si najdou. Každý z nich musí procvičovat svůj hlas, není to totiž jednoduché být profesionální zpěvák.
KULTURISTI. Sám jsem se kulturistikou zabýval, chodil jsem do posilovny každý den a byl v prostředí kulturistů. Jak myslíte, že oni strávějí čas v posilovně a jak často musí cvičit jejich svaly, aby se dostaly do tak vypracované podoby? Odpověď je – hodně často. Kamarád je kulturista a je hodně vypracovaný, ačkoli není vypracovaný tak hodně jako kulturisti v časopisech. Strávil několik let pravidelným, téměř každodenním cvičením. Jeden sval, například triceps, procvičoval asi tak 3x týdně a musel ho přetěžovat – dávat si velké váhy, aby dosáhl tak enormního nárustu svalů.
OSTATNÍ SPORTOVCI. Ať už si vezmeme jakýkoliv sport, všude je to o opakování. Proč například ve fotbale jsou tréniky 3x – 5 x týdně a dělají se tam ty samé věci? Trénuje se fyzička tím, že se běhá, skáče se přes švihadlo a proč se skoro na každém tréninku hraje fotbal? Proč nestačí jednoduše trénovat jednou za týden, než dělat jedno a to samé 5x týdně? Bez pravidelného procvičování fyzičky se totiž člověk nikam nedostane. Vrcholoví sportovci téměř v každém sportě se musejí především zaměřit na svou fyzičku, aby vydrželi. Za další, musí trénovat přímo jejich techniku. Fotbalista či basketbalista trénuje kolem 15-20 let, než se stane vrcholovým sportovcem a dostane se do nějakého fakt dobrého klubu. Těchto 20 let stráví děláním jednoho a toho samého – procvičuje ty samé techniky, zkouší nacházet své vlastní techniky.
A tak bych mohl pokračovat dál a dál, ale myslím, že jste to pochopili. Když chce být člověk v čemkoliv úspěšný, měl by se zaměřit na opakování. To samé je i při učení se jazyků. Když se budeme učit jazyk tím způsobem jako ve škole , že jednu hodinu se budeme zabývat jednou lekcí a další hodinou přejdeme na jinou lekci, nikam to nedotáhneme. Jak se to má dostat do dlouhodobé paměti bez opakování? No nijak samozřejmě, to není možné. Abychom dostaly ten jazyk do našeho podvědomí, musíme to dělat způsobem, jako výše zmiňovaní zpěváci, kulturisti a ostatní sportovci. Říká se, že člověk by měl jedno slovíčko vidět či slyšet asi tak 30x a možná i vícekrát, než ho dostane do dlouhodobé paměti, do podvědomí. Ono je totiž málo platné, když si ho zafixujeme jen do krátkodobé paměti. Já například poslouchám jednu nahrávku minimálně 50x. To jsem jen tak plácnul, přesně totiž nevím, nepočítám to. Proč bych to měl taky počítat? O to vůbec nejde. Ono, i když té nahrávce člověk rozumí, ještě to neznamená, že to dostal do dlouhodobé paměti. Jistě, počátek úspěchu je v tom poslouchat to do doby, než rozeznáme úplně každé slovíčko a nezní to pro nás jako „bla bla bla“, ale to nestačí. Je to právě o tom, že nyní, když dokáže rozeznat každé slovíčko, měli bysme poslouchat dále jednu a tu samou nahrávku. Uvidíte, že vám to pomůže nejenom při pasivní slovní zásobě, kdy si budete číst nějakou knihu a budete automaticky poznávat ta slova, pomůže vám to však i při porozumění z poslechu reálné angličtiny. Je to také o tom – že pokud chceme porozumět REÁLNÉ ANGLIČTINĚ, MUSÍME PROCVIČOVAT POSLOUCHÁNÍ REÁLNÉ ANGLIČTINY PRAVIDELNÝM OPAKOVÁNÍM JEDNÉ A TÉ SAMÉ NAHRÁVKY.
Studenti ve školách trpí. Slyšel jsem názory typu – já na to nemám mozek, abych se naučil jazyk. TO JSOU KECY!!! Každý na to má. Naučili jsme se svůj vlastní jazyk, proč bychom se tedy nenaučili cizí jazyk? Jistě, učili jsme se vlastní jazyk, když jsme byli malí – jako děti, ale položme si otázku – JAK SE DĚTI UČÍ MLUVIT? Stačí jim snad slyšet jedno slovíčko jednou, dvakrát, třikrát, aby ho dokázali opakovat? Učí se snad děti gramatiku, aby dokázali mluvit? Zamyslete se nad tím, a pak pochopíte proč jsou klasické školní metody učení se jazyků tak neúčinné.
Pokud nebudete přemáhat vaše "mozkové svaly", nedosáhnete úspěchu, stejně jako kulturisti bez každodeního cvičení.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=479
7 July 2010
ČTENÍ cizojazyčných textů - využití LINGQ SYSTÉMU, 3. část
Tento článek navazuje na předchozí dva články a bude zaměřen především na detajlní popsání mé práce s LingQ systémem, když si čtu anglické texty, respektive už i německé texty, jelikož jsem si začal opakovat němčinu, kterou jsem se tak dlouho a pracně učil. V předchozím článku jsem uvedl tři důvody proč mě čtení na LingQu baví.
Čtvrým důvodem je, že nyní, když užívám LingQ systému, si můžu číst jakkoli obtížný text. Nepotřebuji už žádné dvoujazyčné knihy, nepotřebuji už nějaké knihy, které jsou tříděny dle obtížností. S pomocí LingQ systému si můžu číst jednoduše jakkoliv obtížný text. Jak? Jak jsem psal již v některém z předchozím článků, čtení anglických textů je docela otravné, když nerozumíte plno slovíčkům a hledáte význam jednotlivých slovíček ve slovníku, zapíšete si význam slovíček někam na papír či i do počítače, a pak když dojdete na konec stránky, ani pořádně nevíte o čem to bylo. Po přeložení celé stránky a vypsání slovíček si člověk stejně ta slovíčka nepamatuje a mnohdy mu to nedává ani souvislosti, proto si tu stránku musí projít znovu. Má tu však dvě prostředí – jedno prostředí je právě ta anglická kniha a druhé prostředí je papír s vašimi poznámkami a vypsanými slovíčky. Při pracování mezi těmito dvěmi prostředími se člověk jednoduše začne nudit, přestává ho to totiž bavit dívat se na papír a pak do knížky…a znovu…na papír a do knížky. To je první věc. Druhá věc je, že si člověk ta nová slovíčka nezapamuje. Říká se, že člověk by měl vidět či i slyšet jedno slovíčko strašně mockrát, aby si ho dokázal zapamatovat. Proto když si ty slovíčka zapíšete někam na papír a dokonce si i tu jednu stránku nakonec dáte nějakým způsobem dohromady, tak to neznamená, že si ta nová slovíčka budete pamatovat. Co ale pak? Papír někam založíte a určitě řada z vás se na ten papír ani zpětně nepodívá, aby si ta nová slovíčka zopakoval. Jistě, člověk si ty slovíčka může archivovat ve svém počítači a udělat si svou vlastní databázi, to ano, ale pořád to bude použití dvou prostředí při čtení knížky – použití vaší databáze a textu, který čtete – at už na internetu nebo vaší knížku.
Co přináší LINGQ SYSTÉM a v čem je tak výborný pro čtení knížek? Když si čtu nějaký text v LingQ systému, objeví se mi tam přesně jaká slovíčka znám a jaká neznám. Systém je totiž založený na počtu známých slovíček. Otevřu si tedy nějaký nový text a budu postupovat tak, že slovíčka, která znám, zařadím jednoduše mezi „známá slovíčka“ a započte se mi to i do mého ukazatele známých slovíček. Na slovíčka, která neznám, kliknu myší a buď se mi zobrazí přímo význam danného slovíčka v některém z jazyků nebo si mohu přiřadit svůj vlastní význam danného slovíčka. Tato neznámá slovíčka, která jsem doposud neznal se mi už od této doby budou pokaždé zobrazovat ve žlutém pozadí a po kliknutí na ně se mi bude vždy zobrazovat význam, který jsem si sám zapsal a uložil.
Jak tedy postupuju přímo já? Vezmu si jakkoli obtížný text, kliknu na všechny neznámá slovíčka, vytvořím si k nim své vlastní poznámky, a pak jednoduše jdu celým textem znovu. A jsem u toho JÁDRA, proč je LingQ tak supr věc. Zde nemusím využívat žádná dvě prostředí během čtení jakéhokoliv textu. Když si totiž čtu text znovu, čtu si řádek po řádku a i když si nepamatuji každé slovíčko, jednoduše přejedu ukazatelem myši po slovíčku a ukáže se mi význam – to mi zabere asi tak dvě sekundy, a pak můžu pokračovat dále ve čtení. Ani si nedokážete představit, jak moc tohle pomůže člověku. Celý text si pak člověk tímto způsobem přečte za chvíli, protože se nezdržuje nějakým vyhledáváním v jiném prostředí. Člověk se najednou nestane otrávený po vyhledávání slovíčka po slovíčku v nějaké databázi na počítači či na papíře. Čtení je najednou tak jednoduché a celkem i záživné, protože se mu význam textu spojuje v mysli docela jednoduše. Člověk si může označit nejednom jednotlivá slovíčka, ale také i fráze. Bude tam například fráze „You are pulling my leg“. Když si to člověk přeloží slovíčko po slovíčku, tak to moc smysl nedává, je to totiž fráze. Co tedy udělám? Kliknu na celou frázi, označím si ji a přiřadím svoji vlastní poznámku.
Tímto způsobem se dokonce i pro mě stalo čtení zábavou. Člověk by si měl uvědomit jedno – čtení je velmi důležité pro nabytí slovní zásoby, ale musí to čtení být zábavné a člověk nesmí být otráven. Pro mě osobně je nejdůležitější poslouchání, já se zlepšil v angličtině hlavně díky tomu, ale je pravda, že pokaždé, než daný text začnu poslouchat, si ten text přečtu, takže na počátku všeho je ČTENÍ.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=478
Čtvrým důvodem je, že nyní, když užívám LingQ systému, si můžu číst jakkoli obtížný text. Nepotřebuji už žádné dvoujazyčné knihy, nepotřebuji už nějaké knihy, které jsou tříděny dle obtížností. S pomocí LingQ systému si můžu číst jednoduše jakkoliv obtížný text. Jak? Jak jsem psal již v některém z předchozím článků, čtení anglických textů je docela otravné, když nerozumíte plno slovíčkům a hledáte význam jednotlivých slovíček ve slovníku, zapíšete si význam slovíček někam na papír či i do počítače, a pak když dojdete na konec stránky, ani pořádně nevíte o čem to bylo. Po přeložení celé stránky a vypsání slovíček si člověk stejně ta slovíčka nepamatuje a mnohdy mu to nedává ani souvislosti, proto si tu stránku musí projít znovu. Má tu však dvě prostředí – jedno prostředí je právě ta anglická kniha a druhé prostředí je papír s vašimi poznámkami a vypsanými slovíčky. Při pracování mezi těmito dvěmi prostředími se člověk jednoduše začne nudit, přestává ho to totiž bavit dívat se na papír a pak do knížky…a znovu…na papír a do knížky. To je první věc. Druhá věc je, že si člověk ta nová slovíčka nezapamuje. Říká se, že člověk by měl vidět či i slyšet jedno slovíčko strašně mockrát, aby si ho dokázal zapamatovat. Proto když si ty slovíčka zapíšete někam na papír a dokonce si i tu jednu stránku nakonec dáte nějakým způsobem dohromady, tak to neznamená, že si ta nová slovíčka budete pamatovat. Co ale pak? Papír někam založíte a určitě řada z vás se na ten papír ani zpětně nepodívá, aby si ta nová slovíčka zopakoval. Jistě, člověk si ty slovíčka může archivovat ve svém počítači a udělat si svou vlastní databázi, to ano, ale pořád to bude použití dvou prostředí při čtení knížky – použití vaší databáze a textu, který čtete – at už na internetu nebo vaší knížku.
Co přináší LINGQ SYSTÉM a v čem je tak výborný pro čtení knížek? Když si čtu nějaký text v LingQ systému, objeví se mi tam přesně jaká slovíčka znám a jaká neznám. Systém je totiž založený na počtu známých slovíček. Otevřu si tedy nějaký nový text a budu postupovat tak, že slovíčka, která znám, zařadím jednoduše mezi „známá slovíčka“ a započte se mi to i do mého ukazatele známých slovíček. Na slovíčka, která neznám, kliknu myší a buď se mi zobrazí přímo význam danného slovíčka v některém z jazyků nebo si mohu přiřadit svůj vlastní význam danného slovíčka. Tato neznámá slovíčka, která jsem doposud neznal se mi už od této doby budou pokaždé zobrazovat ve žlutém pozadí a po kliknutí na ně se mi bude vždy zobrazovat význam, který jsem si sám zapsal a uložil.
Jak tedy postupuju přímo já? Vezmu si jakkoli obtížný text, kliknu na všechny neznámá slovíčka, vytvořím si k nim své vlastní poznámky, a pak jednoduše jdu celým textem znovu. A jsem u toho JÁDRA, proč je LingQ tak supr věc. Zde nemusím využívat žádná dvě prostředí během čtení jakéhokoliv textu. Když si totiž čtu text znovu, čtu si řádek po řádku a i když si nepamatuji každé slovíčko, jednoduše přejedu ukazatelem myši po slovíčku a ukáže se mi význam – to mi zabere asi tak dvě sekundy, a pak můžu pokračovat dále ve čtení. Ani si nedokážete představit, jak moc tohle pomůže člověku. Celý text si pak člověk tímto způsobem přečte za chvíli, protože se nezdržuje nějakým vyhledáváním v jiném prostředí. Člověk se najednou nestane otrávený po vyhledávání slovíčka po slovíčku v nějaké databázi na počítači či na papíře. Čtení je najednou tak jednoduché a celkem i záživné, protože se mu význam textu spojuje v mysli docela jednoduše. Člověk si může označit nejednom jednotlivá slovíčka, ale také i fráze. Bude tam například fráze „You are pulling my leg“. Když si to člověk přeloží slovíčko po slovíčku, tak to moc smysl nedává, je to totiž fráze. Co tedy udělám? Kliknu na celou frázi, označím si ji a přiřadím svoji vlastní poznámku.
Tímto způsobem se dokonce i pro mě stalo čtení zábavou. Člověk by si měl uvědomit jedno – čtení je velmi důležité pro nabytí slovní zásoby, ale musí to čtení být zábavné a člověk nesmí být otráven. Pro mě osobně je nejdůležitější poslouchání, já se zlepšil v angličtině hlavně díky tomu, ale je pravda, že pokaždé, než daný text začnu poslouchat, si ten text přečtu, takže na počátku všeho je ČTENÍ.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=478
ČTENÍ cizojazyčných textů - využití LINGQ SYSTÉMU, 2. část
Předchozí příspěvěk jsem skončil tím, že jsem jednoho dne narazil na webové stránky LingQ systému a konečně si začal užívat čtení anglických textů díky těmto stránkám. Dnešní článek bude o tom, jakým způsobem využívám LingQ systém ke čtení.
V první řadě bych chtěl zmínit, že na LingQ systému si člověk může vybrat až z 11 jazyků – angličtina, francoužština, ruština, španělština, němčina, portugalština, italština, mandarinština, japonština, švédština a nedávno byla přidaná korejština. To je jen tak pro úvod.
V každém z těchto jazyků, až na korejštinu (jelikož byla přidaná před týdnem), je docela dost materiálů. Jen tak pro představu:
angličtina = 4975
němčina = 1850
francoužština = 1675
španělština = 1000
ruština = 975
japonština = 925
portugalština = 450
italština = 350
mandarinština = 350
švédština = 150
korejština = 16
Tyto materiály jsou vytvořeny rodilými mluvčími a nejedná se o žádné materiály podobné textovým učebnicím, které jsou vytvořeny pro studenty jazyků – ty jsou uměle upravovány, protože jsou přizpůsobeny jednotlivým úrovním. Je jasné, že kniha pro začátečníky musí být napsána jednoduchou angličtinou a kniha pro pokročilejší trochu složitější angličtinou. Jak je vidět, materiálů pro angličtinu je nejvíc. Tato knihovna materiálů však pořád roste. Za nějaký ten týden bude v této knihovně už přes 5000 materiálů.
Musel jsem zmínit předchozí „statistiky“ materiálů, protože si myslím, že je to pro následující text nezbytné.
Když jsem našel LingQ, začalo mě čtení náhle bavit z několika důvodů:
Prvním důvodem bylo to, že se jedná čistě o reálné materiály a né žádné přizpůsobené studentům, kde je většinou formální jazyk. Popravdě, mně moc formální jazyk nezajímá. Vemte si češtinu – kdo mluví formálně? Neznám nikoho, jen mého školitele ve škole, jinak každý mluví neformálně, a tak je to i v angličtině a jiných jazycích. Navíc v neformální angličtině jsou používány – slangy, různé formy zkracování, sarkasmy, speicální výrazy, které ve formálním jazyce nenajdete. Mým cílem bylo rozumět každodenní angličtině a dorozumět se s rodilýma mluvčíma během běžných konverzací a né udělat nějaké jazykové certifikáty. Ale to je samozřejmě otázka priorit. Někdo se raději zaměří na formální jazyk, aby mohl nějaký ten certifikát udělat.
Dalším důvodem, proč mě to začalo bavit je, že ke každému textu je audio soubor, který si mohu stáhnout i do počítače a do mého MP3 přehrávače a poslouchat vesměs kdekoliv. Již z používání předchozího systému vím, že poslouchání je jednou z nejdůležitějších dovedností, na kterou bychom se měli při výuce jazyků zaměřit, takže většinou hledám texty, které jsou včetně audio souborů, abych je pak mohl i poslouchat. Těchto přibližně 5000 anglických textů je tedy včetně audia, takže paráda.
Třetím důvodem je, že tam je supr filtr na třídění materiálů v knihovně. Můžete si filtrovat materiály dle mnoha kritérií – například dle vaší vlastní jazykové úrovně, dle tématu který preferujete – či hledáte (např. politika, ekontomika, cestování, apod.) a navíc také podle akcentu. Nevím jak ostatní, ale tuhle funkci miluju. Mám totiž rád britský akcent, takže si můžu vyfiltrovat materiály jen s britským akcentem. Jinak, v knihovně jsou materiály s kanadským, americkým, britským a australským akcentem. Já osobně tento filtr shledávám jako dost dobrou funkci. Sám jsem tam několik materiálů, které jsem nechal nahrát britskými rodilými mluvčími, vložil.
Tímto třetím důvodem bych tento článek ukončil, jelikož další bod je dosti důležitý pro všechny a já bych ho chtěl popsat detajlněji. Navíc tento text už je beztak docela dlouhý na jeden článek. Takže v dalším článku pak popíšu přímo jak postupuju při čtení jakkoli obtížného textu a porovnám to i se čtením klasických knížek, takže se máte na co těšit.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=477
V první řadě bych chtěl zmínit, že na LingQ systému si člověk může vybrat až z 11 jazyků – angličtina, francoužština, ruština, španělština, němčina, portugalština, italština, mandarinština, japonština, švédština a nedávno byla přidaná korejština. To je jen tak pro úvod.
V každém z těchto jazyků, až na korejštinu (jelikož byla přidaná před týdnem), je docela dost materiálů. Jen tak pro představu:
angličtina = 4975
němčina = 1850
francoužština = 1675
španělština = 1000
ruština = 975
japonština = 925
portugalština = 450
italština = 350
mandarinština = 350
švédština = 150
korejština = 16
Tyto materiály jsou vytvořeny rodilými mluvčími a nejedná se o žádné materiály podobné textovým učebnicím, které jsou vytvořeny pro studenty jazyků – ty jsou uměle upravovány, protože jsou přizpůsobeny jednotlivým úrovním. Je jasné, že kniha pro začátečníky musí být napsána jednoduchou angličtinou a kniha pro pokročilejší trochu složitější angličtinou. Jak je vidět, materiálů pro angličtinu je nejvíc. Tato knihovna materiálů však pořád roste. Za nějaký ten týden bude v této knihovně už přes 5000 materiálů.
Musel jsem zmínit předchozí „statistiky“ materiálů, protože si myslím, že je to pro následující text nezbytné.
Když jsem našel LingQ, začalo mě čtení náhle bavit z několika důvodů:
Prvním důvodem bylo to, že se jedná čistě o reálné materiály a né žádné přizpůsobené studentům, kde je většinou formální jazyk. Popravdě, mně moc formální jazyk nezajímá. Vemte si češtinu – kdo mluví formálně? Neznám nikoho, jen mého školitele ve škole, jinak každý mluví neformálně, a tak je to i v angličtině a jiných jazycích. Navíc v neformální angličtině jsou používány – slangy, různé formy zkracování, sarkasmy, speicální výrazy, které ve formálním jazyce nenajdete. Mým cílem bylo rozumět každodenní angličtině a dorozumět se s rodilýma mluvčíma během běžných konverzací a né udělat nějaké jazykové certifikáty. Ale to je samozřejmě otázka priorit. Někdo se raději zaměří na formální jazyk, aby mohl nějaký ten certifikát udělat.
Dalším důvodem, proč mě to začalo bavit je, že ke každému textu je audio soubor, který si mohu stáhnout i do počítače a do mého MP3 přehrávače a poslouchat vesměs kdekoliv. Již z používání předchozího systému vím, že poslouchání je jednou z nejdůležitějších dovedností, na kterou bychom se měli při výuce jazyků zaměřit, takže většinou hledám texty, které jsou včetně audio souborů, abych je pak mohl i poslouchat. Těchto přibližně 5000 anglických textů je tedy včetně audia, takže paráda.
Třetím důvodem je, že tam je supr filtr na třídění materiálů v knihovně. Můžete si filtrovat materiály dle mnoha kritérií – například dle vaší vlastní jazykové úrovně, dle tématu který preferujete – či hledáte (např. politika, ekontomika, cestování, apod.) a navíc také podle akcentu. Nevím jak ostatní, ale tuhle funkci miluju. Mám totiž rád britský akcent, takže si můžu vyfiltrovat materiály jen s britským akcentem. Jinak, v knihovně jsou materiály s kanadským, americkým, britským a australským akcentem. Já osobně tento filtr shledávám jako dost dobrou funkci. Sám jsem tam několik materiálů, které jsem nechal nahrát britskými rodilými mluvčími, vložil.
Tímto třetím důvodem bych tento článek ukončil, jelikož další bod je dosti důležitý pro všechny a já bych ho chtěl popsat detajlněji. Navíc tento text už je beztak docela dlouhý na jeden článek. Takže v dalším článku pak popíšu přímo jak postupuju při čtení jakkoli obtížného textu a porovnám to i se čtením klasických knížek, takže se máte na co těšit.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=477
6 July 2010
ČTENÍ cizojazyčných textů - využití LINGQ systému, 1. část
Předně bych chtěl upozornit, že tento článek nemá za účel vysvětlit všechny funkce, které můžeme v LingQ systému najít. Tento článek má popsat mé vlastní zkušenosti se čtením anglických textů.
Všeobecně nemám moc rád čtení knížek. Většinou se unavím po přečtení jedné stránky tak, že se mi chce spát. Co se týče čtení anglických knížek, stávalo se mi úplně to samé. Navíc jsem nerozuměl tomu, co se v těch "zatracených" knížkách píše. Měl jsem hodně malou slovní zásobu. Jak si však zlepšit slovní zásobu? To je dobrá otázka…Jednou z dobrou metod je právě čtení - ale jak mám číst, když mě to prostě nebaví a je to je otrava. Je zcela deprimující číst knížku a muset si překládat každé druhé slovo, a poté si ta nová slovíčka někam vypisovat. A když člověk dojde na konec stránky, ani pořádně neví, co bylo obsahem, protože byl vesměs zaměstnán tím, že pracně vyhledával slovíčko po slovíčku a zapisoval si to někam na papír, ve kterém je pak docela i nepřehledné a zdlouhavé najít nějaké konkrétní slovíčko.
Jednou z možností je koupit si dvoujazyčné knížky. To jsem zkusil. Vzal jsem si knihu a začal číst. Nevím proč, ale nějak jsem si to čtení moc neužíval a po přečtení pár odstavců jsem se docela unavil. Možná je to ergonomií těla. Člověk by měl určitě sedět ve správné poloze, když čte nějakou knihu. Ono totiž, když čtu cokoli na internetu, tak mám hlavu pěkně vzpřímenou, což u čtení knížek nemám. Nevím, to mě napadlo zrovna teďka. Co se týče dvoujazyčných knížek, plno lidí to bere jako dobrý zdroj učení se. Já si však našel jinou metodu, jak si přečíst úplně cokoli, co chci. Když si chcete koupit nějakou česko-anglickou knihu, budete limitováni výběrem těchto knih. Jistě, v knihkupectvích v Čechách najdete plno anglických knížek, ale najdete tam jen malé množství česko-anglických knížek. Co je však nejdůležitější ze všeho? Nejdůležitější je si najít materiály, které budou zajímavé a záživné PRÁVĚ PRO VÁS. Jak si mám ale vybrat z tak limitovaného výběru knížek něco, co by bylo zajímavé právě pro mě???
Co jsem tedy mohl dělat, když jsem si prostě NEMOHL číst anglické texty a přitom jsem jsem dobře věděl, že bych měl číst za účelem rozšíření mé slovní zásoby.
Jednoho dne jsem čirou náhodou narazil na systém LingQ a začal číst s pomocí tohoto systému. Byl to pro mě jako nový objev, bylo to něco, co jsem celou dobu hledal, ale nemohl najít. Nastal u mě jakýsi „přelom“ a já najednou začal mít rád čtení, ale o tom až v další kapitole.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=476
Všeobecně nemám moc rád čtení knížek. Většinou se unavím po přečtení jedné stránky tak, že se mi chce spát. Co se týče čtení anglických knížek, stávalo se mi úplně to samé. Navíc jsem nerozuměl tomu, co se v těch "zatracených" knížkách píše. Měl jsem hodně malou slovní zásobu. Jak si však zlepšit slovní zásobu? To je dobrá otázka…Jednou z dobrou metod je právě čtení - ale jak mám číst, když mě to prostě nebaví a je to je otrava. Je zcela deprimující číst knížku a muset si překládat každé druhé slovo, a poté si ta nová slovíčka někam vypisovat. A když člověk dojde na konec stránky, ani pořádně neví, co bylo obsahem, protože byl vesměs zaměstnán tím, že pracně vyhledával slovíčko po slovíčku a zapisoval si to někam na papír, ve kterém je pak docela i nepřehledné a zdlouhavé najít nějaké konkrétní slovíčko.
Jednou z možností je koupit si dvoujazyčné knížky. To jsem zkusil. Vzal jsem si knihu a začal číst. Nevím proč, ale nějak jsem si to čtení moc neužíval a po přečtení pár odstavců jsem se docela unavil. Možná je to ergonomií těla. Člověk by měl určitě sedět ve správné poloze, když čte nějakou knihu. Ono totiž, když čtu cokoli na internetu, tak mám hlavu pěkně vzpřímenou, což u čtení knížek nemám. Nevím, to mě napadlo zrovna teďka. Co se týče dvoujazyčných knížek, plno lidí to bere jako dobrý zdroj učení se. Já si však našel jinou metodu, jak si přečíst úplně cokoli, co chci. Když si chcete koupit nějakou česko-anglickou knihu, budete limitováni výběrem těchto knih. Jistě, v knihkupectvích v Čechách najdete plno anglických knížek, ale najdete tam jen malé množství česko-anglických knížek. Co je však nejdůležitější ze všeho? Nejdůležitější je si najít materiály, které budou zajímavé a záživné PRÁVĚ PRO VÁS. Jak si mám ale vybrat z tak limitovaného výběru knížek něco, co by bylo zajímavé právě pro mě???
Co jsem tedy mohl dělat, když jsem si prostě NEMOHL číst anglické texty a přitom jsem jsem dobře věděl, že bych měl číst za účelem rozšíření mé slovní zásoby.
Jednoho dne jsem čirou náhodou narazil na systém LingQ a začal číst s pomocí tohoto systému. Byl to pro mě jako nový objev, bylo to něco, co jsem celou dobu hledal, ale nemohl najít. Nastal u mě jakýsi „přelom“ a já najednou začal mít rád čtení, ale o tom až v další kapitole.
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=476
Založení blogu pro podporu studentů učících se češtinu, 2. část
Zapomněl jsem dodat ještě jednu věc. Jak jsem již uvedl v předchozím článku, v první části, založil jsem tento blog jakožto zdroj pro studenty studující češtinu. Ano, to byl hlavní důvod, zajisté. Avšak napadla mě další myšlenka k čemu může být tento blog dobrý. V systému Lingq není moc studentů z České Republiky. Já se ani nedivím proč. Před rokem jsem neměl ani zdání, že internet může být pro učení jazyků tak supr věc. Respektive, nacházel jsem nějaké stránky, ale bylo to pořád o jednom a tom samém – byl jsem zcela znuděn a už jsem neměl takovou jakousi důvěru v sebe. Myslel jsem si, že nemám na to naučit se nějaký jazyk. Naštěstí jsem to nevdal a díky tomu že jsem přijel do Anglie, jsem začal hledat nové metody učení se jazyka, protože jsem nerozuměl rodilým mluvčím a ani jsem nebyl schopen se pořádně vyjádřit. To je však na delší příběh. To bude předmětem jiného článku. Jde o to, že jsem se stal silně motivovaný, abych se jazyk naučil a začal si více věřit. Vyzkoušel jsem za tu dobu co jsem v Anglii plno systémů, ale LingQ je prostě nejlepší ze všech, které jsem do této doby vyzkoušel. HLAVNÍ MYŠLENKA je v tom, že lidi v České Republice, alespoň co znám, jsou většinou „nevěřící“ v jejich úspěch při učení se jazyku , stejně jako jsem byl i já. Navíc ani neví, jak se dostat do takového toho stavu, kdy vás učení opravdu vyloženě baví a kdy si to užíváte. Od toho jsem tu teď já, abych jim ukázal ten správný směr a abych jim to všechno pěkně popsal a vysvětlil. Lidi z Čech si tím pádem budou moci přečíst mé články o různých doporučeních, o mém učení se jazyků, o Lingq systému a celkově o tom jak by měli k takovému studiu přistupovat.
Můj závěr této druhé části článku je takový, že tento blog může být vhodný nejenom pro studenty češtiny, ale i pro samotné Čechy, kterým touto cestou mohu pomoci s jejich „trápením se“ se studiem jazyků
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=475
Můj závěr této druhé části článku je takový, že tento blog může být vhodný nejenom pro studenty češtiny, ale i pro samotné Čechy, kterým touto cestou mohu pomoci s jejich „trápením se“ se studiem jazyků
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=475
Založení blogu pro podporu studentů učících se češtinu, 1. část
Je 5. července 2010 a já se rozhodl založit tento blog. Proč jsem se tak rozhodl? Jsem členem LingQ systému (www.lingq.com) a celkem dost uživatelů tohoto systémů má svůj vlastní blog. Je to celkem dobré - už jenom kvůli vzájemné podpoře studentů při učení se jazyků. Studenti mohou využívat blogů jako jeden z mnoha zdrojů při učení se jazyků. Například, ten kdo studuje češtinu, bude navštěvovat pravidelně můj blog, aby si četl články v češtině a tím se v ní zdokonaloval. Jak totiž plno lidí tvrdí, včetně Steva Kaufmana, při studiu jazyků by se měli používat reálné materiály a né žádné uměle vytvořené – jako jsou učebnice ve škole. Nevím jak ostatní, ale já většinou nehledím na nějakou formálnost jazyka, když píšu nějaký článek na mých webových stránkách - píšu jak mě to zrovna napadne a většinou bych tak mluvil i při nějaké běžné konverzaci. Jistě, když musím napsat nějaký článek, který je do nějakého časopisu a který bude publikovaný, píšu jak nejlíp to jen jde – s použitím vybranějších a spisovnějších slov, s lepší stylistikou a samozřejmě si to po sobě čtu několikrát. Své články budu i nahrávat na diktafon a následně je sdílet s ostatními lidmi, abych jim pomohl v jejich studiu. Poslouchání je totiž, podle mého názoru, nejdůležitější ze všech dovedností při učení se jazyků, ale o tom až jindy…
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=474
Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=474
Subscribe to:
Posts (Atom)