ČTENÍ cizojazyčných textů - využití LINGQ SYSTÉMU, 3. část

Tento článek navazuje na předchozí dva články a bude zaměřen především na detajlní popsání mé práce s LingQ systémem, když si čtu anglické texty, respektive už i německé texty, jelikož jsem si začal opakovat němčinu, kterou jsem se tak dlouho a pracně učil. V předchozím článku jsem uvedl tři důvody proč mě čtení na LingQu baví.
Čtvrým důvodem je, že nyní, když užívám LingQ systému, si můžu číst jakkoli obtížný text. Nepotřebuji už žádné dvoujazyčné knihy, nepotřebuji už nějaké knihy, které jsou tříděny dle obtížností. S pomocí LingQ systému si můžu číst jednoduše jakkoliv obtížný text. Jak? Jak jsem psal již v některém z předchozím článků, čtení anglických textů je docela otravné, když nerozumíte plno slovíčkům a hledáte význam jednotlivých slovíček ve slovníku, zapíšete si význam slovíček někam na papír či i do počítače, a pak když dojdete na konec stránky, ani pořádně nevíte o čem to bylo. Po přeložení celé stránky a vypsání slovíček si člověk stejně ta slovíčka nepamatuje a mnohdy mu to nedává ani souvislosti, proto si tu stránku musí projít znovu. Má tu však dvě prostředí – jedno prostředí je právě ta anglická kniha a druhé prostředí je papír s vašimi poznámkami a vypsanými slovíčky. Při pracování mezi těmito dvěmi prostředími se člověk jednoduše začne nudit, přestává ho to totiž bavit dívat se na papír a pak do knížky…a znovu…na papír a do knížky. To je první věc. Druhá věc je, že si člověk ta nová slovíčka nezapamuje. Říká se, že člověk by měl vidět či i slyšet jedno slovíčko strašně mockrát, aby si ho dokázal zapamatovat. Proto když si ty slovíčka zapíšete někam na papír a dokonce si i tu jednu stránku nakonec dáte nějakým způsobem dohromady, tak to neznamená, že si ta nová slovíčka budete pamatovat. Co ale pak? Papír někam založíte a určitě řada z vás se na ten papír ani zpětně nepodívá, aby si ta nová slovíčka zopakoval. Jistě, člověk si ty slovíčka může archivovat ve svém počítači a udělat si svou vlastní databázi, to ano, ale pořád to bude použití dvou prostředí při čtení knížky – použití vaší databáze a textu, který čtete – at už na internetu nebo vaší knížku.
Co přináší LINGQ SYSTÉM a v čem je tak výborný pro čtení knížek? Když si čtu nějaký text v LingQ systému, objeví se mi tam přesně jaká slovíčka znám a jaká neznám. Systém je totiž založený na počtu známých slovíček. Otevřu si tedy nějaký nový text a budu postupovat tak, že slovíčka, která znám, zařadím jednoduše mezi „známá slovíčka“ a započte se mi to i do mého ukazatele známých slovíček. Na slovíčka, která neznám, kliknu myší a buď se mi zobrazí přímo význam danného slovíčka v některém z jazyků nebo si mohu přiřadit svůj vlastní význam danného slovíčka. Tato neznámá slovíčka, která jsem doposud neznal se mi už od této doby budou pokaždé zobrazovat ve žlutém pozadí a po kliknutí na ně se mi bude vždy zobrazovat význam, který jsem si sám zapsal a uložil.
Jak tedy postupuju přímo já? Vezmu si jakkoli obtížný text, kliknu na všechny neznámá slovíčka, vytvořím si k nim své vlastní poznámky, a pak jednoduše jdu celým textem znovu. A jsem u toho JÁDRA, proč je LingQ tak supr věc. Zde nemusím využívat žádná dvě prostředí během čtení jakéhokoliv textu. Když si totiž čtu text znovu, čtu si řádek po řádku a i když si nepamatuji každé slovíčko, jednoduše přejedu ukazatelem myši po slovíčku a ukáže se mi význam – to mi zabere asi tak dvě sekundy, a pak můžu pokračovat dále ve čtení. Ani si nedokážete představit, jak moc tohle pomůže člověku. Celý text si pak člověk tímto způsobem přečte za chvíli, protože se nezdržuje nějakým vyhledáváním v jiném prostředí. Člověk se najednou nestane otrávený po vyhledávání slovíčka po slovíčku v nějaké databázi na počítači či na papíře. Čtení je najednou tak jednoduché a celkem i záživné, protože se mu význam textu spojuje v mysli docela jednoduše. Člověk si může označit nejednom jednotlivá slovíčka, ale také i fráze. Bude tam například fráze „You are pulling my leg“. Když si to člověk přeloží slovíčko po slovíčku, tak to moc smysl nedává, je to totiž fráze. Co tedy udělám? Kliknu na celou frázi, označím si ji a přiřadím svoji vlastní poznámku.
Tímto způsobem se dokonce i pro mě stalo čtení zábavou. Člověk by si měl uvědomit jedno – čtení je velmi důležité pro nabytí slovní zásoby, ale musí to čtení být zábavné a člověk nesmí být otráven. Pro mě osobně je nejdůležitější poslouchání, já se zlepšil v angličtině hlavně díky tomu, ale je pravda, že pokaždé, než daný text začnu poslouchat, si ten text přečtu, takže na počátku všeho je ČTENÍ.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=478

ČTENÍ cizojazyčných textů - využití LINGQ SYSTÉMU, 2. část

Předchozí příspěvěk jsem skončil tím, že jsem jednoho dne narazil na webové stránky LingQ systému a konečně si začal užívat čtení anglických textů díky těmto stránkám. Dnešní článek bude o tom, jakým způsobem využívám LingQ systém ke čtení.
V první řadě bych chtěl zmínit, že na LingQ systému si člověk může vybrat až z 11 jazyků – angličtina, francoužština, ruština, španělština, němčina, portugalština, italština, mandarinština, japonština, švédština a nedávno byla přidaná korejština. To je jen tak pro úvod.
V každém z těchto jazyků, až na korejštinu (jelikož byla přidaná před týdnem), je docela dost materiálů. Jen tak pro představu:
angličtina = 4975
němčina = 1850
francoužština = 1675
španělština = 1000
ruština = 975
japonština = 925
portugalština = 450
italština = 350
mandarinština = 350
švédština = 150
korejština = 16
Tyto materiály jsou vytvořeny rodilými mluvčími a nejedná se o žádné materiály podobné textovým učebnicím, které jsou vytvořeny pro studenty jazyků – ty jsou uměle upravovány, protože jsou přizpůsobeny jednotlivým úrovním. Je jasné, že kniha pro začátečníky musí být napsána jednoduchou angličtinou a kniha pro pokročilejší trochu složitější angličtinou. Jak je vidět, materiálů pro angličtinu je nejvíc. Tato knihovna materiálů však pořád roste. Za nějaký ten týden bude v této knihovně už přes 5000 materiálů.
Musel jsem zmínit předchozí „statistiky“ materiálů, protože si myslím, že je to pro následující text nezbytné.
Když jsem našel LingQ, začalo mě čtení náhle bavit z několika důvodů:
Prvním důvodem bylo to, že se jedná čistě o reálné materiály a né žádné přizpůsobené studentům, kde je většinou formální jazyk. Popravdě, mně moc formální jazyk nezajímá. Vemte si češtinu – kdo mluví formálně? Neznám nikoho, jen mého školitele ve škole, jinak každý mluví neformálně, a tak je to i v angličtině a jiných jazycích. Navíc v neformální angličtině jsou používány – slangy, různé formy zkracování, sarkasmy, speicální výrazy, které ve formálním jazyce nenajdete. Mým cílem bylo rozumět každodenní angličtině a dorozumět se s rodilýma mluvčíma během běžných konverzací a né udělat nějaké jazykové certifikáty. Ale to je samozřejmě otázka priorit. Někdo se raději zaměří na formální jazyk, aby mohl nějaký ten certifikát udělat.
Dalším důvodem, proč mě to začalo bavit je, že ke každému textu je audio soubor, který si mohu stáhnout i do počítače a do mého MP3 přehrávače a poslouchat vesměs kdekoliv. Již z používání předchozího systému vím, že poslouchání je jednou z nejdůležitějších dovedností, na kterou bychom se měli při výuce jazyků zaměřit, takže většinou hledám texty, které jsou včetně audio souborů, abych je pak mohl i poslouchat. Těchto přibližně 5000 anglických textů je tedy včetně audia, takže paráda.
Třetím důvodem je, že tam je supr filtr na třídění materiálů v knihovně. Můžete si filtrovat materiály dle mnoha kritérií – například dle vaší vlastní jazykové úrovně, dle tématu který preferujete – či hledáte (např. politika, ekontomika, cestování, apod.) a navíc také podle akcentu. Nevím jak ostatní, ale tuhle funkci miluju. Mám totiž rád britský akcent, takže si můžu vyfiltrovat materiály jen s britským akcentem. Jinak, v knihovně jsou materiály s kanadským, americkým, britským a australským akcentem. Já osobně tento filtr shledávám jako dost dobrou funkci. Sám jsem tam několik materiálů, které jsem nechal nahrát britskými rodilými mluvčími, vložil.
Tímto třetím důvodem bych tento článek ukončil, jelikož další bod je dosti důležitý pro všechny a já bych ho chtěl popsat detajlněji. Navíc tento text už je beztak docela dlouhý na jeden článek. Takže v dalším článku pak popíšu přímo jak postupuju při čtení jakkoli obtížného textu a porovnám to i se čtením klasických knížek, takže se máte na co těšit.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=477

ČTENÍ cizojazyčných textů - využití LINGQ systému, 1. část

Předně bych chtěl upozornit, že tento článek nemá za účel vysvětlit všechny funkce, které můžeme v LingQ systému najít. Tento článek má popsat mé vlastní zkušenosti se čtením anglických textů.
Všeobecně nemám moc rád čtení knížek. Většinou se unavím po přečtení jedné stránky tak, že se mi chce spát. Co se týče čtení anglických knížek, stávalo se mi úplně to samé. Navíc jsem nerozuměl tomu, co se v těch "zatracených" knížkách píše. Měl jsem hodně malou slovní zásobu. Jak si však zlepšit slovní zásobu? To je dobrá otázka…Jednou z dobrou metod je právě čtení - ale jak mám číst, když mě to prostě nebaví a je to je otrava. Je zcela deprimující číst knížku a muset si překládat každé druhé slovo, a poté si ta nová slovíčka někam vypisovat. A když člověk dojde na konec stránky, ani pořádně neví, co bylo obsahem, protože byl vesměs zaměstnán tím, že pracně vyhledával slovíčko po slovíčku a zapisoval si to někam na papír, ve kterém je pak docela i nepřehledné a zdlouhavé najít nějaké konkrétní slovíčko.
Jednou z možností je koupit si dvoujazyčné knížky. To jsem zkusil. Vzal jsem si knihu a začal číst. Nevím proč, ale nějak jsem si to čtení moc neužíval a po přečtení pár odstavců jsem se docela unavil. Možná je to ergonomií těla. Člověk by měl určitě sedět ve správné poloze, když čte nějakou knihu. Ono totiž, když čtu cokoli na internetu, tak mám hlavu pěkně vzpřímenou, což u čtení knížek nemám. Nevím, to mě napadlo zrovna teďka. Co se týče dvoujazyčných knížek, plno lidí to bere jako dobrý zdroj učení se. Já si však našel jinou metodu, jak si přečíst úplně cokoli, co chci. Když si chcete koupit nějakou česko-anglickou knihu, budete limitováni výběrem těchto knih. Jistě, v knihkupectvích v Čechách najdete plno anglických knížek, ale najdete tam jen malé množství česko-anglických knížek. Co je však nejdůležitější ze všeho? Nejdůležitější je si najít materiály, které budou zajímavé a záživné PRÁVĚ PRO VÁS. Jak si mám ale vybrat z tak limitovaného výběru knížek něco, co by bylo zajímavé právě pro mě???
Co jsem tedy mohl dělat, když jsem si prostě NEMOHL číst anglické texty a přitom jsem jsem dobře věděl, že bych měl číst za účelem rozšíření mé slovní zásoby.
Jednoho dne jsem čirou náhodou narazil na systém LingQ a začal číst s pomocí tohoto systému. Byl to pro mě jako nový objev, bylo to něco, co jsem celou dobu hledal, ale nemohl najít. Nastal u mě jakýsi „přelom“ a já najednou začal mít rád čtení, ale o tom až v další kapitole.


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=476

Založení blogu pro podporu studentů učících se češtinu, 2. část

Zapomněl jsem dodat ještě jednu věc. Jak jsem již uvedl v předchozím článku, v první části, založil jsem tento blog jakožto zdroj pro studenty studující češtinu. Ano, to byl hlavní důvod, zajisté. Avšak napadla mě další myšlenka k čemu může být tento blog dobrý. V systému Lingq není moc studentů z České Republiky. Já se ani nedivím proč. Před rokem jsem neměl ani zdání, že internet může být pro učení jazyků tak supr věc. Respektive, nacházel jsem nějaké stránky, ale bylo to pořád o jednom a tom samém – byl jsem zcela znuděn a už jsem neměl takovou jakousi důvěru v sebe. Myslel jsem si, že nemám na to naučit se nějaký jazyk. Naštěstí jsem to nevdal a díky tomu že jsem přijel do Anglie, jsem začal hledat nové metody učení se jazyka, protože jsem nerozuměl rodilým mluvčím a ani jsem nebyl schopen se pořádně vyjádřit. To je však na delší příběh. To bude předmětem jiného článku. Jde o to, že jsem se stal silně motivovaný, abych se jazyk naučil a začal si více věřit. Vyzkoušel jsem za tu dobu co jsem v Anglii plno systémů, ale LingQ je prostě nejlepší ze všech, které jsem do této doby vyzkoušel. HLAVNÍ MYŠLENKA je v tom, že lidi v České Republice, alespoň co znám, jsou většinou „nevěřící“ v jejich úspěch při učení se jazyku , stejně jako jsem byl i já. Navíc ani neví, jak se dostat do takového toho stavu, kdy vás učení opravdu vyloženě baví a kdy si to užíváte. Od toho jsem tu teď já, abych jim ukázal ten správný směr a abych jim to všechno pěkně popsal a vysvětlil. Lidi z Čech si tím pádem budou moci přečíst mé články o různých doporučeních, o mém učení se jazyků, o Lingq systému a celkově o tom jak by měli k takovému studiu přistupovat.

Můj závěr této druhé části článku je takový, že tento blog může být vhodný nejenom pro studenty češtiny, ale i pro samotné Čechy, kterým touto cestou mohu pomoci s jejich „trápením se“ se studiem jazyků


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=475

Založení blogu pro podporu studentů učících se češtinu, 1. část

Je 5. července 2010 a já se rozhodl založit tento blog. Proč jsem se tak rozhodl? Jsem členem LingQ systému (www.lingq.com) a celkem dost uživatelů tohoto systémů má svůj vlastní blog. Je to celkem dobré - už jenom kvůli vzájemné podpoře studentů při učení se jazyků. Studenti mohou využívat blogů jako jeden z mnoha zdrojů při učení se jazyků. Například, ten kdo studuje češtinu, bude navštěvovat pravidelně můj blog, aby si četl články v češtině a tím se v ní zdokonaloval. Jak totiž plno lidí tvrdí, včetně Steva Kaufmana, při studiu jazyků by se měli používat reálné materiály a né žádné uměle vytvořené – jako jsou učebnice ve škole. Nevím jak ostatní, ale já většinou nehledím na nějakou formálnost jazyka, když píšu nějaký článek na mých webových stránkách - píšu jak mě to zrovna napadne a většinou bych tak mluvil i při nějaké běžné konverzaci. Jistě, když musím napsat nějaký článek, který je do nějakého časopisu a který bude publikovaný, píšu jak nejlíp to jen jde – s použitím vybranějších a spisovnějších slov, s lepší stylistikou a samozřejmě si to po sobě čtu několikrát. Své články budu i nahrávat na diktafon a následně je sdílet s ostatními lidmi, abych jim pomohl v jejich studiu. Poslouchání je totiž, podle mého názoru, nejdůležitější ze všech dovedností při učení se jazyků, ale o tom až jindy…


Tento text si můžete poslechnout na:
http://czech.johnyho.net/index.php?kat=319&pkat=469&page=474